OSN: Češi mají zrušit romská ghetta, Nizozemci Černého Petra

ČTK ČTK
Aktualizováno 29. 8. 2015 0:30
OSN se nelíbí česká segregace Romů a islamofobie. Nizozemsko by zase mělo zrušit postavu Černého Petra, jenž pomáhá Mikulášovi nadělovat dárky.
Ilustrační foto.
Ilustrační foto. | Foto: Vojtěch Marek

Ženeva- Výbor OSN pro odstranění rasové diskriminace vyzval Nizozemsko ke změně vánoční tradice Černého Petra, jenž vystupuje jako černoch bavící děti. Líčení na černo přitom podle výboru mnozí černoši vnímají jako připomínku otroctví. Stejný výbor v pátek v rámci pravidelného posuzování situace v jednotlivých zemích zveřejnil i příslušná hodnocení dalších sedmi států, včetně České republiky. Té vytkl například segregaci Romů a islamofobii ve společnosti.

Černý Petr (Zwarte Piet) je v Nizozemsku pobočníkem (bílého) svatého Mikuláše, jemuž pomáhá rozdávat dětem dárky. Podle legendy prolézá s dárečky komínem do krbu. Pravděpodobně proto na sebe i bělošští účinkující berou podobu černochů v barevném historickém kostýmu.

Podle kritiků ale zvyk může upomínat i na to, že bohatí Nizozemci dříve najímali černochy jako exoticky vypadající sluhy, což prý jen posiluje negativní stereotypy v zobrazování černochů. Sporem o to, zda nejde o diskriminaci, se loni zabýval i nizozemský nejvyšší správní soud, ale nakonec ve věci odmítl rozhodnout. Zároveň ale zvrátil předchozí rozsudek, který vedení města Amsterodam káral za to, že dovolil účast Černého Petra na opulentních oslavách.

V pátek se do sporu zapojil i příslušný výbor OSN, když nizozemskou vládu vybídl, aby aktivně usilovala o odstranění negativních rasových stereotypů ve ztvárňování Černého Petra. Tyto stereotypy "vnímají mnozí lidé afrického původu jako pozůstatek otrokářství", dodal výbor ve své zprávě.

Nizozemský premiér Mark Rutte dnes doporučení odmítl s tím, že není úkolem vlády utvářet podobu folklóru. "Lidičky, lidové tradice, ale běžte. Politika přece není o tom, jaké vánoční písně byste měli zpívat, jak budete slavit Vánoce a Velikonoce," řekl Rutte novinářům v Haagu.

Výbor OSN pro odstranění rasové diskriminace kritizuje Českou republiku za vysoký počet Romů ve vyloučených lokalitách, za příliš velkou nezaměstnanost Romů nebo za projevy islamofobie. V pravidelné zprávě, kterou výbor vydal v pátek, Česku vytýká i nadměrně dlouhé držení žadatelů o azyl v nevyhovujících podmínkách.

Výbor vyjádřil znepokojení nad výrazným zvýšením počtu takzvaných sociálně vyloučených lokalit s převážně romskou populací. Jejich počet prý vzrostl ze 330 lokalit s 60 tisíc až 80 tisíc obyvateli v roce 2005 na 606 lokalit s 95 tisíc až 115 tisíc obyvateli v roce 2014. Tyto lokality se přitom před deseti lety nacházely ve 167 obcích, loni už byly ve 297 obcích.

Život ve vyloučených lokalitách má přitom negativní dopady na zaměstnanost Romů, kvalitu bydlení, zdravotní péči a další veřejné služby i na vzdělávání, upozorňuje zpráva.

Výbor proto české vládě doporučuje mimo jiné postihovat obce, které diskriminují nebo segregují Romy.

Znepokojen je výbor OSN také nepoměrně vysokou mírou nezaměstnanosti mezi Romy, zvláště pak romskými ženami a mladými lidmi. Proto doporučuje krom jiného podporu zaměstnávání Romů ve veřejném i soukromém sektoru.

Dalším problémem je podle výboru odloučenost romských dětí ve školství. "Romské děti jsou nadále oddělovány v běžném vzdělávacím systému, přičemž mnoho z nich končí v čistě romských nebo téměř romských školách kvůli hluboce zakořeněným negativním předsudkům vůči nim a neochotě školských úřadů a neromských rodičů dávat své děti do škol s romskými dětmi," konstatuje výbor ve své zprávě.

Výbor proto doporučuje, aby český stát podnikl všechna nezbytná opatření k tomu, aby romské děti zůstávaly s ostatními žáky v běžných školách. Stát má také čelit negativnímu vnímání romských dětí mezi učiteli, školskými úřady a také mezi neromskými dětmi a jejich rodiči.

Druhá nejrozsáhlejší část výtek výboru OSN pro odstranění rasové diskriminace se týká obecně sílících projevů nesnášenlivosti vůči cizincům v České republice a zacházení úřadů s žadateli o azyl.

Řada z nás cítí potřebu ukázat, že si můžeme dovolit víc než jenom skuhrat, říká prorektor Univerzity Karlovy Jan Konvalinka. Výzvu vědců proti xenofobii přirovnává k podpisu Několika vět.
13:08
Řada z nás cítí potřebu ukázat, že si můžeme dovolit víc než jenom skuhrat, říká prorektor Univerzity Karlovy Jan Konvalinka. Výzvu vědců proti xenofobii přirovnává k podpisu Několika vět. | Video: Martin Veselovský

Stereotypy o uprchlících

Zpráva upozorňuje na "šíření předsudků a stereotypů panujících vůči uprchlíkům a žadatelům o azyl, zvláště mezi mladými lidmi, a také na napadání těch, kteří práva cizinců brání. Znepokojena je OSN šířením islamofobie prostřednictvím skupin jako je Islám v České republice nechceme!, kterou prý otevřeně podporují někteří politici.

Také média v Česku prý "nadměrně zdůrazňují etnický původ a národnost nečeských občanů ve zpravodajství o trestných činech".

Výbor dále vyjádřil znepokojení nad tím, že žadatelé o azyl, včetně nezletilců, bývají zadržováni příliš dlouho, a to ve špatných životních podmínkách. Stát kromě toho údajně vydává příkazy k vyhoštění imigrantů bez platných dokladů ještě předtím, než zaregistrují jejich žádosti o azyl.

Výbor naopak vítá, že Česká republika v poslední době přijala některé postupy a plány na odstranění diskriminace, jako jsou strategie integrace Romů do roku 2020 nebo strategie migrační politiky.

Českou republiku však výbor pranýřuje za údajný nedostatek spolehlivých socioekonomických dat týkajících se etnických menšin a cizinců a také za malé kompetence veřejného ochránce práv.

 

Právě se děje

před 58 minutami

Stát ani po letech neví, jak Česku pomohly investiční pobídky, kritizuje Nejvyšší kontrolní úřad (NKÚ)

Stát ani po letech neví, jak Česku pomohly investiční pobídky, kritizuje Nejvyšší Nejvyšší kontrolní úřad (NKÚ) uvedl v pondělí zveřejněné zprávě, že od roku 2000 do roku 2019 příjemci pobídek vyčerpali přes 75 miliard korun, většinou v podobě slevy na dani z příjmů. Kontroloři také konstatovali, že ministerstvo průmyslu a obchodu nesleduje dodatečné náklady státu, které pobídky provázejí. Ministerstvo se k věci zatím nevyjádřilo.

Od roku 2000, kdy byl schválen speciální zákon o poskytování investičních pobídek, do září 2020 přislíbilo ministerstvo průmyslu a obchodu (MPO) 955 pobídek. Ty měly mimo jiné pomoci snížit nezaměstnanost. Počet pobídek však v posledních letech navzdory klesající nezaměstnanosti rostl, a to až do konce roku 2018, zjistil NKÚ.

Většina státní podpory mířila do zpracovatelského průmyslu, a to na investice bez povinnosti vytvářet vyšší přidanou hodnotu. "Do tohoto odvětví plynulo 96 procent pobídek přislíbených MPO od roku 2012 do září 2020," zjistili kontroloři.

Zdroj: ČTK
před 2 hodinami

Na severu Minneapolisu někdo střílel na příslušníky národní gardy. Novináři si stěžují na policejní násilí

Na severu amerického Minneapolisu někdo v noci na neděli střílel na dvojici příslušníků národní gardy. Ti na místě hlídkovali v návaznosti na policejní zásah proti 20letému černochovi. 

Incident se odehrál asi osm kilometrů od předměstí Brooklyn Center, kde předchozí neděli policejní kontrola na silnici skončila smrtí Daunteho Wrighta. Na gardisty někdo střílel z projíždějícího vozu krátce po čtvrté hodině ranní (11:00 středoevropského času). Jeden z mužů byl hospitalizován kvůli zranění způsobenému rozbitým sklem, druhý podle vyjádření národní gardy státu Minnesota utrpěl jen "povrchové" rány.

Po nepokojích vyvolaných zásahem proti Wrightovi se o víkendu objevovaly zprávy o agresivním jednání bezpečnostních složek vůči novinářům, kteří protesty pokrývali. Na použití pepřového spreje nebo bezdůvodnou vazbu si stěžovali pracovníci agentury AFP, televize CNN i deníku The New York Times (NYT). Guvernér státu Minnesota Tim Walz v neděli označil zásahy proti novinářům za nepřijatelné.

Zdroj: ČTK
Další zprávy