Důležitější než počet ročníků základní školy je to, v jakém věku a s jakou úrovní vzdělání může mladý člověk opustit vzdělávací systém. U příležitosti 30 let od znovuobnovení povinné devítileté školní docházky v základní škole to řekl děkan Pedagogické fakulty Univerzity Karlovy Antonín Jančařík.
Podle Jančaříka by dávalo smysl, aby žáci nemohli ukončit povinné vzdělávání před dovršením 16 let. Z pohledu Daniela Münicha z IDEA při CERGE-EI by mohla být povinná účast ve vzdělávání nejméně do konce školního roku, v němž žák dosáhne 18 let. Spojené by to muselo být s reálně dostupnou nabídkou středních škol.
Nyní je povinná školní docházka devět let na základní škole, od roku 2017 je zároveň povinný poslední ročník předškolního vzdělání. Základní vzdělání má ten, kdo úspěšně dokončí devátý ročník ZŠ. Povinná školní docházka na začátku středoškolského studia byla v Česku dříve i za komunismu.
Při reformách v letech 1948, 1953, 1960 a 1984 se délka docházky několikrát změnila z osmi na devět až deset let. Po listopadu 1989 se český školský systém opět více otevřel různým možnostem. Znovu začala fungovat víceletá gymnázia, církevní a soukromé školy. Povinný devátý ročník ZŠ byl pak v Česku opět zavedený od školního roku 1996/1997.
„Devátý ročník bývá často spojován především s opakováním učiva a přípravou na jednotnou přijímací zkoušku. To je ale podle mě trochu zavádějící. Podobnou roli vždy do určité míry plní poslední ročník základní školy. Když jsem základní školu končil v osmé třídě, nebylo to jinak,“ uvedl Jančařík. Smyslem posledního ročníku ZŠ by podle něj mělo být to, aby děti přicházely do středních škol lépe připravené, než tomu bylo v dobách osmileté ZŠ.
Dle Münicha se význam devátého ročníku v Česku zvýšil. Souvisí to podle něj s velmi sociálně selektivním systémem v zemi i s nástupem globalizace, profesními nejistotami spojenými s IT a umělou inteligencí a s neschopností dostatečně rychle modernizovat velmi oborově fragmentované střední odborné vzdělání.
Malá šance na uplatnění
Současné nastavení povinné školní docházky podle Jančaříka není optimální. „Na jedné straně máme skupinu středoškoláků a vysokoškoláků, kteří své vzdělávání ukončují poměrně pozdě. Na druhé straně máme děti, které mohou vzdělávací systém opustit pouze se základním vzděláním ještě před dovršením šestnácti let. Jejich šance na pracovní uplatnění je přitom velmi malá a jejich další perspektiva je problematická,“ uvedl.
Osmiletá ZŠ je podle Jančaříka jednou z variant změny systému, nicméně by neměla znamenat osmiletou povinnou školní docházku. Naopak by podle něj dávalo smysl nastavit povinné vzdělávání tak, aby ho mladí lidé nemohli ukončit před dovršením 16 let. Navazovat by tedy musela povinná část SŠ.
„Změna by nebyla od věci. Hovořil bych spíše o povinné účasti ve vzdělávání nebo odborné přípravě nejméně do konce školního roku, v němž mladý člověk dosáhne 18 let,“ dodal Münich. Spojené by to muselo být s povinností státu, respektive kraje, zajistit reálně dostupnou nabídku středních škol včetně programů do dětí, které nezvládají běžné učiliště nebo jinou střední školu. Česko podle něj nepotřebuje zkracovat společné všeobecné vzdělávání.
Se zkrácením povinné školní docházky na osm let nesouhlasí ani Münich či Karel Gargulák z PAQ Research. Spolu s experty z EDUinu vydali stanovisko, ve kterém vysvětlují rizika takového kroku. Vedlo by to podle nich ke zhoršení vzdělávacích výsledků dětí, problematická by podle nich byla i dřívější volba střední školy.
Mohlo by vás zajímat: Vyčítají mu, že nehájí české zájmy. Europoslanec „rusobijec“ říká, co Češi můžou v EU
Sdílet
Mohlo by vás zajímat
Nejnovější
ŽIVĚ „Nejistý přínos, rizika zřejmá.“ Meloniová ostře zkritizovala Trumpa za dohodu s Putinem
Dohoda USA a Ruska o dodávkách nafty poskytuje Moskvě legitimitu, zatímco na ukrajinská města dále padají bomby. V italském parlamentu to ve středu řekla premiérka Giorgia Meloniová. Dohodu označila za velmi riskantní volbu, jejíž přínos je nejistý a rizika jsou naopak zřejmá, píše agentura Reuters.
„Ať si každý udělá obrázek sám." Siniaková popsala riskantní rozhodnutí v Číně
Na kontě má letos přes 100 zápasů. Je neotřesitelnou deblovou jedničkou WTA, přesto Kateřina Siniaková nebrzdí a dál se rve na obou scénách, ve dvouhře i čtyřhře. Ve Wu-chanu ale přiznala, že už přes týden bojuje s nemocí, která jí dvojnásobně bere síly.
Mladíka, který v Plzni zaútočil nožem na běžkyni, poslal soud do vazby za pokus o vraždu
Sedmnáctiletého mladíka z Tachovska, kterého policie v úterý obvinila z pokusu o vraždu, poslal soud do vazby. Informovala o tom ve středu policejní mluvčí Pavla Burešová.
Viní ho z „válečných zločinů“. Ukrajinec stojí před soudem za útok na Nord Stream
V německém Hamburku za velkého zájmu médií začal ve středu soud s ukrajinským občanem Serhijem K., který čelí obžalobě z válečných zločinů kvůli podezření z útoku na plynovody Nord Stream. Podle agentury DPA se před budovou konaly dvě menší demonstrace. Termín verdiktu není znám, očekává se nejdříve v roce 2027, přinejmenším do února chce soud případ projednávat. Ukrajinec účast na útoku popřel.
Bronzová soška i amfory jsou opět doma. Izrael vrátil Řecku 22 starověkých artefaktů
V úterý 13. října Izrael vrátil do Řecka dvaadvacet starověkých starožitností, nelegálně odvezených z jihoevropské země. Ve středu o tom informovala agentura AP. Předání se odehrálo na pozadí posilující spolupráce obou zemí.