Výsledky vyplývají z červnového průzkumu agentur Median a STEM/MARK, v němž oslovily více než 2000 lidí starších 18 let. O výsledku průzkumu informoval Český rozhlas, který ho společně s Českou televizí zadal.
Podle průzkumu České televizi důvěřují tři čtvrtiny obyvatel, je tak nejdůvěryhodnějším médiem v zemi. Druhý v tomto pořadí je Český rozhlas, kterému důvěřuje 54 procent. U rozhlasu podle autorů průzkumu přitom výsledek ovlivňuje zhruba čtvrtinový podíl těch, kteří rozhlas neposlouchají.
"Ve veřejném prostoru se objevují různé návrhy na radikální proměny financování České televize a Českého rozhlasu. Považujeme v takovém okamžiku za nutné a odpovědné diskutovat o tom, jaká média veřejné služby veřejnost chce a potřebuje a jaké faktické důsledky by pro ně takovéto změny financování měly," uvedl ředitel ČT Petr Dvořák.
Pro zestátnění České televize se v minulosti vyslovil prezident Miloš Zeman, kritice televize čelí zejména od komunistů a SPD. Dvořák poukázal na poslanecký návrh SPD, kvůli kterému by ČT podle něj přišla každý rok o 2,1 miliardy korun, tedy zhruba o 30 procent svého rozpočtu. Rozhlas by přišel dokonce o 60 procent rozpočtu, tedy o 1,2 miliardy korun, uvedl generální ředitel rozhlasu René Zavoral.
K uvedenému návrhu SPD na rozšíření okruhu lidí osvobozených od úhrady koncesionářských poplatků zaujala vláda loni v listopadu neutrální stanovisko. Návrh projedná sněmovna. Předkladatelé přitom tvrdí, že změna by příjmy veřejnoprávních médií zásadně neovlivnila. Dvořák ale uvedl, že s takovým poklesem příjmů by ČT ani nemohla naplňovat všechny povinnosti, které má ze zákona. Podle Zavorala by schválení návrhu znamenalo drastické omezení služeb rozhlasu, rušení stanic a masové propouštění tvůrců i novinářů.
135 korun za televizi, 45 za rozhlas
Koncesionářské poplatky jsou hlavním zdrojem financování médií veřejné služby. Jejich výše 135 korun měsíčně u ČT se nezměnila od roku 2008, měsíční platba 45 korun u rozhlasu zůstává stejná od roku 2005.
Průzkum ukázal, že drobné zvýšení poplatků by nemělo vliv na rodinné výdaje 76 procent domácností. Dvě třetiny lidí by akceptovaly nárůst o pět korun měsíčně u rozhlasu a 15 korun u televize. Tři čtvrtiny účastníků průzkumu zároveň uvedly, že rozšíření reklamy v programu veřejnoprávních médií by vnímaly jako narušení kvality vysílání.
ČT je podle svého vyjádření nyní schopna při částečném omezení poskytované veřejné služby fungovat bez zvýšení poplatku do roku 2024, kdy bude mít 700 milionů korun na mimořádné investice. U rozhlasu bude další rozvoj služeb pro posluchače v případě stagnace poplatku nereálný po roce 2021, uvedl rozhlas.
Výběr rozhlasových koncesionářských poplatků ČRo loni vzrostl o 7,2 milionu korun na rekordních 2,094 miliardy Kč. Schválený letošní rozpočet ČT počítá s příjmy a výdaji 6,76 miliardy korun. Hlavní část výnosů tvoří příjem z výběru televizních poplatků kolem 5,6 miliardy korun.
