Nejsem unavený ani vyhořelý. Vydržím až do konce, tvrdí Blatný, kterému hrozí konec

Radek Bartoníček Radek Bartoníček
4. 3. 2021 5:30
Ministr zdravotnictví Jan Blatný v rozhovoru pro Aktuálně.cz odmítá, že by se cítil unavený, jak se domnívá prezident republiky. "Prohlédněte si mě ze všech stran. Vypadám unavený nebo vyhořelý?" řekl Blatný. "Argument, že zrovna teď musíme sehnat nějakou vakcínu pod rukou, neberu. Zejména ne ve chvíli, kdy příští měsíc dojde milion vakcín a další měsíc tři miliony," uvedl k ruské vakcíně Sputnik.
Chci poprosit všechny lidi, kteří budou tento rozhovor číst, aby se na mě nedívali tak, že mě nemá smysl poslouchat, protože tady třeba za chvilku nebudu, uvedl v rozhovoru pro Aktuálně.cz Jan Blatný.
Chci poprosit všechny lidi, kteří budou tento rozhovor číst, aby se na mě nedívali tak, že mě nemá smysl poslouchat, protože tady třeba za chvilku nebudu, uvedl v rozhovoru pro Aktuálně.cz Jan Blatný. | Foto: Libor Fojtík

Když jsem jel v úterý za vámi dělat rozhovor, projížděl jsem poloprázdnou Prahou a měl pocit, že lidé skutečně zůstávají doma. Možná je po dlouhé době cítit ve vzduchu naděje na zvrat. V jaké náladě prožíváte tyto dny vy?

V optimistické. Mám pocit, že se podařilo v poslední době několik pozitivních věcí, především jsme se domluvili na jednoznačných opatřeních, která věřím, že lidé dodržují. Navíc došlo k dohodě mezi vládou a opozicí, pozitivně vidím také budoucnost očkování. Takže já jsem opravdu optimista. Možná vás i překvapím, ale musím ocenit i opozici, která nyní umí přicházet s konstruktivními návrhy.

Vy máte ve zvyku používat místo slov o světle na konci tunelu příměr s cílovou rovinkou.

Ano, já věřím, že už jsme skutečně v cílové rovince.

Ale jak dlouhá ta cílová rovinka je? Za kolik týdnů ji skutečně uvidíme, nebo dokonce zdoláme?

Věřím, že během několika týdnů se všechno výrazně změní.

Během kolika týdnů?

Myslím, že následující tři týdny jsou nezbytnou dobou pro nejstriktnější opatření, která jsou nyní potřeba. Věřím, že když je budeme dodržovat, tak tři týdny budou umět křivku obrátit dolů. Mezitím se rozbíhá testování v podnicích a povinné nošení roušek a respirátorů v místech, která dosud nebyla nijak výrazně ošetřena. Díky tomu by mělo být možné následně velmi opatrně a obezřetně uvolňovat další věci.

Ještě přísnější opatření? Nechci prodávat laciné návrhy

Moc bych přál této zemi úspěch. Ale nejste příliš velký optimista? Hned několik odborníků, kteří už v minulosti volali po přísnějších opatřeních, varuje: nynější opatření vlády nestačí, vláda měla přijít s ještě přísnějšími kroky.

Kolik hlav, tolik názorů. To je v pořádku, alespoň se tříbí názory.

Odborníci jsou hlavně nervózní z toho, že omezení pohybu se prakticky nijak nedotklo stovek tisíc lidí ve firmách, nadále cestují, potkávají se, komunikují, pracují, společně se stravují.

My jsme museli udělat zatím poslední opatření poměrně razantně a rychle. Když chcete připravit nějakou opravdu zásadní uzávěru průmyslu, tak to nejde udělat ze dne na den.

Takže na to bylo málo času?

To nebyl ten hlavní důvod. K něčemu takovému přistoupilo extrémně málo zemí, jestli vůbec nějaké. My jsme se to spíše snažili řešit tak, že nastavíme pravidla uvnitř průmyslových podniků, viz testování ve firmách, které už jsme spustili. Myslím, že to je cesta, která může dobře fungovat. Názory, které volají po daleko striktnějších opatřeních, jsou navíc většinou názory vyloženě akademické. Možná, kdybych byl jenom akademik, tak bych říkal to stejné.

Když na vašem křesle seděli vaši předchůdci, později litovali toho, že neprosadili přísnější opatření, protože epidemie se rozmohla do netušených rozměrů. Nevyplatilo by se této zemi skutečně zastavit alespoň část výroby?

Je nutné si uvědomit, že všechna naše opatření mají nějaké ekonomické konsekvence, které zároveň umožňují například vyplácet kompenzace. Snažili jsme se přistoupit k vyhlášení opatření vyváženě.

Ale je vyváženost nyní namístě?

To neznamená, že bychom chtěli někomu přinášet nějaké úlevy. Opravdu si myslím, že když jsme jednoznačně nastavili pravidla na opakované testování a nošení roušek v podnicích, plus některá další striktní opatření, tak to považuji za dobrou cestu. Opatření nemusí být drastická, ale musí být plošná. Musí to být "kobercový nálet", který zabere, a pak se něco stane. Myslím, že to teď děláme.

Nečeká právě od vás už dlouho část veřejnosti, že budete, obrazně řečeno, bouchat na vládě do stolu? A na rozdíl například od ministra průmyslu a obchodu nebo ministryně financí budete zdůrazňovat, že zdraví musí mít absolutní prioritu?

To není přece o tom, jestli člověk bude bouchat do stolu. Tím, že jsem pracoval třicet let v nemocnici a z toho dvacet let i v laboratoři a mám i zkušenost s vedením nemocnice, tak se umím podívat na různé problémy z řady úhlů pohledu. Vnímám svou celkovou odpovědnost za současnou situaci, včetně odpovědnosti politické, byť se za politika nepovažuji.

Nesnažíte se být jako ministr až příliš velký diplomat? Nedržíte se celé čtyři měsíce až příliš v pozadí a nevyhýbáte se polemikám s jinými členy vlády?

Já se snažím dělat věci, které jdou udělat. Někdo to může brát tak, že to je poraženecké, ale já myslím, že to je pragmatický přístup. To, co si myslím, že jde prosazovat, se snažím od začátku ve funkci ministra dělat. Oproti tomu ale nedělám to, že bych jen lacině prodával nějaké nápady, které se nikdy nezrealizují, abych nabízel perpetuum mobile, které nikdo nikdy nevymyslí.

Prezident i premiér mají na mou kritiku právo

Za klíčové období, kdy jsme začali s covidem ještě výrazněji prohrávat, je považované období před loňskými vánočními svátky. Vy jste přišel několik týdnů předtím a všichni čekali, jaký budete. Nevyčítáte si, že jste už tehdy na začátku nenasadil tvrdší styl nebo jste něco neudělal jinak?

Myslím, že pravdu mají východní filozofie, které tvrdí, že to, co je minulost, to je pryč, co je budoucnost, ještě není a to, co má smysl, je přítomný okamžik. Proto se raději zabývám přítomností.

Ale z minulosti se můžeme poučit. 

Ano, poučit se z toho, co se týká minulosti, má smysl. Já ale vycházím z toho, že nikdo nedělá taková rozhodnutí, aby někomu uškodil. Když děláte nějaké rozhodnutí, tak ho děláte s tím nejlepším vědomím, že ho děláte dobře. Teprve za nějakou dobu zjistíte, co se stalo, a potom to můžete přehodnotit. 

A vy byste něco z toho přehodnotil?

Nemá opravdu smysl toto nyní probírat, protože ve chvíli, kdy se budete neustále hrabat v tom, co bylo, tak si akorát nesmírně zkomplikujete schopnost reagovat na to, co je teď. Já se chci fakt zabývat přítomností. Existuje na to i jedno české přísloví o tom, že po bitvě je každý generál. Já si prostě myslím, že je nutné se soustředit na to, co můžeme udělat teď.  

Dobře, pokud jde o současnost, vaše pozice nevypadá nejjistěji. Prezident  jasně dává najevo, že je pro vaše odvolání. Jak tuto situaci prožíváte? Mimochodem, podle prezidenta jste prý nebyl špatný ministr, ale připadáte mu "velmi, velmi unavený". 

Prohlédněte si mě ze všech stran. Vypadám unavený nebo vyhořelý? Řekněte sám. Co myslíte?

Důležité je, jak se cítíte vy sám. Osobně mi přijdete možná až v překvapivě dobré náladě.

Já si určitě nepřipadám nijak unavený. Já bych řekl, že pan prezident o mně v podstatě nemluvil vůbec škaredě. Jak se snažím nezlobit se vůbec na nikoho, tak nemám důvod se zlobit ani na pana prezidenta. A je jeho svaté právo komentovat mou osobu.

A necítíte, že by byl z nějakých důvodů raději, abyste nebyl ministr?

Já to fakt beru tak, že teď jsem tady v práci jako ministr zdravotnictví a budu tady, dokud mi neskončí ministerské období nebo dokud mě někdo nevyhodí. A do té doby budu dělat všechno pro to, abych svou práci dělal co nejlépe. 

Těžko odhadovat, jaké plány má s vámi premiér Andrej Babiš, byť poznamenal, že vaše výměna není aktuálně na stole. Nechystá se vás odvolat?

Ale to je jeho svaté právo. To je úplně v pohodě. Já mám také pod sebou v nemocnici, a koneckonců i tady na ministerstvu řadu podřízených, no a když to vyhodnotím tak, že tady nemají být, tak tady nebudou. Ale přece nebudu o něco méně pracovat, protože by mě mohl někdo vyhodit. Ano, mohl. Přesto chci poprosit všechny lidi, kteří budou tento rozhovor číst, aby se na mě nedívali tak, že mě nemá smysl poslouchat, protože tady třeba za chvilku nebudu. To by byl nesmysl.

Premiéra Babiše veřejně kritizovat nebudu

Souhlasíte s výroky vašich kritiků, že vystupujete vůči premiérovi a vlastně celé vládě velmi loajálně? A že od vás nelze čekat nic, v čem byste dal veřejně najevo nesouhlas s nějakým krokem premiéra?

V tomto se nemýlíte, skutečně nemůžete čekat, že bych proti němu veřejně vystoupil, dokud jsem člen vlády. Nebudu tým rozbíjet zevnitř v krizové situaci.

Proč? Znamená to, že souhlasíte s tím, jak řídí boj proti covidu v této zemi? Myslíte, že je tím správným člověkem na svém místě?

Snažím se záměrně vyhnout všem těmto tanečkům kolem premiéra. Já jsem přece přišel do vlády kvůli něčemu jinému. Přišel jsem nabídnout svou odbornost, a jestli je, či není dostatečná, to posoudí dějiny.

Ale veřejnost zajímá, jaký je ten, kdo řídí tuto vládu.

Máme s panem premiérem na řadu věcí rozdílný názor, ale opravdu nečekejte, že o tom budu nyní mluvit veřejně. Můžu mít někoho ve vládě raději nebo méně rád, ale nikoho nebudu nikdy pomlouvat. Ani o nikom nebudu ve zlém mluvit. Takové je moje životní krédo.

Je to pomlouvání? Nemůže se stát, že této zemi nejvíce pomůže ten, kdo popíše, jak vypadá ve skutečnosti schopnost či neschopnost premiéra a dalších členů vlády bojovat proti epidemii?

Opakoval bych se. Moje životní krédo je opravdu nikoho veřejně nehanět ani o nikom nemluvit ve zlém.   

Existuje vůbec něco, kvůli čemu byste byl ochoten říci: Pokud, členové vlády, uděláte toto či ono, tak já končím? Zatím se zdá, že nejzásadnější je pro vás to, že jste absolutně proti očkování ruským Sputnikem, dokud nebude mít evropské povolení. Platí tento váš postoj?

Ruská vakcína je možná dobrá, možná není, já o ní zatím nic nevím. Já chci, aby všechny vakcíny byly posuzované stejně. Stále věřím, stejně jako řada jiných zemí, že Rusko nakonec požádá o evropskou certifikaci. Nejsem přitom zaujatý proti jedné nebo druhé zemi, jenom bych se ohradil vůči tomu, co občas někdo řekne, že rozhodnutí kolem vakcín jsou dána geopoliticky. Z mého pohledu určitě nejsou.

Platí váš zcela zásadní nesouhlas s očkováním Sputnikem v České republice, pokud nebude mít evropský souhlas?

Ano, je to tak. Jsem zvyklý svá rozhodnutí neměnit.

A kdyby přesto premiér nebo prezident tlačili na použití i bez evropského souhlasu, odešel byste z postu ministra?

Na toto vám takto nebudu odpovídat. Bylo by to návodné. Opakuji ale, že je to pro mě zcela jednoznačně odborná věc, svá stanoviska nijak neměním a věřím, že se celá věc vyvine tak, že ji nebude třeba takto řešit.

Někteří politici zájem o ruský Sputnik vysvětlují obavami z toho, jestli budeme schopni proočkovat co nejdříve lidi v Česku bez Sputniku. Budeme?

Argument, že zrovna teď musíme sehnat nějakou vakcínu pod rukou, neberu. Zejména ne ve chvíli, kdy nám příští měsíc dojde milion vakcín a další měsíc tři miliony vakcín.

Říkáte to hodně sebevědomě. Stále tedy lidem slibujete, že na konci léta bude naočkovaná většina lidí v naší zemi?

Na tomto mém přesvědčení se nic nemění. Počty vakcín, které máme objednané, to umožňují. Jsem opravdu přesvědčený, že se nám očkování daří. Podařilo se nám rychle nastavit masivní systém očkování, ve kterém vedle sebe stojí velká očkovací centra a praktici. To nám umožňuje razantně zvýšit kapacitu očkování. Jediné, co nás brzdilo, byly dodávky vakcín, ale i ty jsou vyřešené.

Před ministerstvem nestojí fronta zájemců o práci

Přesto jsou lidé z různých důvodů nervózní. Neříkáte si, že by bylo dobré, kdybyste měl tady vedle sebe člověka, který by se věnoval jen a jen očkování? Přivedete si někoho takového? A neplánujete si přivést i další lidi, jestliže vám odtud někteří odešli? Nebo se musíte nejdříve zeptat na personálním?

Jistě, když sem budu chtít někoho přivést, tak se to dá určitě legálně vyřešit. Ale že by stály fronty lidí, kteří by chtěli nyní pracovat na ministerstvu, tak to nestojí. A to ani z řady mých známých, přátel nebo odborníků, kterým věřím.

Jak je to možné?

Prostě se na to z nějakých důvodů necítí. Není opravdu tak úplně jednoduché sem někoho přivést. Několik lidí jsem oslovil i osobně, ale bohužel, zatím naposledy mě slušně odmítl jeden takový odborník právě dnes.

Vypadá to, že pracovat tady není žádné terno. 

Zejména ne na tomto ministerstvu a v dnešní době. Najděte "barák",
který je více ostřelovaný než ten náš.

Není problém ve vás samotném?

Myslím, že kdyby tady seděl jiný ministr, tak by hledal lidi podobně těžko jako já. Když už si navíc někoho přivedete, tak chcete, aby to byl fakt někdo, komu věříte. Chci, aby to byli lidé, kteří jsou schopni a ochotni přijmout odpovědnost, a ne, aby to byli jen nějací "rádci". 

Koho teď především hledáte na ministerstvo? 

Byl by tady skvělý nějaký lékař, který by byl mimo jiné schopný fungovat jako manažer, byl by schopný s každým vyjít. Aniž by musel nějak ustupovat. Hledám takový typ člověka, který je schopen se domluvit s jiným člověkem, se kterým sice nesouhlasí, ale přitom ho nepopudí. To je určité umění. A když tady budu mít na ministerstvu takových lidí víc, tak nám to tady pomůže.

Předpokládám, že nadále hledáte ředitele komunikace, protože po větší komunikaci ministerstva volají mnozí.   

Ano, chtěli bychom posílit i komunikační schopnosti ministerstva, o čemž mluvíme opakovaně. Bohužel, jak známo, vybraný ředitel se rozhodl nenastoupit. Je to jeho právo, měl k tomu nějaký důvod. Vůbec se na něj ale nezlobím.

Řekněte mi, prosím, jak vlastně prožíváte absolutní změnu svého života? Jeden den jste byl velmi respektovaný a chválený dětský lékař, druhý den už člen vlády, která prohrává měsíce boj s covidem a je kritizovaná za mnoho věcí.

Zásadní změna je v tom, že u toho, čemu jsem se věnoval do loňského října, bylo důležité, co dělám. Zatímco poslední měsíce je v mé práci důležité to, jak se o tom píše a mluví. V podstatě málokoho zajímá to, co jsem opravdu udělal. Ale všichni sledují, co je o tom napsáno na Twitteru nebo v novinách. Moc médií je obrovská, velmi bych si přál, abychom všichni táhli za jeden provaz. Podobně jako v roce 1989, kdy jsem byl jako student ve stávkovém výboru.

Vy jako ministr byste ale mohl velmi výrazně vstupovat do toho, co se píše. Proč jste si na rozdíl od svých předchůdců například nezaložil vlastní účet na Twitteru? Neříkáte si s odstupem času, že jste to měl udělat?

Neřeknu vám, že ne. Nevím. Otevřeně říkám, že jsem žádné sociální
sítě nikdy neměl a nemám.

Twitter čtete?
Dívám se na něj, ale strašně nerad. Protože zprávy na Twitteru jsou opravdu něco, co by mohlo vyvést z míry i buddhistu. Přiznám se, že tolik zášti a zloby jsem nikdy nikde neviděl jako právě tam. To, co tam vidím, mě opravdu často mrzí.

Hodně to prožíváte?
Tak, člověk není anetik (anetický znamená necitlivý, pozn. red). Když to čtu a je toho už opravdu hodně, tak Twitter raději vypínám.

Proč jste vlastně loni v říjnu kývl na nabídku premiéra stát se ministrem zdravotnictví? Musel jste vědět, že se dáváte na nevděčnou misi.

Buď jsem mohl stát stranou a stěžovat si, nebo se pokusit něco změnit. A já to vzal jako výzvu. Chci pomoci v nelehké situaci.

Těšíte se na návrat do své brněnské nemocnice?

Moc se těším. 

Na co všechno?

Na všechno. Těším se na děti, nemocnici, na něco, co jsem vystudoval, co mám rád, co jsem dělal v řadě zemí světa, co mě opravdu baví. 

Nebyl byste ale zklamaný, kdybyste musel tady na ministerstvu
skončit předčasně?

Nebyl bych zklamaný. Ale rád bych k tomu dodal toto. Jsem sice nevoják, ale řečeno vojenskou terminologií, velitel bojové jednotky může být při plnění povinností zastřelen, ale nikdy nesmí od jednotky utéct. A já nechci utíkat. Snažím se zároveň, jak říkával Jan Werich, aby hněv necloumal mým majestátem. Od určité úrovně nemá člověk na něco takového právo. 

Kdy vám bylo jako ministrovi nejhůře?

Otočil bych to. Nemluvil bych o tom, kdy mi bylo nejhůř. Řekl bych, že jsem se cítil nejlépe, když to vypadalo, že se všem začíná dařit, že se začíná dařit této zemi. Bohužel, když potom svědčí čísla o opaku, tak mi to pochopitelně vadí, tíží mě to a mrzí. Ale věřte mi, že všichni se snažíme dělat všechno pro to, aby situace byla lepší a lepší.

Za ty měsíce moc důvodů k radosti nebylo.

Když pracuji tady na ministerstvu například šestnáct hodin a jsem někdy už unavený, tak se stane, že všechno vidím o něco černěji, ale ráno je to zase lepší.

Prožíval jste podobné chvíle i ve své předcházející práci?

Jako lékař jsem někdy prožíval horší a smutnější chvíle. Když jsem viděl, že některé z dětí umírá, a já s tím nemůžu nic udělat. To je něco, na co nikdy nezapomenete. Teď nestojím nad lůžkem s nemocným, ale rozumím tomu, co prožívají lékaři, personál i pacienti na jednotkách intenzivní péče. A pevně věřím tomu, že situace bude lepší. 

To bychom si všichni určitě přáli. Ale co když nebude?

Já věřím, že bude lepší. Teď ještě ne, předpokládám, že ještě klidně tak deset dní půjdou čísla nahoru, protože budou dobíhat různé věci. Ale pak přijde naděje. Řekl bych, že to bude v průběhu příštího týdne. Když vše půjde tak, jak má, tak by se křivka nakažených měla začít otáčet dolů. To bude jednoznačně dobré znamení. A já jsem opravdu optimista. Jsem především moc rád, že se rozjelo zmiňované testování ve firmách, protože to je věc, kterou jsem od začátku chtěl a považoval ji za klíčovou v boji s koronavirem. 

Co budete dělat, když bude výsledek jiný?

Rozhodně bych si nesedl, neřekl, že jsem zklamaný, a hotovo. To rozhodně ne. Snažil bych se reagovat tak, aby se situace začala skutečně měnit k lepšímu.

Černý: Kolaps bude při umírání na ulicích. Ministerstvo čelilo kritice po tiskovce

Černý: Současná situace není nikoho vina - ani opozice, ani koalice, ani lékařů, ani pana ministra | Video: ČTK
 

Právě se děje

Další zprávy