Dlouhý název vládního návrhu zákona o opatřeních k přechodu České republiky k nízkouhlíkové energetice a o změně zákona o podporovaných zdrojích energie zní natolik obecně a nepřitažlivě, že příliš neláká k podrobnému čtení. A to přesto, že má pouhých osm stran a třináct paragrafů. Ovšem první dojem značně mate. Ve skutečnosti jde o velmi důležitý návrh zákona, který se místopředseda vlády Karel Havlíček (ANO) snažil "protlačit" sněmovnou co nejrychleji.
Podle původních Havlíčkových plánů měli poslanci zákon schválit hlasy ANO, KSČM a SPD ve středu 20. ledna. Nakonec se ale vláda s opozicí dohodla na "oddechovém čase", během kterého se odehraje možná klíčové jednání. Příští týden se nad návrhem sejdou s premiérem a předsedou ANO Andrejem Babišem předsedové ostatních politických stran. A o zákonu se bude hlasovat v závěrečném čtení 10. února.
Proč je kolem tzv. nízkouhlíkového zákona takový rozruch a co všechno v něm jde? Ze všech slov, která o tomto zákonu padla na půdě Poslanecké sněmovny i mimo ni, je jasné, že vše se točí kolem tří základních problémů.
První problém je bezpečnostní. Řada opozičních poslanců chce, aby v zákoně bylo jasně řečeno, že se na výstavbě nového bloku Jaderné elektrárny Dukovany nesmějí podílet země či firmy, které by mohly ohrozit bezpečnost Česka.
Druhý problém se týká obnovitelných zdrojů. Především ekologové upozorňují, že tento zákon jednoznačně upřednostňuje jadernou energii, aniž by dával šanci na rozvoj obnovitelných zdrojů.
A třetí problém jde přímo k peněženkám občanů i ke státním výdajům. Kritici návrhu zákona tvrdí, že sebere lidem příliš mnoho peněz a zatíží také státní rozpočet, více než je nutné.
Hazardujete s bezpečností země, říká opozice
"Tento zákon můžeme nazvat rovněž jako jaderný zákon. Je to zákon, který by měl mimo jiné ukázat cestu, jakým způsobem budeme dále postupovat v budování jádra nebo v přípravě nového jaderného bloku v Dukovanech," oznamoval na úplném začátku parlamentního projednávání místopředseda vlády Karel Havlíček loni 30. září, čímž jasně pojmenoval, o co především v návrhu jde - odtud také přezdívka zákona "lex Dukovany".
Havlíček vysvětloval, že zákon by měl jasně určit mantinely pro nákup elektrické energie, a tvrdil, jak je nezbytné návrh schválit. "Jedná se o klíčový zákon pro přípravu celého nového jaderného zdroje a pro zajištění návratnosti celého projektu, pro jeho financování. Bez tohoto zákona by v dané době nebyla možná jeho realizace," tvrdil a chválil poslance, že na návrhu je ve sněmovně většinová shoda.
Loni na podzim ještě částečně byla, však také k zákonu vystoupilo tehdy v prvním čtení jen pět poslanců. Ovšem druhé čtení loni v listopadu už naplno odhalilo množství a rozmanitost poslaneckých připomínek - zejména těch opozičních.
Předseda Starostů a nezávislých Vít Rakušan vystoupil s kritikou jako první a hned zmínil obavu o bezpečnost země, která se následně táhla celým dlouhým jednáním. "Toto není jenom ekonomicky strategická záležitost. To je záležitost výsostně strategická i v bezpečnostní politice České republiky," zdůrazňoval Rakušan. Reagoval tím na to, že Havlíček neustále odmítá, že by se zákon týkal bezpečnosti Česka, takže vládní poslanci ani nepodpořili projednání věci ve výboru pro bezpečnost. "Je naprosto nehorázné, jakým způsobem hazarduje tato sněmovna s bezpečností České republiky," rozčiloval se například poslanec Pirátů Jan Lipavský.
Stejně tak neprošel Rakušanův požadavek, aby jednání o návrhu zákona bylo přerušeno do doby, než ho projedná výbor pro bezpečnost. Z 80 přítomných poslanců ho podpořilo 33, ke schválení ale bylo potřeba 41 hlasů. Chyběla podpora poslanců ANO, ČSSD, KSČM a SPD. Mimochodem, čtyři poslanci ANO návrh podpořili, a to Aleš Juchelka, Marek Novák, Jaroslav Bžoch a Robert Králíček.
Bez ohledu na neúspěch při tomto i dalších hlasováních je jasné, jak a v čem budou opoziční lídři ODS, Pirátů, TOP 09, STAN a KDU-ČSL na vládu naléhat. Až se příští týden sejdou s premiérem Babišem, budou chtít, aby se svými desítkami poslanců kývl na pozměňovací návrh lidovce Jana Bartoška.
"Ministerstvo návrh na uzavření smlouvy o výkupu nepředloží, pokud by uzavření smlouvy mohlo ohrozit životní nebo strategický zájem dle platné Bezpečnostní strategie České republiky. Před uzavřením smlouvy o výkupu si ministerstvo vyžádá stanovisko všech zpravodajských služeb České republiky, přičemž tyto stanoviska budou po projednání vládou předložena k projednání příslušným výborům parlamentu," zní jeho pozměňovací návrh.
I když v něm není zmínka o žádné zemi ani firmě, opozice varuje hlavně před tím, aby stavbu v Dukovanech dostali na starost Rusové nebo Číňané. Opozice navíc věří, že tajné služby nepochybně budou před těmito zeměmi varovat, jako to už udělala Bezpečnostní informační služba ve výroční zprávě za rok 2019.
Naproti tomu většina poslanců ANO, stejně jako poslanci KSČM a SPD, podporují variantu, ve které by neměly být žádná země ani firma předem ze zakázky o Dukovany vyškrtnuty. Stejný názor zastává také prezident Miloš Zeman.
"Čím víc je uchazečů v nějaké tendru, tím lepší jsou podmínky, a naopak. Ti, kdo chtějí redukovat tento tendr o dva uchazeče, poškozují národní zájmy České republiky, protože provokují zvýšení ceny za Dukovany, ať to bude kdokoliv," prohlásil Zeman v prosinci v televizi Prima. Pokud by Rusové nebo Číňané vyhráli, nic podstatného by se podle něj nestalo. "Museli by splnit podmínky, které byly ve smlouvě uzavřeny," dodal.
Mezi možnými uchazeči dukovanského tendru jsou ruský Rosatom, čínská společnost CGN, americký Westinghouse, francouzská EdF a jihokorejská firma KHNP.
Nevýhodné pro stát i občany, tvrdí ekologové
O návrhu zmiňovaného zákona ovšem nelze mluvit "jen" v souvislosti s bezpečností. Zejména mnozí ekologové tento návrh sledují, a také před ním varují, z jiných důvodů. Podle nich zákon až příliš upřednostňuje jadernou energetiku, konkrétně velké jaderné bloky. Navíc fakticky dává investorovi "bianco šek" na výstavbu nového jaderného zdroje a vládě umožní uzavřít podle svého smlouvu o odkupu elektřiny.
"Pokud tato smluvená realizační cena, za kterou bude stát vyrobenou elektřinu vykupovat, bude vyšší než tržní cena silové elektřiny v době, kdy ji stát prodá na trhu, bude výsledkem transakce ztráta, tedy ztráta pro stát. K tomu bohužel s velkou pravděpodobností skutečně dojde," namítá například lidovecký poslanec Jan Čižinský. A upozorňuje, že na rozdíl od Česka řada evropských států stále více přechází k obnovitelným zdrojům energie, jejichž cena jde dolů.
"Investor neponese prakticky žádné riziko. Veškerá potenciální ekonomická rizika, která plynou z výstavby, provozu a likvidace jaderné elektrárny, jsou v konečném důsledku přenesena na odběratele elektřiny a daňové poplatníky, tedy na každého z nás," stěžuje si Čižinský i někteří další poslanci.
Jejich připomínky mají velkou podporu mezi ekologickými organizacemi, které návrh zákona považují za jednoznačně špatný. "Hlavními problematickými body je nelimitovaná výhodná vládní půjčka na investici a na nejméně třicet let garantovaná výkupní cena pro elektřinu z nových reaktorů. S možností prodloužení až do konce životnosti reaktorů," namítá Hnutí Duha a Sdružení pro záchranu prostředí Calla. Zároveň dlouhodobě označují sázku na jadernou energii za scestnou. "V celosvětovém měřítku jsou v posledních patnácti letech investice do obnovitelných zdrojů výrazně vyšší než do jaderné energetiky," upozorňují.
"Stavět nový jaderný blok v Dukovanech je velký ekonomický nesmysl a velké riziko energetické a politické závislosti naší země. Pokud by se vůbec kdy dostavěl, tak daleko později, než doslouží naše špinavé uhelné elektrárny. Nemůže je tedy nahradit," sdělil ekolog Jan Piňos.
Plánovat podle něj nyní, době obrovského zadlužování státu, nový nekonkurenceschopný jaderný blok za minimálně 250 miliard korun, s velmi nejistým dokončením až kolem roku 2050, je hazard. "Stavbu nelze uskutečnit bez štědré státní půjčky a bez státní garance výkupní ceny elektřiny, která bude vyšší než tržní cena z jiných zdrojů," dodal.
Vláda podle Piňose prosazuje, aby budoucí spotřebitelé platili za elektřinu víc, a to v době, kdy už nebude. "A k tomu bude energetika zcela jiná. Založena na obnovitelných decentralizovaných zdrojích. Skutečná, férově vypočítaná cena obnovitelné elektřiny, je už dnes několikanásobně nižší než elektřiny > jaderné a dál se prudce zlevňuje. Zatímco jaderná elektřina nezadržitelně zdražuje s tím, jak ve světě ustupuje ze scény," říká Piňos.
Havlíčkův návrh kritizuje i předseda KDU-ČSL Marian Jurečka, který si stěžuje, že stát nemíní mnohem výrazněji podporovat například lidi, kteří by si umístili solární panely na své rodinné domy.
"Měli bychom využít potenciál toho, že zhruba 1,8 milionu domácností v České republice má dům s vlastní střechou. Hrubým propočtem průměrná domácnost zaplatí za elektrickou energii 34 tisíc korun ročně. Kdybychom dali těmto lidem šanci mít na domech fotovoltaiku, solární systém, kombinaci tepelného čerpadla, tak bychom domácnostem nechali trvale zhruba 64 miliard korun v peněženkách," navrhuje Jurečka, podle kterého by takto Česko posílilo vlastní soběstačnost i bezpečnost.
Ministr Havlíček zatím čeká, jak dopadne jednání premiéra s šéfy politických stran a především jaké stanovisko ohledně "lex Dukovany" Babiš nakonec zaujme. Do té doby Havlíček ví, že má ve sněmovně dostatek hlasů na to, aby svou představu o návrhu zákona prosadil.