Operátoři data ukládají na půl roku. Na vyžádání je poskytují policii či tajným službám. Vyšetřovatelé tak mohou například zjistit, zda spolu určití lidé komunikovali po telefonu, zda si vyměnili e-maily nebo kde se pohybovali. Povinnost se netýká obsahu hovorů a zpráv. Data se používají třeba při pátrání po hledaných nebo pohřešovaných lidech, při zjišťování totožnosti mrtvého člověka nebo při předcházení a odhalování hrozeb v oblasti terorismu.
Zrušení současné právní úpravy navrhla v roce 2017 skupina 58 poslanců. Argumentovali zejména ochranou soukromí a osobních údajů. Plošné shromažďování považují za nepřípustné, půlroční dobu uchovávání za příliš dlouhou, okruh trestných činů, u kterých lze o data žádat, mají za příliš široce vymezený. Navíc prý neexistují dostatečné záruky proti zneužití dat.
Podle pirátského poslance Mikuláše Ferjenčíka zákonná úprava umožňuje plošné sledování lidí v Česku. "Jsem zklamaný, zkusíme to legislativní cestou," reagoval Ferjenčík na středeční nález.
Ústavní soud v minulosti dvakrát úpravu uchovávání provozních a lokalizačních údajů zrušil. Kritizoval tehdy dvouletou lhůtu pro uchovávání dat a nepříliš konkrétní vymezení účelů, pro které operátoři provozní a lokalizační údaje poskytovali.
Tentokrát ale soud rozhodl jinak. Při nedávném veřejném jednání vyslechl soud řadu odborníků. Pro zachování současných pravidel se vyslovovali policisté i státní zastupitelství. . Údaje od operátorů policisté potřebují a podle Jirsy by se k nim stejně dostávali jinými způsoby.
Princip plošného shromažďování údajů není podle Ústavního soudu protiústavní a současná úprava je přiměřená vzhledem ke svému účelu. "V dnešní době, kdy se trestná činnost přesouvá na internet, kdy se páchá čím dál víc trestných činů prostřednictvím sociálních sítí, by bylo absurdní zakázat státu, který má povinnost dohlížet na bezpečnost občanů a chránit majetek, přístup k podobným informacím," řekl soudce zpravodaj Jaromír Jirsa.
"V dnešní době, kdy se trestná činnost přesouvá na internet, kdy se páchá čím dál víc trestných činů prostřednictvím sociálních sítí, by bylo absurdní zakázat státu, který má povinnost dohlížet na bezpečnost občanů a chránit majetek, přístup k podobným informacím," řekl Jirsa.
Soudce připomněl, že operátoři množství dat shromažďují se souhlasem klientů. Poukázal na prudký rozvoj technologií a globální rozměr problémů souvisejících s ochranou soukromí. "Bavíme-li se o nějaké ochraně a trendu bezpečnosti, tak především musí každý začít sám u sebe, to za něj nikdo nevyřeší," uvedl Jirsa.
Stát by také podle Jirsy neměl "usínat na vavřínech". Současná právní úprava podle něj neodráží aktuální trendy elektronické komunikace. Povinnost se nevztahuje na aplikace jako WhatsApp nebo Skype, které jsou alternativou ke klasickému telekomunikačnímu provozu.
S nálezem přijatým většinou pléna ÚS se neztotožnila soudkyně Kateřina Šimáčková.
