Tenkrát v Krkonoších. Jak chtělo Československo před 42 lety okupovat Polsko

Tenkrát v Krkonoších. Jak chtělo Československo před 42 lety okupovat Polsko
Operace Krkonoše, při níž Československá lidová armáda vyčkávala 6. prosince 1980 na hranicích s Polskem, aby ho i s východoněmeckou a Sovětskou armádou obsadila, se nakonec na pokyn Moskvy neuskutečnila. Z čs. strany se akce zúčastnilo například 17 309 vojáků a 541 tanků. Zůstávají jen vzpomínky dnes již šedesátiletých mužů na nesmyslnou akci k potlačení polského hnutí Solidarita.
Zimní manévry Varšavské smlouvy - zatím jen na mapách.
6. prosince 1980 zavládly ve střední Evropě silné mrazy, které místy přesahovaly -20 °C. Vojáci tak při přesunech bojové techniky k polským hranicím museli snášet velmi tvrdé podmínky.
Po vyhlášení bojového poplachu se vyráželo přímo z kasáren po vlastní ose.
Při oslavách 35. výročí osvobození Československa sovětskou armádou v létě 1980 demonstrovala ČSLA na pražské Letenské pláni svou sílu.
Foto: VHÚ
Dan Poláček Jan Gazdík Dan Poláček, Jan Gazdík
Aktualizováno 6. 12. 2022 7:08
Operace Krkonoše, při níž Československá lidová armáda vyčkávala 6. prosince 1980 na hranicích s Polskem, aby ho i s východoněmeckou a Sovětskou armádou obsadila, se nakonec na pokyn Moskvy neuskutečnila. Z československé strany se akce zúčastnilo například 17 309 vojáků a 541 tanků. Zůstávají jen vzpomínky dnes již šedesátiletých mužů na nesmyslnou akci k potlačení polského hnutí Solidarita.

Československá lidová armáda měla úkol bránit socialismus. Jak ale zmiňuje historik Prokop Tomek v analýze "Snahy o snížení vojenských výdajů v ČSSR koncem osmdesátých let", nakonec jej ubránit nejen nedokázala, ale navíc řadu let fakticky pomáhala stahovat komunistický režim ke dnu. "Vydatně tak přispěla k jeho pádu," říká Tomek.

Jen pro názornost: k poměru počtu obyvatel republiky patřila Československá lidová armáda k největším na světě. Vysoký počet 4 500 tanků byl jen jeden z mnoha ukazatelů tohoto absurdního stavu.

"Podíl výdajů na obranu tvořil na vrcholu v roce 1987 dvacet procent státního rozpočtu. Podobný destruktivní vliv měly důsledky rozpínavosti vojensko-průmyslového a vědeckého komplexu i v Sovětském svazu," připomíná Tomek. A Operace Krkonoše, kdy se československá armáda chystala na pokyn Moskvy k intervenci do Polska je jen další ukázkou megalomanských a od reality - politické i ekonomické - zcela odtržených představ o roli armády ve společnosti.

Ti nepoučení a nepoučitelní budou ale podle vojenského historika Tomka dále donekonečna opakovat iluze o silné, výborně vycvičené a dobře vyzbrojené armádě s nereálnými argumenty o polistopadové likvidaci tohoto skvělého výsledku socialistického budování.

"Pravda je ale zcela jinde. I v rámci Varšavské smlouvy představovala předimenzovaná armáda ve své přebujelosti nesmyslný projekt, který byl ve všech ohledech - mezinárodněpolitických, geopolitických, kulturních a zejména ekonomických - nesmírnou zátěží pro stát i obyvatele," uzavírá svou i pro dnešek aktuální analýzu Tomek.

Mnohé o Operaci Krkonoše vypovídají i autentická svědectví dnešních šedesátníků, kteří se jako vojáci v základní službě těchto manévrů zúčastnili.

 

Právě se děje

Další zprávy