Dobrý den, chtěla bych se zeptat na pohled sociologa, kdo měl podle vás těžší sociální roli při online výuce: žáci a studenti, nebo učitelé? Moc děkuji!

Toto lze těžko srovnat, pro každého byla obtíž v něčem jiném. Pro studenty a žáky určitě nebylo tak složité jako pro učitele se přizpůsobit technicky, ale sociálně to pro ně bylo bylo naopak složitější. Nu a samozřejmě individuální rozdíly jsou způsobené rodinným zázemím, technickým vybavením a dalšími faktory.

Váš výzkum se věnuje vysokoškolákům a jejich trablům s distanční výukou. Lze nějak porovnat, pro koho přineslo tohle učení na dálku a sociální izolace větší potíže? Vysokoškolákům? Středoškolákům? Teenagerům na ZŠ? Malým dětem na ZŠ?

Jako nejproblematičtější vnímáme v zásadě dvě kategorie: teenagery a mladé dospělé z pohledu absence sociálních kontaktů a také klíčových vzdělávacích přechodů: maturity, přijímací zkoušky na vysokou školu. Druhou kategorií s obrovskými problémy jsou děti nastupující na základní školu, zde nedojde jednak k vytvoření sociálních vazeb a hlavně, když neumí číst ani psát, tak se těžko online mohou učit právě tyto činnosti.

Ty všechny zmíněné problémy s lockdownem a home office či domácí školou - deprese, úzkosti, osamělost - to byl jen momentální stav, nebo se to nějak propisuje i dál, po odeznění té nejhorší fáze pandemie?

To samozřejmě ještě uvidíme, Ale lze se obávat, že dopady nebudou vždy jen krátkodobé. Ostatně už teď na základě provedených výzkumů očekáváme, že bude častější předčasné ukončení studia, dle zpráv od psychologů je nyní mnohem více lidí v jejich péči. Mohou se projevit i problémy při navazování sociálních kontaktů. Pro některé ročníky to bude složité i v dalších letech.

Co když všechen ten lockdown a zavírání škol a HO a výuka na dálku vypuknou na podzim znovu? Bude to pro lidi jednodušší, protože už to mají namakané, nebo horší, protože vědí, jak blbé to je? :-)

Lepší bude, že je vše v zásadě připraveno (technicky, lidé mají dovednosti). Ale samozřejmě, že již nyní byla znát "únava", v rodinách to mnohdy vřelo (všichni doma, děti na výuce, rodiče na pracovních schůzkách). A toto by se vše vrátilo a ještě umocnilo. Psychicky a sociálně by to tedy bylo ještě horší. Lidé si navíc přes léto zvyknou na "normální" život a budou věřit že návrat do lockdownu už nepřijde.

Dobrý den, chci se zeptat, do jaké míry může současná situace ve školství v souvislosti s pandemií (izolace, distanční výuka) proměnit pohled některých mladých lidí na svět, jejich vztah k vrstevníkům a celé společnosti. Jakou povahu by tato změna měla? Děkuji za odpověď.

U některých se umocnil pocit, že se s ostatními fyzicky setkávat nemusí, nemusí mít též pevný řád atd. To zřejmě není úplně optimální. V zásadě to již částečně fungovalo předtím skrze sociální sítě, teď si to zkusili plnohodnotně. Nevíme, jak velký je jejich podíl (takový výzkum zatím v ČR nemáme), ale je to určitě velká změna. Nicméně o snižování intenzity sociálních kontaktů mluví sociální vědci už posledních 30 let, nyní jen hrozí, že se celý proces urychlí. Můj osobní pocit je, že to není pro společnost dobře, ale mohu se mýlit.

Dobrý dne, rád bych se zeptal jestli jsou nějaké data kolik studentů VŠ ukončilo přečasně letos studium a jestli je to výrazně více než v předkovidových letech. Děkuji

Nemáme zatím "tvrdá" data od vysokých škol (vykazují se vždy až k říjnu) ale dle odpovědí ve výzkumech se tento podíl navýší. Více ale budeme opravdu vědět až na konci roku.

Dobré odpoledne, je mi blízké řecké státní motto: Svoboda, nebo smrt. Vláda člověka vidí jen jako kvantitu, nikoliv v jeho rozměru kvalitativním. Je ospravedlnitelné mravně, společensky, že vláda upozadila zdraví duševní před zdravím fyzickým? Nejsem příznivcem spikleneckých "teorií" ale mám obavy, že establishmentu vyhovuje vychovávat výrobní sílu, nikoliv myslící bytosti... Co Vy na to? Jsem s úctou a s pozdravem. Václav Stránský

Zde nejde o otázku, kde by byla pomocná věda a její poznatky. Souhlasím s tím, že fyzično dostalo (a dostává) přednost, ostatně například psychická a psychiatrická pomoc v ČR je opravdu značně podceněná a nedostatečně financována z veřejných prostředků. Bohužel platí, že vládnoucím stranám vyhovuje neinformovaný občan, lze to demonstrovat na mnoha výsledcích výzkumných šetření i v ČR. Naštěstí ale ne všechny zdroje informací jsou vládní a myslet se lidé neučí jen v oficiálních organizacích.

Dobrý den, pane kolego! Vy si vážně myslíte, že se mladí kvůli pandemii přestali scházet? Trochu to omezili a chyběly jim určitě třeba kolektivní sporty, ale jinak je to dost naivní představa...

Určitě došlo k útlumu, jeho míra bude individuální. Rozhodně když mladí nechodili do školy, odpadl kontakt ve škole. Jak píšete, další chybějící možnost byl sport. Nadto při uzavření okresů, měli smůlu ti, kdo jsou spolužáci z různých okresů (typicky příměstské oblasti Prahy, Brna, Ostravy atd.). Je těžké to nějak vyčíslit, ale změna byla velká. Pro doplnění ještě dodávám, že ten kdo nastoupil během COVIDu do prvního ročníku střední či vysoké školy, tak si nové kamarády ani nezajistil a žádné setkávání se spolužáky proto nenastalo.

Dobrý den, chtěla bych se zeptat, co si myslíte o postupu řady škol, které se hned po návratu z distanční výuky sesypaly na žáky s naloží písemek a zkoušení, aby se honem nahnaly známky. Myslím, že to psychickou nepohodu dětí ještě zhoršilo. Opravdu je jediným posláním školy známkovat?

Toto je samozřejmě krajně nešťastné. Vím, že k tomu docházelo. Jen připomenu, že i oficiální pokyn z MŠMT byl nechat žákům 14 dní na adaptaci. To, že známkování a "nalévání" znalostí není hlavním úkolem školy, dnes již odborníci v ČR ví. Kdy se ale tato praxe přelije do škol, to těžko odhadovat. Zatím se bojím, že velké poučení z minulého období příliš nenastalo, ač by to bylo více než vhodné.

Dobrý den,
zajímalo by mě, zda máte představu o tom, kolik učitelů možná opustí svoji profesi právě po zkušenostech s pandemií. Jsou to spíš starší učitelé, které by to mohlo vést k odchodu, nebo mladí? Přijde mi, že právě starší generace mohla více zápasit třeba s technikou nebo změnami obecně, na druhou stranu ten, kdo celý život obětoval učení, možná víc vydrží.
Děkuji za odpověď.

Přiznám se, že k této nemám žádná výzkumná data. "Boj" s technikou byl samozřejmě částečně ovlivněn s věkem, ale i dalšími faktory (podpora ve škole, případná pomoc - často od rodičů a v případě straších žáků i přímo od žáků). U straších učitelů (je jich v ČR většina) bych odchody moc neočekával, protože trh práce není pro starší lidi v ČR příliš otevřený. U mladších s VŠ titulem je to přesně opačně, takže tam by bylo možné teoreticky čekat větší ochotu k odchodu.

Zdravím, Petře, nepřijde vám, že se stát na děti a mládež tak trochu vykašlal? Podniky jely vesele dál, madam si mohly kupovat kytky nebo si chodit stříhat své psíky a děti nesměly nic - do školy, na kroužky, za sportem, za kamarády. Co se společností udělá takováto nespravedlnost, nerovnost? Díky!

Ta nespravedlnost jde ještě dál. Když jsme dělali výzkum na Akademii muzických umění, tak studenti FAMU opravdu nechápali, proč nemohou točit studentské filmy, když profi filmaři mohou. Podobné platí pro různé praxe na středních školách. Je to jak píšete, v ČR se moc nehledala cesta, jak udělat rovné podmínky (trpíme mantrou-hlavní je ekonomika a školy nic nevyrábí). Myslím si, že si to děti a mladí budou pamatovat a bohužel si z toho asi odnesou jako hlavní pocit, že nemají důvěřovat politikům.

Dobrý den, přijde mi, že pan Babiš hodil přes palubu naše děti hned dvakrát - nejdřív jim zavřel na dlouho školy a nedělal nic proto, aby se co nejdřív otevřely, nyní neudělal vůbec nic, aby měly šanci tyhle ztráty ve výuce jakkoliv dohnat. Týdenní letní kemp, který většinou vedou tělocvikáři a děti na něm hrají přehazku, mi přijde jako výsměch. Co by se podle vás teď mělo udělat, abychom to těm dětem nějak vrátili a vynahradili?

Já nevnímám tak výrazně to, že děti se něco nenaučily, to není pro život úplně klíčové. Chybět jim bude víc ta sociální složka, než rozlišování 4 typů podmětů, eukaryotické a prokaryotické buňky apod. Týdenní kemp vnímám jako dobrý penězovod, samozřejmě efekt bude nulový (vzdělanostní). Co bude klíčové je, jak s tím, že děti něco ze školního učiva neumí, naloží učitelé v dalších ročnících. Tam se bojím, že bude zakopaný pes. A tady by bylo dobré systémové řešení, které ale nejspíš nepřijde.

Řeknu vám, že jsem rád, že už mám dostudováno a stabilní práci. A vůbec nezávidím těm letošním vysokoškolákům, zvláště těm z praktických oborů, kde člověk potřebuje třeba vybavenou laboratoř, a nebo třeba taky pódium a diváky. Co s člověkem udělá tahle nenaplněnost, frustrace, pocit zmaru a taky to, že jsem společnosti já a celá naše generace úplně ukradený?

Také jim nezávidím, proto to téma zvedáme a studujeme. Ty důsledky budou mnohé. Někdo si odnese psychické potíže, někdo frustraci a celoživotní nespokojenost a někdo kvůli tomu studium opustí a už se k němu nevrátí. A samozřejmě nedůvěra v politiku a politiky logicky u této generace vzroste v duchu hesla: "My jsme byli ukradení jim, tak teď jsou ukradení oni nám."

Dobrý den, může z těch školáků, co už byli druhý školní rok doma v izolaci bez svých kontaktů, kamarádů, zálib a jiných radostí, vyrůst nějaká specifická generace, jako jsou třeba poválečné děti?

Ti, co v tomto režimu zažili ostré přechody (nástup do první třídy základní, střední či vysoké školy) budou do určité míry jiní, u ostatních bych tak velké změny nečekal.

Zeptám se možná blbě, ale je něco, v čem české společnosti koronavirus a lockdown pomohly?

Podle mne ano. Víme, že pracovat lze na dálku (tam, kde to technicky jde), porady mohou být určitě na dálku. Dá se tak určitě ušetřit mnoho času i peněz.
I učit se dá mnoho věcí na dálku a mnohdy efektivněji. Jen jde o to se z toho poučit.

Dobrý den,
Rád bych věděl, zda lze z průzkumu soudit, kteří studenti byli situací nejvíce zasažení. Zda si například studenti lékařských fakult odnášejí podobné zkušenosti jako jejich vrstevníci na jiných vysokých školách.
Děkuji

Situace je dle oborů specifická. Jednoduše platí, čím více je obor vázaný k nějaké praxi, tím je to pro studenty (i jejich pedagogy) složitější. Tedy sociálně-humanitní vědy měly dopady nejmenší (neříkám, že žádné). Nejhorší asi byla situace v uměleckých oborech (například divadlo opravdu online provozovat nejde). Nu a obtížná byla i situace technických a přirodovědných oborů (vč. lékařství).

Bude mít maturita z roku 2021 vůbec nějakou hodnotu, nebo to bude věčné stigma podobně jako "plzeňská práva"?

Ne to by tak nemělo být. ostatně testy CERMATu nebyly jednodušší. Nikdo navíc nebude zkoumat, kdo kdy maturoval (vzpomeňte že pan premiér ani nezkoumá, zda někdo vůbec maturoval:)

Rok a půl bez školy, odpuštění části maturity a dodatečné zmírnění hranice úspěšnosti, úlevy u přijímaček... Neobáváte se, že současní studenti příliš zpohodlní, když vším proplouvají tak snadno? Jak to může ovlivnit jejich schopnost dalšího studia na VŠ, případně zapojení na pracovním trhu?

To je asi obecný problém, že dnes je skoro vše snazší. Ostatně mladí, když dnes žádají o práci, žádají hlavně benefity, sick days aj. Vyrovnat se s tím budou muset zaměstnavatelé a pracovní trh a věřím tomu, že si poradí.

Co se ukazují být pozitiva / negativa online výuky pro různé generace a jaký to na ně bude mít dopad (prvňáčci, teenegeři, středoškoláci, vysokoškoláci)?

Pro prvňáky výhody nevidím (nejsem ale v této věci odborník), u straších si myslím, že kombinace klasické a online výuky je budoucnost a jsme na ni teď mnohem připravenější.

Říká sem že česká společnost je nyní mimořádně rozdělená. Myslíte si to i jako sociolog? A nemůže být důvod ten, že seniory si budu uplácet, ať mi to hodí u voleb, a na mládežníky kašlu, ty stejně ještě nevolí? A co s tímhle vším udělal koronavirus?

Rozdělení je mediální nálepka, rozhodně tady nejsou dvě poloviny. CO je ale jistě pravda je, že rozdíly se zvýraznily. Určitě měly daleko větší výhodu děti, které měly podporu rodičů (mají výhodu i normálně).

Dobrý den, kamarád jde po prázdninách do posledního ročníku hudební konzervatoře a pak chtěl pokračovat na HAMU. Už se viděl, jak bude se svými houslemi cestovat s filharmonií po světě a dobývat slavná pódia. Jenže teď v koronaviru zoufale sledoval, jak i slavní hudebníci pracovali ve skladu nebo rozváželi jídlo. Několikrát se mě zoufale ptal: "Co jsem udělal špatně? co jsem podcenil, když jsem si vybíral životní dráhu? A co teď?" Co byste mu poradil?

Určitě nevybral špatně. Samozřejmě studium na HAMU nebylo v minulém roce snadné, ale z uměleckých oborů bylo ještě to snazší (s výjimkou hry v orchestru).

Dobrý den, mám vnuka, který bez problémů studoval střední školu, ale při té online výuce mu vyhovovalo, že nemusel vstávat, kolikrát si jen zapnul Teamsy a ve vedlejším okně hrál hry. Přijde mi, že mu snad i začalo vyhovovat, že nikam nemůže/nemusí, že na sebe nemusí dbát... Myslela jsem, že ho to přejde, jak začne škola, ale ne. V pokoji je jak v doupěti, nezajímají ho prarodiče ani kamarádi. Takový nikdy nebyl. Může se to ještě změnit? A co máme dělat my, rodina?

Ano to je poměrně běžná situace. Bohužel pro pracovní život asi krajně nešťastná. Bude potřeba vysvětlit, že takto to (zatím) v běžném životě nefunguje.

Když se jako sociolog zabýváte mládeží, zajímalo by mě, jak se díváte na možnost jejího ztotožnění s nejvyššími vládními představiteli. Jak se mohou ztotožnit se starým a nemohoucím člověkem s názory z 90. let, který navíc svými názory rozeštvává společnost? A další je prospěchář, který to ani netají a jde mládeži také hodně špatným příkladem. O co lépe by se mládeži překonávali podobné krize jako tahle pandemie, kdyby stál v čele někdo jako třeba milá, chytrá, empatická a krásná paní Čaputová?

Tady to asi nechám bez výraznější odpovědi. Ale je jasné, že někdo s "mladším" pohledem na ekonomiku, vzdělávání by ČR pomohl.

Dobrý den, myslíte, že koronavirová pandemie by mohla zvýšit prestiž učitelů - jak ve společnosti (plno lidí teď vidělo, jak to mají těžké), tak u studentů vybírajících vysokou školu (vidí, že učitelé jsou potřeba pořád, že jich je málo a že práci najdou vždycky)?

Ano to se stalo, rodiče najednou mnohdy zjistili, že to učitelé nemají vůbec lehké. A navíc většina učitelů opravdu pracovala na 120 %.