reklama
 
 

Expert: Zpřísňování imigrační politiky může skončit tragicky

AKTUALIZOVÁNO 13. 1. 2015
Foto: Reuters
Na dotazy čtenářů Aktuálně.cz v online rozhovoru odpovídal ředitel Ústavu mezinárodních vztahů Petr Kratochvíl.
Doporučujeme

Praha – Česká zahraniční politika nesmí stát jako kůl v plotě, ale vláda ji naopak musí koordinovat s nejbližšími spojenci. V online rozhovoru se čtenáři deníku Aktuálně.cz to napsal ředitel Ústavu mezinárodních vztahů Petr Kratochvíl. Zároveň však varoval před zaujímáním laciných postojů například vůči islámu.

Podle něj se vláda zatím prezentuje spíše slovy, než činy. Jako příklad uvádí boj proti takzvanému Islámskému státu. "ČR již do regionu dodala lehké zbraně, ale mnoho dalších kroků se nechystá. Jak ale můžeme čekat intenzivnější zapojení ČR, když se politici populisticky brání přijetí pár desítek syrských uprchlíků," podotkl Kratochvíl.

Odborník na mezinárodní vztahy navíc upozornil, že Evropa se nemůže uzavřít a nereagovat na problémy ve svém okolí. Východiskem není ani přísnější imigrační politika. "Je to trend, který prakticky celou Evropskou unii zasahuje už řadu let. Je to ale trend, jehož výsledky mohou být tragické, a to i pro EU," napsal čtenářům Kratochvíl.

Toho na domácí scéně ani tolik nepřekvapuje, že vládu za její zahraniční politiku kritizuje opozice. Zaráží ho spíše rozpory, které panují ve vládní koalici, ale i v samotných stranách.

"Podívejme se například na vládní ČSSD a výroky jejích představitelů o rusko-ukrajinském konfliktu. Nalezneme zde celé spektrum pozicí, od výrazně proputinovských až po zcela opačné. To je věc nevídaná," odpověděl Kratochvíl na jeden z dotazů.

Dotkl se i výroků prezidenta Miloše Zemana, které v některých případech mohou Českou republiku navenek poškodit. "Problémem prezidenta Zemana je, že jeho postoj není konzistentní," domnívá se Kratochvíl.

Expert: Zpřísňování imigrační politiky může skončit tragicky

Petr Kratochvíl

13. 1. 2015 12:00

? Klára - 13. 1. 2015 11:29 Neustále se mluví o tom, že prezident a vláda mají jiné postoje. Podle mě ale ani vláda není ve svých postojích jednotná. Něco tvrdí jeden ministr, něco druhý. A v případě sankcí je schopen otočit během několika týdnů i sám premiér nebo ministr zahraničí. Máte stejný dojem? Že je vláda samotná nekonzistentní?

Petr Kratochvíl: Pěkný den, Kláro i všichni ostatní čtenáři Aktuálně.cz! Jsem rád, že jsem dostal příležitost odpovídat na vaše dotazy. Těší mě, že o téma zahraniční politiky, které stojí většinou v českých médiích na okraji, je mezi vámi takový zájem.

K vaší otázce: Nejednotnost české vlády je dlouhodobým problémem. Že se liší postoje vlády a opozice je v demokratické zemi naprosto normální. Ale míra rozporů uvnitř vlády je skutečně českým speficikem. Ještě překvapivější jsou ale rozpory dokonce i v rámci jednotlivých politických stran. Podívejme se například na vládní ČSSD a výroky jejích představitelů o rusko-ukrajinském konfliktu. Nalezneme zde celé spektrum pozicí, od výrazně proputinovských až po zcela opačné. To je věc nevídaná.

? XlolicX - 13. 1. 2015 11:30 Jak se má česká vláda postavit k útokům ve Francii? Neměli bychom se nějak bránit - změnit zahraniční politiku k islámským státům?

Petr Kratochvíl: Česká vláda by se měla držet tří základních principů:
1. Multilateralismus: ČR musí svou politiku koordinovat s nejbližšími spojenci (zejména v rámci EU). Pokud má mít zahraniční politika ČR nějaký dopad, nemůže se jednat o "kůl v plotě", ale o spolupráci se stejně smýšlejícími a stejně hodnotově orientovanými zeměmi.
2. Nepodlénání jednoduchým stereotypům: Nejhorší možností, která nás může potkat, je podlehnutí islamofobním stereotypům (po vzoru některých českých novinářů), kteří bez váhání odsoudí islám jako celek. To je absurdní a neobhajitelné. Kritizujme islámské fundamentalisty, ale rozlišujme!
3. Pokud by měla nastat změna naší politiky vůči islámským zemím (a uvědomme si, že takových zemí, jsou desítky - co má společného Indonésie a Katar?), měli bychom především měřit stejným metrem. Fundamentalistický islám (inspirovaný wahhábismem) se šíří a je finančně podporován především Saúdsko Arábií. Ta přitom není fakticky nikdy kritizována, protože představuje blízkého spojence USA.

? roman - 13. 1. 2015 11:30 Dobry den,

Jak moc myslite, ze by ceske "zahranicni" politice v ramci EU pomohlo kdybychom byly v eurozone?

Dekuji, Roman

Petr Kratochvíl: Jsem jednoznačným zastáncem vstupu do eurozóny. Eurozóna je politický projekt. Všichni, kdo existenci jednotné měny redukují na její ekonomické aspekty, se prostě zásadně mýlí.

Ekonomické procesy jsou dávno globální a kritici se brání tomu, abychom na globální úroveň přenesli i politickou regulaci těchto procesů. A jak ukázala nedávná krize, takové regulace je více než potřeba!

Společná evropská měna jistě není všelék, ale spoléhání se na samostatnou českou měnu je iluze. Podívejme se jenom na to, jak koruna právě nyní oslabuje nebo jak snadné je spekulovat proti "malé" měně.

? Michal - 13. 1. 2015 11:31 Dobrý den,

jak by se podle vás měla Česká republika zapojit do boje s IS? Pokud vůbec,

Děkuji za odpověď.

Petr Kratochvíl: Česká diplomacie si hrozbu IS - alespoň rétoricky - jasně uvědomuje. Pokud v nějaké otázce existuje shoda napříč politickým spektrem, pak je to právě zde. ČR již do regionu dodala lehké zbraně, ale mnoho dalších kroků se nechystá.

Jak ale můžeme čekat intenzivnější zapojení ČR, když se politici populisticky brání přijetí pár desítek syrských uprchlíků. Právě tento postoj (reprezentovaný ministrem Chovancem) považuji za neobhajitelný. Smutné svědectví o absenci solidarity.

? Libor - 13. 1. 2015 11:33 Potřebuje ČR skutečně novou zahraničněpolitickou koncepci, která je spíše obecným dokumentem? Neměla by se česká diplomacie soustředit spíše na konkrétní strategie týkající se vztahů k Rusku a dalším hlavním aktérům na mezinárodní scéně? Díky za odpověď

Petr Kratochvíl: Nová koncepce určitě potřebná je. Připomínám, že zahraničněpolitická vize je předpokladem pro "konkrétní strategie", o kterých píšete. ČR dokonce pět let žádnou koncepci neměla (2006-2011), ale základní dokument tohoto typu je prostě nutnou podmínkou úspěšné zahraniční politiky.

Kontroverze, které nově vznikající koncepci provázejí, jsou uměle mediálně nafouknuté. Nová koncece je myslím velmi konsensuální dokument a já proti němu v té podobě, se kterou jsem seznámen, nemám fakticky žádných výhrad.

? Franta Hrnek - 13. 1. 2015 11:36 Myslíte si, že čas dá nakonec za pravdu prezidentovi Zemanovi a ukáže jeho přístup jako nejrozumnější, jak on sám naznačil v posledním rozhovoru? Většinou platí, že nic neni černobílé, a ačkoliv Zeman je teď, asi možná trochu i médii, stavěn na tu "ruskou" stranu, příjde mi, že dlohodobě se snaží stát tak nějak mezi. Nebo je to alibismus?

Petr Kratochvíl: Problémem prezidenta Zemana je, že jeho postoj není konzistentní. Jednou prohlásí, že pokud se prokáže, že Rusko skutečně vyslalo své vojáky na Ukrajinu, je třeba proti němu vojenský zasáhnout. Prezident Putin potom otevřeně přizná, že ruští vojáci na Krymu byli (což předtím týdny popíral), dokonce je vyznamená. Co na to prezident Zeman? Prostě předstírá, že se nic takového nestalo.

A pak ještě to nehorázné přirovnání rusko-ukrajinské války k chřipce. Prezident Zeman je jistě bystrý analytik, ale má nešťastnou schopnost vyjadřovat se mimořádně urážlivým způsobem. Krvavý konflikt se stovkami obětí je jenom "chřípka"?

? Dalibor - 13. 1. 2015 11:42 Poškozují veřejné výroky prezidenta Miloše Zemana, pronášené v zahraničí, ale i doma, Českou zahraniční politiku ?

Petr Kratochvíl: Dalibore, na vaši otázku už jsem částečně odpověděl v předchozí replice. Dopad některých Zemanových výroků se přeceňuje (viz jeho nechvalně proslulé interview v čínské státní televizi), ale jindy nás jeho postoje skutečně poškozují. Příkladem budiž Zemanův zářijový výrok, že požaduje důkazy o ruské vojenské přítomnosti na východě Ukrajiny. Na tento výrok veřejně reagoval švédský ministr zahraničí Carl Bildt a Zemana se dotázal, zda má Česká republika vůbec tajné služby. Ruská vojenská přítomnost v Donbasu je totiž zcela nepopiratelná.

? Václav - 13. 1. 2015 11:46 Dobrý den.
Naši politici mají potřebu vyjadřovat se ke všem možným někdy úplně bagatelním věcem. Jak je možné, že do jednoho mlčí o skandálním výroku ukrajinského předsedy vlády, který osvobození Berlína v r. 1945 označil za sovětskou agresi?

Petr Kratochvíl: Dotknul jste se zajímavé otázky. Česká republika podporuje současnou ukrajinskou vládu, a to navzdory jasnému nárůstu pravicového extremismu na Ukrajině i jeho vlivu na ukrajinskou politiku.

To je zásadní otázka, kterou si česká diplomacie musí položit: Máme podporovat takto poznamenanou politickou elitu proti útoku ze strany agresora? Opustíme-li ale absolutní morální kategorie, s nimiž v politice nevystačíme, pak je zřejmé, že větší hrozbu pro mezinárodní řád znamenají zahraničněpolitické kroky Kremlu.

? Tomáš Zdechovský - 13. 1. 2015 11:48 Dobrý den, pane Kratochvíle,
mám na Vás dotaz jako na odborníka s mezinárodním přesahem.

Co si myslíte o společné evropské bezpečnostní politice. Nastal čas na to, aby státy EU začali v rámci NATO například koordinovat nákupy zbrojní techniky nebo zřizování speciálních jednotek?

S pozdravem Tomáš Zdechovský

Petr Kratochvíl: Takový čas nastal už dávno. Bohužel praktická realizace takových kroků je pomalá. Existují tzv. EU battlegroups (již od roku 2007), mimo rámec unijních smluv spolupracuje řada členských zemí v dalších formátech.

Často se mluví o podfinancování obrany zemí EU a NATO (většina přitom nedosahuje ani minimálních limitů stanovených NATO). Větší spolupráce při nákupu vojenské techniky by samozřejmě tento problém z části odstranila.

? Adam - 13. 1. 2015 11:51 Měla by česká politická reprezentace podporovat přijímání uprchlíků z Blízkého východu nebo by naopak správným řešením bylo zpřísnění imigrační politiky, a to v celoevropském měřítku?

Petr Kratochvíl: Zpřísnění imigrační politiky je trend, který prakticky celou Evropskou unii zasahuje už řadu let. Je to ale trend, jehož výsledky mohou být tragické, a to i pro EU. Představa, že se "bohatá Evropa" může opevnit ve svém blahobytu a ignorovat bezpečnostní i socio-ekonomické problémy ve svém sousedství, je dnes zcela utopická.

Chybně je pojímána i debata přijímat uprchlíky vs. řešit situaci na místě. Tyto dva přístupy se přece nevylučují. Liší se ale časovou dimenzí. Lidem postiženým válkou je třeba pomoci ihned (a to i jejich přijetím v ČR), řešení neutěšené situace na Blízkém východě je otázkou dlouhodobou.

? Michal - 13. 1. 2015 11:56 Zdravím. Jakou největší chybu udělala ČR v posledních letech v rámci zahraniční politiky a proč? Děkuji.

Petr Kratochvíl: Za největší chybu považuji kolaps českého předsednictví EU, jež ovšem zavinila jak ODS (která opozici v době předsednictví zcela ignorovala), tak i opoziční ČSSD, která pád vlády přímo způsobila.

Tato chyba je ale pouze projevem dlouhodobého strukturální problému české politiky - ochoty obětovat zahraničněpolitické cíle domácím žabomyším válkám.

? Petr - 13. 1. 2015 11:59 Dokdy by nejpozději měla Česká republika přijmout euro?

Petr Kratochvíl: ČR musí zvážit jak politické aspekty, tak i ekonomickou dimenzi přijetí jednotné měny. Při současném rozložení sil v ČNB, která se vůči přijetí jednotné měny tváří velmi skepticky, nelze očekávat, že by k přijetí došlo v nejbližších letech.

Na druhou stranu bychom neměli opomíjet, že jsme se jako země k přijetí společné měny zavázali. Termín by proto v každém případě a) měl být stanoven a b) následně také dodržen. Za zcela realistický považuji rok 2020.

? František Kopec - 13. 1. 2015 12:00 Dobrý den, četl jsem zde otázku, jestli prezident Zeman svými výroky poškozuje ČR. Tuto hloupou otázku považuji za připravenou zdejším štábem. Ptám se, jestli vám bylo doporučeno držet se koncepce ČT a Aktuálně a Zemana zplivat.Děkuji za odpověď.

Petr Kratochvíl: Nebylo mi doporučeno vůbec nic. Veškeré mé odpovědi vycházejí z mého vlastního přesvědčení.

? M.Brezina - 13. 1. 2015 12:02 Dobrý den, asi se neshodneme, ale jen pro úvahu:není česká zahraniční politika stran ukrajinské krize nečitelná mj,.proto, že je nečitelný samotný konflikt? Na jedné straně se hovoří o sedmi či osmi tisících ruských vojácích mezi separatisty, na druhé straně je oficiální působení ruských vojáků v regionu popíráno. Ověřit nelze ani první, ani druhé, nezbývá, než někomu věřit, což je v 21. století trochu málo. Nehledě na problematická prohlášení a činy ukrajinské strany, naposledy v Německu Jaceňukův úlet s ruským "napadením" Německa. Jakékoliv silné slovo v této situaci je tedy spíš aktem víry a apriorní loajality, než rozumu. Za této situace bych byl ještě rezervovanější, než vláda momentálně je.

Petr Kratochvíl: Ano, ukrajinský konflikt je mimořádně komplikovaný. Ale právě to je úkolem diplomacie: zorientovat se v komplikované situaci a zvolit řešení navzdory citlivosti problému a jeho komplexnosti. Ve vztahu k Ukrajině (na rozdíl od řady jiných oblastí) myslím, že české kroky jsou adekvátní.

Přítomnost ruských jednotek i zbraní na východě Ukrajiny byla již mnohokrát doložena. Že mezitím probíhá propagandistická válka (z obou stran), o tom není sporu. Ale ruská vojenská přítomnost skutečně není jádrem problému. Tím jsou Putinovy obavy z klesající legitimity jeho režimu a možnost eskalace napětí i jinde v regionu, nejen na Ukrajině, ale třeba také v Moldavsku, nebo v Pobaltí.

? Kudla - 13. 1. 2015 12:03 Jak to vidíte s budoucností EU? Vydrží ekonomickou krizi, spor s Ruskem? A jakou roli by podle vás v EU měla hrát ČR?

Petr Kratochvíl: Jsem si jist, že EU krizi přežije. Spor s Ruskem je pro Unii mnohem méně podstatný než pro Rusko samotné. Pro Rusko je EU klíčovým obchodním partnerem (cca. polovina veškeré obchodní výměny) - ze strany EU je naopak Rusko řádově méně významné.

Ve vztahu k politice ČR oceňuji návrat naší země do hlavního proudu EU. ČR jako malá, otevřená ekonomika a jako země s dlouhou humanistickou tradicí, patří do středu sjednocené Evropy, nikoliv na její okraj.

? Martina - 13. 1. 2015 12:07 Máte pocit, že se současná česká zahraniční politika odklání od tradice, kdy byl při bilaterálních jednáních kladen důraz na lidská práva a tato problematika měla třeba i větší váhu než cíle byznysu? Jestli ano, myslíte si, že je to dané pouze/zejména personálním obsazením funkcí (prezident), a nebo že se jedná o nějaký trend, který můžeme čekat i v dalších letech?

Petr Kratochvíl: V české politické elitě existují dva proudy, které se vymezují vůči dosavadnímu důrazu na lidská práva. Jeden proud, který nejlépe reprezentuje prezident Zeman (ale paradoxně i bývalý prezident Klaus), je proud zaměřený ryze pragmaticky na ekonomické vazby. Jejich heslem je "ponechme lidská práva stranou, věnujme se byznysu". Tento proud skutečně o liská práva nejeví nejmenší zájem.

Pak je tu ještě druhá skupina politiků a diplomatů, kteří se z principiálních důvodů vymezují vůči dosavadnímu pojetí lidských práva a zajímají je například i práva sociální či environmentální, o která se předchozí vlády nestaraly vůbec. Tento proud stojí i za novou formulací české zahraniční politiky na ministerstvu zahraničí.

Připomeňme ještě, že určitá selektivita byla vlastní i předchozím vládám. Ministr Schwarzenberg se za svého působení velmi přátelsky choval například k Saúdské Arábii či Bahrajnu. Bahrajn navštívil nedlouho po krvavém potlačení rozsáhlých prodemokratických demonstrací, které se v zemi konaly.

? Kolafa - 13. 1. 2015 12:10 Myslíte si, ze napr. nase angazovanost v prepadeni suvereniho statu (Irak), na zaklade zfalsovanych dukazu je ta spravna zahranicni politika? Nasledky likvidace jednoho z mala sekularnich rezimu v regionu vidime poradne prave nyni a vsichni se tomu desne divi!

Petr Kratochvíl: S odstupem času vidí invazi do Iráku jako zásadní chybu fakticky všichni její účastníci, a to včetně Spojených států. Invaze nejen že vedla v konečném důsledku právě například ke vzniku dnes tak často skloňovaného IS, ale znamenala i hluboký rozkol mezi západními spojenci a vrchol Bushovy neokonzervativní politiky vývozu demokracie.

? Tomas - 13. 1. 2015 12:12 Dobry den, proc je zahranicnimu deni celkove v ceskych medii a tim i ve spolecnosti venovana mensi pozornost nezbu zapadnich kolegu? Ve Francii je zahranicni politika znacne diskutovane tema, u nas se media venuji vetsi merou jen tematum domacim. Je to videt i na strukture Udalosti, o komercnich zpravodajskych relacich ani nemluve.
Dekuji,
Tomas

Petr Kratochvíl: Děkuji za zajímavý dotaz.

Jedním důvodem je velikost země. ČR nemá hlubší vazby na vzdálenější regiony (na rozdíl od bývalých koloniálních mocností).

Mnohem podstatnější je ale obecný český nezájem o vzdálenější části světa. Podle nedávného průzkumu Eurobarometeru se Češi vůbec nejména ze všech zemí EU zajímají například o dění v sousedství EU.

Odrazem je i zubožený mediální prostor, který se navíc neuvěřitelně bulvarizuje. Fakticky žádná média (s výjimkou veřejnoprávních) nemají například reportéry v Bruselu. Jak potom může takové zpravodajství vypadat.

? Miloslav Veselák, Mgr. - 13. 1. 2015 12:14 Dobrý den.
1) Uvědomuje si vláda ČR, že sankcemi na RF jsme silně poškozováni ?
2) Jaké stanovisko vláda ČR zaujímá k fašistickým projevům na Ukrajině, zejména k oslavování Stefana Bandery, který byl fašistou ?
3) Jaký máte názor na ošetřování ukrajinských osob u nás, teď se chce přijmout několik osob ze Sýrie, když nejsou peníze na ošetření našich lidí, kteří si musí platit léky a vybraná ošetření ? Mám informace z řad "normálních" občanů, kteří toto odsuzují.

Petr Kratochvíl: Sankce vždy ekonomicky poškozují obě strany, takový je už jejich charakter. V konkrétním případě sankcí vůči Rusku (a ruských protisankcí) jsou ale ekonomické škody ČR velmi malé - doporučuji studii Ústavu mezinárodních vztahů, která se těmito otázkami zabývá.

K fašistickým projevům na Ukrajině už jsem se vyslovoval v jednom z dotazů níže.

Bohaté země, jako je ČR (a ČR je v globálním měřítku jednoznačně bohatou zemí) mají povinnost projevovat solidaritu se zeměmi, kde zuří ozbrojené konflikty. Přijetí oněch několika desítek zraněných dětí jistě české hospodářství nezruinuje.

Související

    reklama
    reklama
    reklama
    Komerční sdělení
    reklama

    Sponzorované odkazy

    reklama