Online: Komunisté krvavější nacistů

19. 2. 2007 16:00
On-line - Podle šéfa mezinárodní aasociace politických vězňů je potřeba, aby v Evropě proběhla dekomunizace po vzoru poválečné denacifikace.
Foto: Aktuálně.cz, Ondřej Besperát

Jure Knezović

Jure Knezović, prezident Mezinárodní asociace bývalých politických vězňů a obětí komunismu
  • narozen v roce 1942
  • zatčen 1959 jako gymnazista za členství v Chorvatské revoluční mládeži
  • odsouzen na 3,5 roku
  • po propuštění emigroval do Rakouska a později do Německa
  • po roce 1989 viceprezidentem Chorvatského svazu bývalých politických vězňů
  • od 1999 prezidentem Mezinárodní asociace bývalých politických vězňů

"V západní Evropě stejně jako na východě se po vítězství nad nacismem odehrála denacifikace a následoval ji zákonný zákaz této ideologie. To všechno chybí v zemích východní Evropy po pádu komunismu. Evropský parlament je na nejlepší cestě označit také tuto ideologii jako zločineckou. Jinak nelze proti komunistické propagandě postupovat," řekl v on-line rozhovoru se čtenáři Aktuálně.cz Jure Knezović.

Podle něj se stále setkáváme s názory, že komunismus je dobrá myšlenka, která ale byla jenom špatně zrealizována v praxi. "Kdo tohle tvrdí, měl by ukázat, kde se podařilo zrealizovat ve 20. století komunismus bez násilí," vyzývá Knezović.

Na otázku, zda je podle něj korektní srovnvávat komunismus s nacismem, odpověděl, že ano.

"Stačí srovnat dvě věci: počet obětí nacismu a komunismu. Více než sto milionů obětí komunismu za celou dobu jeho trvání. A nacismus? Mnohem méně. Komunisté zabíjeli vlastní lidi, to dělali nacisté jenom v malé míře," vysvětlil Knezović.

Knezović: z gymnázia za mříže

Jure Knezović byl zatčen jako gymnazista v roce 1959 za to, že byl členem "Chorvatské revoluční mládeže", která chtěla osvobodit Chorvatsko od komunismu. 

Od soudu si odnesl tři a půl roku zostřené vazby ve věznici v Zenici v Bosně.

Po propuštění emigroval do Rakouska a později do Německa, kde dostudoval a stal se podnikatelem. Po Titově smrti se vrátil do Chorvatska a byl zvolen viceprezidentem Chorvatského svazu bývalých politických vězňů.

Od roku 1999 je předsedou Mezinárodní asociace bývalých politických vězňů a obětí komunismu, která sdružuje 16 národních výborů, počínaje Albánským výborem politických vězňů a konče Všeukrajinským svazem politicky stíhaných.

Patří k ní také česká Konfederace politických vězňů anebo sdružení Memorial z Ruska.

Ukrajina, Rusko, Bosna: rehabilitace v nedohlednu

V současnosti usiluje asociace hlavně o zákaz propagace komunismu na evropské úrovni. Iniciovala například deklaraci o zákazu propagace komunismu, kterou schválil Evropský parlament. O stejné věci komunikuje i s Radou Evropy nebo komisariátem OSN pro lidská práva.

Věnuje se také podpoře politických vězňů v zemích, ve kterých zatím neproběhly rehabilitace. Mezi nimi jsou Moldávie, Bosna a Hercegovině či Ukrajina. Tresty politických vězňů z doby komunismu v nich stále platí.

Odpovězeno: 19. 02. | 14:59Autor: štír

Otázka: Dobrý den,

jsem synem po politickém vězni z 50.let. Jsem též bývalým agentem západní rozvědky.Je mi 44 , ale nevidím pokrok s odsuzováním komunistů!Jen obec ve které žiji je 9o % komunistů. Je to obec Olomučany na Blanensku. Jsou čím dál aktivnější.Jak chcete tyto lidi zastvit..Soudy nefungují!

Jure Knezović: Ve dvacátém století zde byly dvě diktatury - nacistická a komunistická. V západní Evropě stejně jako na východě se po vítězství nad nacismem odehrála denacifikace a následoval ji zákonný zákaz této ideologie. To všechno chybí v zemích východní Evropy po pádu komunismu. Evropský parlament je na nejlepší cestě označit také tuto ideologii jako zločineckou. Jinak nelze proti komunistické propagandě postupovat. Nemohu si představit, že by lidé, kteří stále propagují komunismus, mohli mít tyto názory, kdyby se setkaly s obětmi komunismu.

Odpovězeno: 19. 02. | 15:05Autor: bUd

Otázka: Nemyslíte si, že zakázat komunismus, nebo jakoukoliv jinou ideologii je stejné potírání názorů, jako to dělali právě komunisti? Nemělo by se místo zákazů poukazovat na lži a nedostatky těchto ideologií? Lidé si vyberou v čem chtěji žít.

Jure Knezović: Nám jako obětem komunismu by se více líbilo, kdyby nebylo třeba schvalovat žádný zákaz. Ale známe nebezpečí, které může znamenat komunistická propaganda pro mladou generaci, která období komunismu nezažila. Stále se setkáváme s názory, že komunismus je dobrá myšlenka, která ale byla jenom špatně zrealizována v praxi. Kdo tohle tvrdí, měl by ukázat, kde se podařilo zrealizovat ve 20. století komunismus bez násilí.

Odpovězeno: 19. 02. | 15:09Autor: Pepa

Otázka: Bývalí komunisté vám vadí, mě také. Vadí mi i lidé kteří byli fašisti, tedy převážná část Chorvatů, Vám ne?

Jure Knezović: Já jsem Chorvat, vy nevíte o fašistech v Chorvatsku. Tito byl Chorvat a na území bývalé Jugoslávie bylo od 21. 7. 1941 až do konce války antifašistické hnutí jenom na území Chorvatska a Slovinska, zatímco Srbové žili klidně pod německým protektorátem.

Odpovězeno: 19. 02. | 15:18Autor: Marten

Otázka: Dobrý den,
Jak se na Vaše úsilí směřující k zákazu propagace komunismu dívají současné komunistické strany v (západní) Evropě?
Jak velkou podporu máte pro své záměry v Evropském parlamentu?
Děkuji Vám za odpověď a přeji hodně zdraví a úspěchů ve Vašem konání.
M.

Jure Knezović: Západoevropské socialistické a komunistické strany nikdy nezažily komunismus jako teroristický režim. A že tuto zkušenost nemají se dalo pozorovat také při schvalování rezoluce v Evropském parlamentu. V tom je příčina toho, proč nás nepodpořily. Lidová strana a další demokratické strany, které jsou v parlamentu zastoupeny, naše usilí k označení komunismu jako zločinecké ideologie podporují. Vědí totiž že sjednocená Evropa nemůže odsoudit jenom jednu diktaturu a druhou ne. I díky tomu se podařilo 25. ledna 2006 schválit rezoluci o nutnosti odsouzení zločinů komunismu.

Odpovězeno: 19. 02. | 15:25Autor: BiH

Otázka: Dobrý den, jak je na tom Bosna a Hercegovina s vyrovnáváním se s Titovskou minulostí? Jezdím na Balkán pravidelně a nějak se mi zdá, že sgrafiti se jménem TITO přibývá... A není důležitější pro BiH vyrovnat se s válkou z 90.let?

Jure Knezović: Bosna a Hercegovina zažila velkou srbskou agresi, proto nebylo možné rozvinout demokracii jako v Chorvatsku nebo Slovinsku. V Bosně a Hercegovině neexistuje dodnes žádný zákon k odškodnění obětí komunismu, téma komunismu není vůbec zpracované. Bosna a Hercegovina je stále pod vládou nejvyššího komisaře OSN a jeho agenda je jiná než vyrovnání se s komunismem. Problematické je také rozdělení Bosny na srbskou a bosenskou část. Srbové nechtějí vyrovnání s komunismem, protože jsou často příznivci Miloševiče, který se na komunistickou minulost díval pozitivně.

Tito ale zůstává neodsouzen nejenom v Bosně a Hercegovině, ale i v ostatních státech bývalé Jugoslávie.

Odpovězeno: 19. 02. | 15:31Autor: Josef Stehlík

Otázka: I na Vaší odpovědi je vidět, že stále máte "rád" Srby, kteří jsou stále podle Vás asi za všechno zodpovědní. Doufám, že se stejnou vervou jako bolševizmus odmítáte Ante Paveliće.

Jure Knezović: Odsuzuji všechny zločiny, také zločiny Ante Paveliće. Jasenovac je ostuda pro Chorvaty, zabít někoho jenom proto, že má jiné názory, víru nebo je jiné rasy, zůstává vždy zločinem.

Pozn.: Jasenovac byl chorvatský koncentrační tábor v době druhé světové války.

Odpovězeno: 19. 02. | 15:37Autor: Antikomanc

Otázka: Dobry den, pane Knezovici chtel bych se zeptat, jak je vstricna Rada Evropy a OSN k vasim navrhum o zakazu propagace teto zlocinecke organizace. Mam totiz k temto vrcholnym organum urcitou neduveru, mezi jejimi cleny, je mnoho levicove orientovanych. Preji Vam hezky den.

Jure Knezović: Rada Evropy je pozitivní instituce, která se zasazuje o prosazování lidských práv. V poslední době se zasazuje například o pomoc demokratizaci Běloruska.

Odpovězeno: 19. 02. | 15:53Autor: Václav Chmelíř

Otázka: Co myslíte, že bude třeba dělat, aby se změnil přístup ukrajinské a ruské společnosti k obětem komunist. diktatury.
A myslíte si,že je korektní srovnávat nacismus a komunismus a dávat mezi ně rovnítko? Přece nemůžete srovnávat něm. likvid. tábory z doby 2. sv. války a tzv. reál. socialismus v ČSSR?

Jure Knezović: Ruský a ukrajinský národ nezažily stejnou komunistickou diktaturu. Na Ukrajině zažili genocidu: jednak formou hladomoru, jednak formou deportací na Sibiř. Lidé na Ukrajině stejně jako v Rusku byli komunistickou diktaturou silně postiženi a bohužel dodnes nepoznaly tyto společnosti situaci, kdy by se mohly s komunismem vyrovnávat.

Ale například bývalí političtí vězni jsou na Ukrajině i v Rusku již od začátku 1990 odškodněni.

K druhé otázce. Stačí srovnat dvě věci: počet obětí nacismu a komunismu. Více než sto miliónů obětí komunismu za celou dobu jeho trvání. A nacismus? Mnohem méně. Komunisté zabíjeli vlastní lidi, to dělali nacisté jenom v malé míře. A k tomu srovnání s reálného socialismu a nacismu. I v době 70. let ztratilo Československo 500 tisíc lidí. Nebyli zabiti, ale odešli do emigrace. I tak ale byli pro Vaši zemi ztraceni.

Odpovězeno: 19. 02. | 15:55Autor: Karel

Otázka: Je jistě hrozné být vězněn jako mladý člověk. Ale pane Jure Knezovići byl jste členem "Chorvatské revoluční mládeže", tedy odnože mladých Ustašovců, horších komunistů. Jak můžete být s čistým svědomím předsedou Mezinárodní asociace bývalých politických vězňů a obětí komunismu?

Jure Knezović: Narodil jsem v roce 1942. Jako tříleté dítě jsem těžko mohl být ustašovcem.

Odpovězeno: 19. 02. | 16:01Autor: pablo

Otázka: Domníváte se doopravdy, že komunizmus dnes ještě představuje nebezpečí v "saturované" části světa? Vždyť nemá šanci např. proti výprodejům...

Jure Knezović: Momentálně komunismus nebezpečný není. Ale těžko předvídat, jak se bude vyvíjet. Nebezpečí spočívá v tom, že kdyby se v budoucnu dostal k moci, zvrhl by se v diktaturu, protože komunisté nejsou schopní demokraticky žít. I v současnosti je jejich politika založená na lži.

Odpovězeno: 19. 02. | 16:05Autor: Jan Voženílek

Otázka: Pane Knezoviči proč neodpovídate na můj dotaz? Vždyť je demokracie, tak proč můj dotaz nezveřejníte a Vy na něj neodpovíte ? Proč ? Máte z něčeho strach ?

Jure Knezović: Dobrý den. Téma rozhovoru nemá být Chorvatsko, ale vyrovnávání s komunismem. Proto jsem na Váš dotaz neodpovídal. Film, na který jste se ptal, jsem navíc neviděl.

Odpovězeno: 19. 02. | 16:08Autor: Jiří

Otázka: Snahy o zákazy ideologií, respektive jejich propagace přicházejí obvykle po nějaké neblahé historické zkušenosti. Nepřipadává vam, že podobné zákazy nejen odporují základním právům člověka, svobodě slova a projevu, zakotveným v ústavě, ale že zákazy nic neřeší. Důležitější je třeba výchova.

Jure Knezović: Souhlasím, že výchova je důležitá. Ale zákazy fašismu a komunismu jsou také důležité, protože vliv na mladé lidi pochází nejenom z rodiny, ale i z veřejného prostoru. Základní práva i svobody vyžadují ochranu proti těm, kteří tato práva porušují.

     

    Právě se děje

    před 1 hodinou

    Maďarský parlament přijal zákon posilující kontrolu nad kulturou

    Maďarský parlament ve středu přes odpor opozice schválil kontroverzní zákon, který posiluje vládní kontrolu nad kulturou. V pondělí proti chystanému právnímu předpisu demonstrovalo v centru Budapešti několik tisíc lidí a protestní internetová petice získala kolem 50.000 podpisů, napsala agentura DPA.

    Zákon počítá se vznikem Národní kulturní rady, která by měla vládě umožnit "strategicky řídit sektor kultury". Kromě toho při jmenování ředitelů městských divadel a dalších institucí dotovaných státem musí být zajištěn souhlas ministra kultury. Dosud o tom, kdo řídí divadla, rozhodovaly městské úřady samostatně.

    Část opozičních zákonodárců při hlasování na znamení nesouhlasu vstala a dala si před obličej černé divadelní masky. Informoval o tom portál 444.hu na základě videa, které na facebooku zveřejnil liberální poslanec Tordai Bence.

    Zdroj: ČTK
    Další zprávy