Dobrý den, kde bych mohl prosím nalézt přesnější informace o množství zbraní bratrských okupantů na našem území - myslím zajisté ty nejničivejší zbraně. Děkuji.

Dobrý den,
Sovětská armáda ani ostatní armády zúčastněné na okupaci neuvolnily informace o své výzbroji. Nějaké údaje jsou například zde: http://www.vojenstvi.cz/index2.htm

Nejde vůbec o šance na obranu. Jde o to se postavit na odpor. Naše armáda se na národ vykašlala a rok na to velmi tvrdě proti němu vystoupila ( asi na rozkaz Dubčeka). A nelžete jako Stehlík, že ČSLA nevraždila a že měli jen zablombovanou munici. Kam se poděly všechny dokumenty ze srpna 1969? A kdo používal půlpalcovou munici ( ani SNB ani LM ji neměly)

Kdo má politickou moc, má i odpovědnost. Těžko dát rozkaz k boji, který by byl zjevně jen krveprolitím. Armáda v této zemi vždy poslouchala politiky. Jsou země, kde je jiná tradice ale zde to není. Dosavadní vyšetřování, která byla i publikována, svědčí o tom, že mrtvé ze srpna 1969 mají na svědomí příslušníci LM. Nevím, jaké dokumenty ze srpna 1969 máte na mysli. Naopak byly publikovány, například: Oldřich Tůma a kolektiv: Srpen 69. Edice dokumentů. Ústav pro soudobé dějiny Akademie věd Praha 1996.
Nedokážu si představit, kdo by dnes a proč chránil nějakého vojáka, který by v srpnu 1969 někoho zavraždil a byly o tom důkazy? Takže pozor na lhaní.

Je pravda, že Leonid Iljič Brežněv, tehdejší šéf KSSS, patřil v sovětském vedení k tzv. holubicím a nikoli k zastáncům tvrdé linie, tedy k "jestřábům"?

Ano, to je pravda, jestřábi pak byli zejména v armádě.

kolik vám je let.

Je mi 52 let, tedy v roce 1968 mi byly tři roky.

V šedesát osmém roce mi bylo 26 let, bydlel jsem nedaleko Prahy na hlavním směru přistávání
letadel SSSR na ruzyňské letiště. Československý rozhlas vysílal smuteční árie. Později upozorňoval, že máme čekat na důležité zprávy. V 04,oo hod. armádní generál Ludvik Svoboda
informoval o tom, že na území Československa vstoupila vojska Varšavské smlouvy, máme
zachovat klid a chladnou hlavu a neklást odpor spřáteleným armádám. Celkem nám bylo jasné,
že představitele SSSR vyhodnocovali situaci v ČSSR a rozhodli jak rozhodli. Nebylo těžké si objasnit situaci v státě a pochopit, co vlastně se děje. Všechny metaři v médiích vymetali papírové listy mimo území ČSSR. Představitele ÚV KSČ se předháněli o socialismu s lidskou
tváři, demokracii, svobody pohybu a život v rajské zahradě. Nový tajemník KSČ Alexandr Dubčekvystupoval pod tlakem našeptávačů (Smrkovský, Císař atd.) Vláda a ÚV KSČ nevládly, členové jenom žvanili o šťastných vyhlídkách, které přijdou. Bohužel v továrnách, úřadech, na ulicíchv médiích s pomocí vojenských vysílačů se vedla totální bitka, proti tzv. kovákům, kteří prýzvali zvali vojska VS do ČSSR. Moje stanovisko bylo negativní proti vstupu vojsk VS do Československa. Alexandr Dubček byl emotivní osobnost, nechal se hodně ovlivňovat, ale nebylstoupencem kapitalistického rozvoje společnosti. O tom velice dobře věděly zpravodajské službyzápadu, především západoněmecké. Po změnách v ÚV a vládě ČSSR nastoupila normalizace, která nastolila pořádek. Československo bylo uznáváno jako vyspělý stát s vysokým stupněmprůmyslové a zemědělské výroby a kultury národa. To bylo trnem v oku nadnárodního kapitálu,protože ČSSR představovalo velkého konkurenta. Změna byla nutná, ale ne ta, kterou u nás zavedly zpravodajské služby USA !Moje otázka: kdo rozhodl o zavraždění Alexandra Dubčeka ?Děkuje Pepa

S valnou částí Vašeho výkladu v první části v podstatě souhlasím. Politika podporovatelů reforem byla v roce 1968 jistým způsobem nepromyšlená až nezodpovědná. Pochybuji ale o tom, že se ve světě Československa tehdy báli jako ekonomického konkurenta. A nejsem příznivcem konspiračních teorií, takže závěru Vašeho výkladu nerozumím. Když někdo vysoce postavený tragicky zahyne, není to automaticky vražda.

Dá se odhadnout, asi kolik procent lidí v roce 1968 chtělo jen nějakou jinou formu socialismu a asi kolik procent mělo zájem o konec socialistického experimentu? A konečně kolik bylo zhruba "konzerv" jak se tehdy říkalo?

To je těžká otázka, kterou jsem se nezabýval. Asi přece jen největší část obyvatelstva by chtěla jinou formu socialismu, ostatně se zdálo, že když je socialismus schopný reformy, tak není tak špatný. Politické vedení mělo obrovskou podporu. Asi menší část chtěla úplnou změnu. Konzervativní byli především ti, kdo reformami o něco mohli přijít - o pozice, funkce, moc. Například příslušníci StB.

Dobrý den, pane Tomku,

byl vliv tzv. zvacího dopisu skutečně tak zásadní? Nebo by podle Vás došlo k okupaci i bez něj, jen třeba později? Děkuji.

Dobrý den,
těžko říci, jak zásadní to bylo. Myslím, že k okupaci by došlo nakonec i tak. Zajímavá je taky možnost, co by se stalo, kdyby reformy překonaly rámec tehdejšího tzv. socialismu a čs. politické vedení by samo mělo zavést pořádek. Ostatně přesně to nastalo v prosinci 1981 v Polsku.

Dobrý den,

zajímalo by mě, zda se dá položit nějaká paralela mezi Slovenskou republikou, která aktivně podílela v roce 1939 na přepadení Polska a Sovětského svazu v roce 1941 a účastí armád "spřátelených zemí" v roce 1968. Jednaly vlády PLR, MLR a BLR, popř. i NDR nějak autonomně nebo ve fakticky plné závislosti na SSSR?

Děkuji

Dobrý den,
to je zajímavé. Jistá paralela zde je. Slovenská republika se podílela jako spojenec, aktivně útok ale nepřipravovala a nepodílela se na žádných plánech, jen poskytla pro tuto kampaň část sil a prostředků. Podobně v roce 1968 všechny vojenské plány připravovala a iniciativu měla velmoc - SSSR. Čs. politici o okupaci pak nejednali s představiteli pěti zemí ale výhradně s představiteli SSSR. Již to svědčí o tom, že v roce 1968 mezi pěti státy Varšavské smlouvy nešlo o rovnocenné partnerství.

Dobrý den, bylo sepsání tzv. zvacího dopisu předem domluveno s Moskvou, nebo to byla vlastní iniciativa aktivních politiků? Děkuji

Dobrý den,
ta iniciativa byla jistě domluvena, navíc to bylo navázáno na plán vytvoření tzv. dělnicko-rolnické vlády. Zajímavý je ale průzkum v nižších úrovních členstva KSČ v létě 1968: politický vývoj se zejména ve venkovských okresech členům KSČ vůbec nelíbil. Báli se, kam až reformy dojdou a zda to přeci jen neohrozí stávající pořádek. Členstvo KSČ rozhodně nebylo jednotné a tedy existovali i nespokojenci na nejvyšší úrovni.

Dobrý den pane Tomku,

jaký máte názor na to, že stávající president republiky opakovaně ignoruje výročí 21. srpna 1968? Děkuji za odpověď.

Abych zjistil příčinu, tak bych musel spekulovat a k tomu mám naprostý nedostatek relevantních informací. Pokud ale opakovaně ignoruje toto výročí, pak to určitě není dobře.

Dobrý den, máte informace o tom, zda se příští rok chystají nějaké větší vzpomínkové akce spojené s 50. výročím okupace? Nezanikne toto výročí ve stínu 100 let od založení Československa? Má například ÚSTR v plánu nějaké projekty, které by okupaci viditelněji připomněly?

Dobrý den,
vůbec nevím, co se k 50. výročí chystá. Příští rok je taková koncentrace výročí, že se může jistě snadno stát, že toto výročí se mezi nimi ztratí. Nepracuji na ÚSTR, nevím, co se tam k okupaci připravuje.

Dobrý den, v historii sice žádná "kdyby" neplatí, ale mělo by tehdy cenu, aby se čs. armáda okupantům postavila?

Dobrý den,
armáda poslouchá rozkazy a takový rozkaz by prostě od tehdejšího politického vedení nepřišel. Technicky: armáda byla stavěná podle sovětského vzoru, se sovětskými poradci, vesměs se sovětskou výzbrojí. Veškeré údaje o dislokaci, úkolech a síle byly druhé straně známy včetně jmen velitelů. Neexistovaly plány na takovou eventualitu. Invazní síla byla početně větší, než ČSLA. Žádní vojenští spojenci by nepřišli. Šance na úspěch obrany by byla menší, než v roce 1938.

Dobrý den, nedávno byl "aktualizován" počet obětí sovětské okupace na 137. Domníváte se, že toto číslo časem ještě poroste? Jaké byly nejčastější příčiny smrti obětí? A jak moc bylo těžké dosud neznámé oběti po tolika letech dohledávat? Děkuji.

Dobrý den,
jestli poroste, tak jen maximálně o jednotlivce. Zato počet obětí sovětské okupace let 1969-1991 vzrostl z 267 na 279 (o 12), od roku 2015, kdy jsme i na toto téma publikovali knihu. Zpočátku byly nejčastějšími příčinami střelná zranění, později autonehody. Dohledávat takové údaje bylo těžké, protože zejména první měsíce byly nepřehledné. Je třeba kombinovat více pramenů.

Dobrý den,

pokud vím, Rumunsko účast své armády na okupaci Československa v srpnu 1968 odmítlo. Bylo snadné odmítnout něco takového Sovětskému svazu a jeho vedení? Nemáte informace, jestli to pro Rumunsko mělo nějaké negativní dopady ze strany Sovětského svazu? A mohli odmítnout i ostatní "spřátelené armády"? Proč neodmítl náš údajný přítel a "dobrý soused" Polsko? Nebo Maďarsko? Není za tím možno vysledovat předválečnou touhu těchto zemí po územních ziscích na úkor Československa? Děkuji.

Rumunsko svoji účast odmítlo a přestalo se vojensky zcela účastnit činnosti Varšavské smlouvy, byť členem zůstalo. A na jiný názor Rumunska si nakonec i ve Varšavské smlouvě zvykli. Geopolitická pozice Rumunska byla jiná než v případě Československa. Pro Rumunsko to nemělo nějaké negativní dopady. "Nepořádku" v Československu se představitelé ostatních satelitů natolik báli, že nejen neodmítli ale zúčastnili se, jistě i proto, aby se Pražské jaro nerozšířilo i k nim. Územní nároky nekladli. Nakonec i NDR se zúčastnila spíš politicky a podporou. Německé vojáky si na čs. území přece jen netroufli poslat (až na jednotlivé průzkumné oddíly).

Dobrý den, pane doktore,

co si myslíte o tom, že se současná hlava státu nijak nevyjadřuje k výročím, která měla pro historii naší země zásadní charakter (17. listopadu ani slovo, teď zase nic)? Neměl by právě prezident reflektovat důležité okamžiky v našich dějinách a připomínat je? Zvláště v době, kdy má komunistická strana druhé nejvyšší preference v předvolebních průzkumech a hrozí tak, že se historie bude opakovat? Děkuji.

Zas tak podrobně to nesleduji. Máte pravdu v tom, že by hlava státu asi měla vhodně komentovat a připomínat významné historické mezníky našich dějin.
Historie se většinou přesně neopakuje. V roce 1968 byla tragédií skutečnost, že absolutní moc držela v rukou strana, jejíž představitelé přes jistou dobrou vůli nevěděli, zda jsou jim bližší zájmy státu nebo zájmy cizí mocnosti. Pokud zde nebude vládnout strana napojená na cizí zájmy, tak se historie roku 1968 nebude opakovat.

Ruský prezident Jelcin se za invazi r. 1968 omluvil při návštěvě Václava Havla, současný ruský prezident Putin se přímo nikdy neomluvil, naopak jím ovládaná televize loni vysílala pořad zdůvodňující zásah "otřepanými frázemi", že to bylo nutné, aby nás neobsadilo USA a NSR a zfalšovanými záběry nalezených zbraní kontrarevolucionářů. Nemělo by toto z naší strany být chápáno jako akt nepřátelství či dokonce hrozby ze strany Ruska a jak v takovém případě hodnotit kladný vztah našeho současného prezidenta k Rusku a jeho prezidentovi?

Tyto změny pravděpodobně nejsou výrazem nějakého nepřátelství ale spíše výrazem změn v hodnocení vlastních dějin v Rusku. Ostatně žádná oficiální podpora Vámi uváděného výkladu ze strany Ruska nezazněla.

Dobrý den, když byl napsaný "zvací dopis", nebyl to vpád, ne? A nepřijely sem pouze sovětské jednotky, ale taky z jiných socialistických zemí. Jinak se v tom vašem slavném úřadu nimráte v nesmyslech. Nemáte pocit, že se to událo už dávno a chtělo by to udělat tlustou čáru a jít dál? Nacistické Německo nás chtělo vyhladit, nikdy se pořádně neomluvilo, byly jim odpuštěny reparace a nyní se pořádají pochody jako symbol usmíření a naši černoprdelníci jezdí do Německa lézt do zadku. SSSR nás nikdy vyhladit nechtělo, NEMÁ na svědomí taková zvěrstva jako Německo, ale stejně se pořád dokola kope do Ruska. Co takhle usmířit se i s Ruskem a jít dál? A normálně pracovat, jako každý jiný...

Dobrý den,
tzv. zvací dopis poslala samozvaná skupina, která k tomu neměla žádné pověření, takže i proto to byl vpád. Jednotky mimo Sovětskou armádu byly spíše symbolické, zhruba 90% bylo sovětských. Ačkoliv to byla formálně akce Varšavské smlouvy, Spojené velení Varšavské smlouvy tuto akci vůbec neplánovalo. Čs. politici jednali ne s velením Varšavské smlouvy, ba ani s představiteli pěti zemí ale jen s vedením SSSR. Byla to sovětská akce, ostatně na čs. území pak zůstaly jen sovětské jednotky. Nevím o tom, že bychom se ve Vojenském historickém ústavu nimrali v nesmyslech. Zabýváme se historií a toto snad je historie, ne? Je to přece dávno, jak píšete. Nacistické Německo se nám opravdu neomluvilo, to asi nebylo ani technicky možné. Se SRN byla ale mimo jiné v r. 1997 podepsána deklarace, kde se o omluvě mluví. SSSR chtělo vytvořit z Československa pásmo své vnější obrany a vytvořit politický systém, který by fungoval v jeho mocenském zájmu. SSSR se na konci devadesátých let za okupaci Československa omluvil, stáhl svá vojska, omluvil se i představitel Ruska v devadesátých letech. K usmíření v této věci tedy asi došlo. O zvěrstvech SSSR na vlastním obyvatelstvu, na obyvatelích Pobaltí, Polska, i na československých občanech po druhé světové válce například se toho dost zveřejnilo a ani v dnešním Rusku se to oficiálně netají. Poměřování zvěrstev nacistického Německa a SSSR je ale rozsáhlejší otázka. Jinak normálně pracujeme, jako každý jiný.

Jak je možný, že to výročí je dnes tak málo vidět a slyšet?

Čas utíká, významní aktéři umítají... O většině událostí z minulosti by se dalo říci, že si lidé vzpomenou jen při výročích. Předpokládám, že příští rok bude tomuto výročí věnována větší pozornost.

Dobrý den,
myslíte si, že je tato problematika na základních a středních školách probrána dostatečně do hloubky a učena správným způsobem? Jaké byste případně navrhl změny? Díky za odpověď.

Dobrý den,
nevím jak je přesně tato problematika probírána. Jak známo, ve vyučování se dostane na nejnovější poválečná období jen málo času. K srpnu 1968 existuje hodně audiovizuálních materiálů i svědectví pamětníků, takže bych orientoval vyučovací metody tímto směrem.