Sociolog: Prymula na fotbale budí dojem, že je tu systém, který má vlastní pravidla

Tereza Patočková Tereza Patočková
19. 2. 2021 12:09
"Dojem, který to vyvolává, je, že tady existuje systém, který někomu nadržuje," uvádí politolog a sociolog Ondřej Císař ke včerejší návštěvě českých osobností na fotbalovém utkání Evropské ligy proti Leicesteru City. "Sedělo tam více lidí, nejen Roman Prymula. Pro lidi, co si to ještě pamatují, to připomíná pocit, který měli v osmdesátých letech - papalášství nomenklaturních kádrů," dodává.
Roman Prymula (dolní řada) v hledišti zápasu Slavia Praha - Leicester
Roman Prymula (dolní řada) v hledišti zápasu Slavia Praha - Leicester | Foto: Milan Kammermayer

Jaký může mít včerejší návštěva Romana Prymuly a dalších na fotbalovém zápasu dopad na ochotu a motivaci lidí dodržovat opatření?

Působí to až směšně a není divu, že lidé neberou opatření už vůbec vážně. Je to už ani nevím kolikátá kauza tohoto typu po sobě, navíc to kvůli tomu, že tam těch známých lidí byla celá řada, už ani nepůsobí jako selhání jednotlivce, ale jako systém, který diferencuje lidi na ty, kteří jsou nuceni dodržovat opatření, a ty, kteří je díky svému postavení dokážou jednoduše obcházet.

To, co tu říkám, se netýká projektu Cesta ze tmy, který účast na zápase, jak se zdá, umožnil a mohl by ji umožnit i více lidem v budoucnu. Ale v naší dnešní situaci je ta účast VIP hostů ze symbolického hlediska "velký špatný" a zapadá do celkového nezvládání situace. A do toho, že si politická reprezentace za celou tu dobu nebyla schopná uvědomit, že způsob, jakým se k epidemii staví, jak o ní mluví a jak se chová, hraje podstatnou roli v tom, jak se potom chovají občané.

Co by mohlo situaci uklidnit? Pomůže například to, že Roman Prymula už není poradcem premiéra? 

To rozhodně nepomůže, je to nějaký symbolický krok ve směru, ve kterém by se to mělo celé posouvat, ale rozhodně to už nic nezmůže. Už je příliš pozdě a je to příliš ojedinělý krok. A nestalo se to poprvé. Minimálně dojem, který to vyvolává, je, že tady existuje systém, který někomu nadržuje. Politická reprezentace, která vysílá signály, jak se mají lidé chovat, a stěžuje si na to, že lidé mají nízký compliance (soulad s pravidly), se podle toho sama - minimálně zčásti - nechová. To je marasmus. To samozřejmě není žádný analytický termín, který byste asi chtěla, ale tak to prostě je. Pokud si to politická reprezentace neuvědomuje, tak ať nás již přestane na těch tiskovkách školit, ať si to schová pro někoho jiného. Kdo jim po tom všem má věřit?

Opatření podle všeho porušena nebyla, jak to však na lidi působí, co si z toho odnesou?

Pro lidi, co si to ještě pamatují, to připomíná pocit, který měli v osmdesátých letech minulého století - papalášství nomenklaturních kádrů, kteří do médií tehdy tvrdili ideologické fráze. Nyní jsou to k dnešku již zcela vyprázdněné fráze o tom, jak máme být odpovědní, abychom pandemii zvládli. Mluví podobně jako ta nomenklatura v osmdesátých letech a podobně se i chovají. Tehdy měli zvláštní výhody, teď mají asi pocit, že fungují ve zvláštním režimu - třeba ohledně veřejných akcí, fotbalu či narozeninových oslav. Prostě dojem a celkové klima, které to ve společnosti tvoří a které všichni vidíme, se nedá popsat jinak než naprostý marasmus. 

Co může nyní vláda od lidí očekávat?

Nic. Ministr zdravotnictví to vlastně naznačil, že už od lidí nic ani nečeká, protože opatření nedodržují. Oni to sice svádí na populaci, ale sami v tom mají mnohem větší odpovědnost. Jednotlivec a občan, který žije v uvozovkách obyčejný občanský život, má na způsob, jak o celospolečenských problémech přemýšlíme, pramalý vliv. Vliv na to mají veřejní reprezentanti, kteří každý den vystupují v médiích a nějakým způsobem mluví a nějakým způsobem se potom chovají. Tohle tvoří realitu a ovlivňuje způsob, jakým lidé o světě, ve kterém žijí, přemýšlí a jaké mu dávají významy. 

Celé je to ale malá násobilka. Není potřeba žádný analytický aparát nebo sofistikovaný výzkum, abychom si uvědomili, že když budu o něčem dlouhodobě tvrdit, že se má stát, a sám budu dělat pravý opak nebo budu mít kolem sebe lidi, co budou dělat pravý opak, nepovede to k výsledku, ve který doufám.

Myslíte, že lidé, kteří do této chvíle nebrali opatření vážně, budou po této události již nepřesvědčitelní?

Nemám na to žádná data. Ve společnosti se ale věci proměňují a neřekl bych, že se děje něco nevratného. V téhle fázi to však z krátkodobého hlediska týdnů a měsíců ztracené je a už se s tím nedá nic dělat. Možná kdyby došlo k nějaké významné změně pozic. Ne k tomu, že se přestalo spolupracovat s Romanem Prymulou, to už dneska nikoho nezajímá. A stejně se zase na nějakou pozici dříve nebo později nejspíše vrátí. Z hlediska dlouhodobého si ale myslím, že tahle událost neznamená něco určitého. Stejně jako se proměňuje politická elita, proměňují se postoje občanů. Nedělal bych z toho fatální závěr. Ke koronaviru se bezesporu můžeme postavit jinak, ale asi se to nestane v krátkodobém horizontu.

 

Právě se děje

Další zprávy