Omluvu za Peroutku Nejvyšší soud odložil, placení desítek milionů ne. Stát je teď nemůže získat zpět

Marek Pokorný Marek Pokorný
21. 11. 2016 9:55
Již pátým rokem se snaží ministerstvo financí dostat zpět desítky milionů, které vyplatilo kyperské firmě SG Solar Green jako svůj podíl na tom, že nezabránilo miliardové krádeži v kauze CS fondů. Sumu zaplatilo na základě verdiktu, který ale následně zrušil Nejvyšší soud. Ten přitom platbu mohl zastavit – ministerstvo jej totiž žádalo, aby povinnost platit odložil do doby, než vynese konečný verdikt. Na žádost ale nereagoval. V jiných případech přitom Nejvyšší soud reaguje rychle. O tom, že se Hrad zatím nemusí omlouvat za výroky prezidenta v kauze Ferdinanda Peroutky, protože by mu mohla vzniknout závažná újma, rozhodl za pouhých 13 dní.
ilustrační snímek
ilustrační snímek | Foto: Aktuálně.cz

Praha – Nejvyšší soud nedokáže vysvětlit, podle čeho se rozhoduje, zda vyhoví některé ze stran sporu a pozastaví vykonatelnost rozsudku ještě předtím, než vynese definitivní verdikt. Za pouhých 13 dní rozhodl o tom, že se Hrad prozatím nemusí omlouvat za nepravdivý výrok prezidenta Miloše Zemana, který označil Ferdinanda Peroutku za autora článku Hitler je gentleman. Hradu by tak podle něj mohla vzniknout závažná újma, nevysvětlil už ale jaká.

V jiných případech, kde jde o desítky či i stovky milionů, přitom soud o žádosti o odklad vykonatelnosti nejen nerozhodl, ale ani to neodůvodnil. Nezřídka se přitom stává, že původně neúspěšnému účastníkovi dá nakonec za pravdu – jenže ten už jednou zaplacené peníze nemusí dostat zpět.

77 milionů za CS fondy

"Je zvláštní, že v takovém případě, jako je omluva za výrok prezidenta, rozhodují takto rychle a v jiných vůbec nereagují. Až po roce či později rovnou přijde rozhodnutí o samotném dovolání," říká advokát Tomáš Homola.

Příkladem může být odškodnění za vytunelování CS fondů ve výši 77 milionů korun, které ministerstvo financí před více než pěti lety, v dubnu 2011, poslalo na účet kyperské firmy s neznámými majiteli SG Solar Green. Přikázal mu to pravomocně soud: podle něj byl totiž stát, zastoupený uvedeným ministerstvem, jedním z viníků legendární obří krádeže více než miliardy korun z CS fondů, a musí za ni proto pykat. A kyperská firma pohledávku vůči státu odkoupila.

Spor o odškodné CS fondů

Za hlavního viníka vytunelování CS fondů označily soudy Plzeňskou banku, která jako depozitář fondů měla krádeži zabránit. Banka kvůli tomu zkrachovala a vyplatila podílníkům CS fondů 1,1 miliardy korun. Protože ale soudy současně určily, že podíl na krádeži měla i čtveřice odsouzených bílých koní či stát zanedbáním dozoru, banka prodala pohledávku vůči spolupodílníkům. Tu koupila firma SG Solar Green a začala ji vymáhat. A soud následně stanovil, že podíl státu na krádeži byl pětiprocentní a přikázal mu, že má zaplatit kyperské firmě 56 milionů korun a dalších 21 na úrocích. Nejvyšší soud ale předchozí rozsudky zrušil – například proto, že předchozí soudy nevysvětlily, jak došly k pětiprocentnímu zavinění státu.

"Protistrana nárok na vrácení peněz neuznala, proto jej ministerstvo financí vymáhá soudně v řízení, které dosud neskončilo," řekl mluvčí ministerstva Jakub Vintrlík.

"Není důvod pro vrácení," uvedl právník kyperské firmy Lukáš Eichinger. Podle něj budou soudy rozhodovat znovu – a není vyloučeno, že firmě přiřknou daleko vyšší sumu. "Těch 55 milionů byl jen zlomek, my se domníváme, že máme dostat 994 milionů," řekl. Kde již vyplacené peníze jsou a kdo je vlastník firmy nechce komentovat. "Mám povinnost mlčenlivosti a ani to nevím," uvedl.

Nejvyšší soud ale následně uvedený verdikt zrušil. Ministerstvo financí však už peníze zpět nedostalo. Firma SG Solar Green je totiž odmítá vrátit – byť verdikt, díky němuž je získalo, již neplatí. Samo ministerstvo přitom podávalo k Nejvyššímu soudu spolu s dovoláním žádost, aby odložil vykonatelnost verdiktu – s odůvodněním, že se dá očekávat zrušení verdiktu kvůli chybám.

"Odklad vykonatelnosti nebyl soudem povolen, takže ministerstvo z důvodu hrozící exekuce plnilo," potvrdil mluvčí resortu Jakub Vintrlík.

Pravidla neříkají, že musíme rozhodnout

Zatímco v tomto případě soud o žádosti o odklad vykonatelnosti vůbec nerozhodl a až po více než roce, když ministerstvo peníze zaplatilo, předchozí rozsudky zcela zrušil, v kauze Peroutka a řadě dalších případů rozhodl o odkladu vykonatelnosti během několika málo dnů.

A relativně rychlý byl i v další politicky citlivé kauze – během necelých dvou měsíců vyhověl žádosti o pozastavení platby ve sporu o 337 milionů korun, které si nárokoval po ČSSD její dřívější advokát Zdeněk Altner.

Nejvyšší soud se hájí tím, že mu žádná pravidla neříkají, jakým způsobem má rozhodovat o případném odkladu vykonatelnosti, a že se takovými návrhy musí vůbec zabývat. "Návrhy na odklady vykonatelnosti a odklady právní moci nemají ze zákona žádné lhůty pro vyřízení," uvedl mluvčí Nejvyššího soudu Petr Tomíček s tím, že pokud je návrh akceptován, je vydáno usnesení.

"Pokud není akceptován, podle platné judikatury se k tomu žádné rozhodnutí nevydává," dodal. A stejně pak podle Tomíčka proto není možné komentovat jednotlivé případy. "Svá rozhodnutí nekomentujeme a nedovysvětlujeme nad rámec řádného odůvodnění rozhodnutí," řekl.  

Sto milionů za telefonní karty

Toto není zdaleka jediný případ. Státu například nyní hrozí, že bude muset platit 107 milionů korun telekomunikačnímu operátorovi O2 (dříve SPT Telecom). Státní firma totiž v roce 1993 podepsala smlouvu se společností Augustus a svěřila jí prodej předplacených telefonních karet – a to až do roku 2000. Jenže po necelém roce došlo O2 k tomu, že je smlouva nevýhodná, a zrušilo ji.

Firma Augustus podala žalobu o náhradu ušlého zisku a soud jí přiznal nárok na více než sto milionů korun. Ty také telekomunikační firma zaplatila poté, co Nejvyšší soud odmítl rozhodnout o odkladu vykonatelnosti. Následně dal ale Nejvyšší soud O2 za pravdu a předchozí verdikty zrušil. Augustus ale mezitím skončil v konkurzu a peníze nevrátil. O2 tak nyní zaplacených 107 milionů vymáhá po ministerstvu spravedlnosti.

V jiném sporu již ministerstvo přišlo o 1,6 milionu korun, když je podle pravomocného rozsudku Městského soudu v Praze vyplatilo jako odškodné za pochybení notáře při prodeji bytu. Nejvyšší soud poté verdikt otočil s tím, že ministerstvo za chyby notářů neodpovídá. I v tomto případě ministerstvo žádalo o odklad vykonatelnosti, ale marně. Žena, která odškodnění dostala, je mezitím utratila. "Nyní vymáháme plnění v patnáctitisícových měsíčních splátkách zpět," uvedl mluvčí resortu Jakub Říman.

 

Právě se děje

Další zprávy