reklama
 
 

Devět let a propadnutí majetku, žádá žalobce trest pro Ratha

AKTUALIZOVÁNO 13. 5. 2015
Státní zástupce Petr Jirát přečetl závěrečnou řeč. Hned v úvodu poznamenal, že na prokázání exhejtmanovy korupce je dostatek důkazů.
Doporučujeme

Praha - Devět let ve vězení, propadnutí majetku a milionů korun zajištěných při zadržení a domovní prohlídce, takový trest navrhuje žalobce Petr Jirát bývalému hejtmanovi Davidu Rathovi, který je obžalovaný z korupce. Státní zástupce návrh přednesl před Krajským soudem v Praze, který případ projednává od srpna 2013.

Hned na začátku své závěrečné řeči Jirát zmínil, že je přesvědčen o Rathově vině. Podle něj patřil coby někdejší hejtman Středočeského kraje k organizátorům korupce při veřejných zakázkách. Rath přednese svoji konečnou obhajobu v pondělí.

Necítím se dobře

Ještě před zahájením žalobcovy závěrečné řeči ale Rath opět začal protestovat proti jednání. "Ani dnes se necítím dobře, jsem tady proti doporučení ošetřujícího lékaře. Podle zprávy, kterou jsem vám předal, mi byly doporučeny zhruba dva týdny klidu," řekl Rath.

Ten již v úterý protestoval, že nemůže řízení prakticky sledovat, protože je pod vlivem uklidňujících léků, které bere kvůli svému stavu po nedávném pádu z kola. Nyní ale mluvil rozhodnějším a jasnějším hlasem než včera. "Z toho včerejšího jednání si příliš nepamatuji. Dnes jsem medikaci zredukoval, takže ty obtíže jsou podstatně horší," uvedl Rath.

"Soud má za to, že obžalovaný je schopen účastnit se líčení," oponoval soudce Robert Pacovský s poukazem na znalecký posudek soudního znalce Lubora Stejskala, který uvedl, že zdravotní stav Rathovi nebrání v jeho účasti v soudním řízení.

"Soud nezpochybňuje, že nějaké obtíže u obžalovaného být mohou. Ale podle znalce to nebrání líčení," uvedl soudce, který ale s ohledem na jeho problémy bude dělat častější přestávky.

Vypořádám se s Rathovými lžemi

Žalobce Petr Jirát pak těsně po deváté hodině začal číst závěrečnou řeč. A předem avizoval, že ji během dneška zřejmě nedokončí, protože bude muset i často opakovat pasáže, které již přednesl, když měl koncem března závěrečnou řeč v případě první části kauzy.

"Je to proto, že trestná činnost je natolik provázaná, že nejde některé pasáže pominout," uvedl s tím, že se také vypořádá se všemi lžemi, které Rath během své obžaloby uváděl.

Žalobce poté začal reagovat na stížnosti, kdy Rath poukazoval na nezákonný postup v jeho kauze. Například proti tomu, že případ původně začalo vyšetřovat státní zastupitelství v Ústí nad Labem. Nebo na údajnou nezákonnost pořízených odposlechů. "Všechny tyto námitky nadřízené soudy opakovaně zamítly," poukázal.

Podmínky šité na míru

Jako hlavní organizátory označil žalobce kromě Ratha tehdejší ředitelku kladenské nemocnice Kateřinu Pancovou (nyní Kottovou) a jejího manžela Petra Kotta. Jejich hlavní pomocník byla Lucia Novanská z firmy ML Compet, která zmanipulované tendry připravovala. „Její role byla nezastupitelná, neboť ona připravovala zakázky šité na míru jednotlivým firmám,“ uvedl Jirát.

Zatímco manžele Kottovy a dalších sedm lidí soudce Pacovský již před měsícem poslal nepravomocně do vězení, verdikt nad Rathem a Novanskou oddálily jejich omluvy z líčení, a soud tak dokončení procesu s nimi vyčlenil do samostatného řízení. 

"Role Ratha spočívala v tom, že jako hejtman a člen rady schvaloval veškeré materiály v radě a sám předkládal všechny materiály týkající se dotací do rady kraje. Nebylo ani výjimečné, že sám neumožnil projednání materiálů a vracel je k přepracování," poukázal Jirát.

Rada kraje mu všechny návrhy prakticky jednomyslně odsouhlasovala – až na náměstka Zdeňka Seidla, který byl přitom radním právě pro oblast zdravotnictví. "Byl za to také odstaven," podotkl Jirát. "Přestože byl náměstkem pro tuto oblast, měl na ni minimální vliv," dodal.

Tipoval zakázky na úplatky

Ze své pozice hejtmana měl Rath podle žalobce přehled o všech chystaných investicích a dotacích v kraji. "Čehož také využíval k vytipovávání zakázek, u kterých by šel získat úplatek," podotkl Jirát a opět citoval odposlechy, v nichž doporučoval zakázky, na které se mají Kott s Pancovou zaměřit.

Rath se snažil dokázat, že to byl management nemocnic, který připravoval veškerou dokumentaci zakázek, a ty tak nebylo možné ovlivnit. "Jak si pak ale vysvětlíme prostorový odposlech, kdy pak Kott říká: Jo a vyhraje to Puroklima a na rovinu bude vědět, že když sežene peníze, bude to jejich," uvedl Jirát.

Ten také poukázal na to, že Pancová a Kott během procesu prakticky mlčeli a využili svého práva nevypovídat. "V rámci své obhajoby odpovídal i za ně. Aby mu zřejmě nenabourali jeho pracně připravenou a vylhanou obhajobu," řekl Jirát.

Kromě odposlechů žalobce také často cituje majitelku společnosti Fisa Ivanu Salačovou. Ta totiž jako jediná trestnou činnost přiznala a pomáhala spoluobžalované usvědčit výměnou za nižší trest. Postavení spolupracující obviněné jí také jako jediné z prvních devíti odsouzených v kauze vyneslo podmínku.

Tolik zdí Buštěhrad nemá

Systém předražování popsal Jirát především na rekonstrukci zámku Buštěhrad. Tu původní projektant spočítal na 161 milionů korun, ale trojice projektanta změnila a nechala cenu navýšit o více než 40 milionů – a to jen proto, aby si mohli rozdělit vyšší úplatek.

"Z původní ceny zakázky 161 milionů korun by Konstruktiva Branko mohla zaplatit úplatek maximálně patnáct milionů korun. Rozpočet se nenavyšoval kvůli chybám v projektu, jak tvrdí doktor Rath, ale aby se dosáhlo vyššího úplatku," popsal žalobce. Z vyšší sumy pak mohla firma dát výrazně vyšší úplatek – ten tak dosáhl 24 milionů korun. Přesně tolik totiž Pancová podle odposlechů požadovala.

Rath se hájil tím, že projekt prošel kontrolou Regionálního operačního programu a ta žádné předražení neodhalila. Podle Jiráta to má vysvětlení.

"Věděli, že je možné kontrolovat jen to, co je vidět. Proto přesunuli část interiérů do stavebních prací, kde se to dalo lépe ošidit," poukazuje na adresu Ratha a spol. v závěrečné řeči Jirát. Jak byl projekt nafouknut, lze vidět například na omítkách, které měly být tlusté dvanáct centimetrů. "Tolik zdí zámek v Buštěhradě nemá, kolik bylo neprojektováno omítek,“ podotkl.

Mimochodem, právě tato změna projektu stála u zrodu kauzy – jeden z projektantů na to upozornil známého expolicistu Libora Gregora a ten podal trestní oznámení.

Související

    reklama
    reklama
    reklama
    Komerční sdělení
    reklama

    Sponzorované odkazy

    reklama