Ombudsman má výhrady k vyhošťování cizinců na letišti

ČTK ČTK
8. 4. 2012 12:20
Cizinci nemají kontakt s právním zástupcem, často se ani nemohou odvolat
ilustrační foto
ilustrační foto | Foto: Reuters

Praha - Veřejný ochránce práv má výhrady k postupu vyhošťování cizinců na pražském ruzyňském letišti. Některá řízení o vyhoštění pokládá kvůli způsobu tlumočení dokonce za nezákonná.

Kancelář ombudsmana to uvedla ve výroční zprávě za loňský rok, kterou obdržela sněmovna. Ochránce práv od loňského ledna na vyhošťování cizinců dohlíží.

Kancelář zjistila, že při řízení o vyhoštění cizince v řadě případů nepřekládají tlumočníci zapsaní v seznamu znalců a tlumočníků. V některých případech podle zprávy tlumočili dokonce sami policisté, což ombudsman pokládá za porušení některých zákonů. "V takových případech lze považovat celé řízení o vyhoštění za nezákonné," tvrdí.

Bez odůvodnění se nelze odvolat

Veřejný ochránce práv také upozornil na to, že o vyhoštění se často rozhoduje zjednodušenou formou - takzvanými příkazy na místě. Odůvodnění je v takových případech možné nahradit vlastnoručním podpisem cizince, že s uložením povinnosti souhlasí.

Pro cizince to ale také znamená, že se proti rozhodnutí už nemůže odvolat a může být hned vyhoštěn. Ombudsman má "závažné pochybnosti" o tom, zda jsou cizinci o těchto dopadech předem prokazatelně poučeni.

Policisté si navíc podle zprávy ochránce práv nevyžádali ve většině případů stanovisko ministerstva vnitra k vyhoštění. Stanovisko by mělo předejít tomu, že cizinec bude v domovské zemi například mučen a Česko jeho vyhoštěním poruší své mezinárodní závazky.

Za "velmi závažný" pokládá ombudsman i stav, kdy cizinec vyhošťovaný na letišti nemá kontakt s právním zástupcem. Do prostor letiště nemají přístup ani sdružení, která poskytují cizincům právní poradenství.

Dohled ochránce práv nad procesem vyhošťování cizinců zavedla novela cizineckého zákona, která platí od loňského ledna. Zaměstnanci kanceláře kontrolují zařízení pro pobyt cizinců a veškeré kroky vedoucí k vyhoštění lidí do třetích zemí, tedy například i způsob eskorty.

 

Právě se děje

Aktualizováno teď

Summit EU se shodl na dosažení klimatické neutrality do roku 2050

Lídři zemí Evropské unie se dnes po dlouhém vyjednávání shodli, že EU bude do poloviny století klimaticky neutrální. Informoval o tom předseda Evropské rady Charles Michel. Podle informací ČTK obsahují závěry zmínku o jaderné energii jako součásti energetického mixu, kterou prosazovalo Česko. Dočasnou výjimku si podle diplomatických zdrojů vyjednalo Polsko.

Zdroj: ČTK
před 36 minutami

Summit projednal víceletý rozpočet EU, shodu nenašel

Evropští lídři ve čtvrtek na bruselském summitu projednali návrh příštího víceletého rozpočtu Evropské unie. K textu předloženému finským předsednictvím má většina unijních zemí připomínky a k jednání se chtějí vrátit počátkem příštího roku. Podle informací ČTK uvažuje předseda Evropské rady Charles Michel o svolání mimořádného summitu na únor.

Prezidenti a premiéři se k otázce rozpočtu na období 2021 až 2027 dostali po neúspěšném podvečerním vyjednávání o klimatických závazcích. Na stole měli návrh, který již po zveřejnění sklidil kritiku od Evropské komise i většiny členských států. Finský text počítá s celkovým objemem rozpočtu ve výši 1,07 procenta hrubého národního důchodu (HND) EU. Zatímco komisi, která navrhovala 1,11 procenta, se nelíbí snížení celkového objemu rozpočtu, státy střední a jižní Evropy jsou rozladěny zejména poklesem peněz pro strukturální fondy. Západoevropské země pak namítají, že by se měl rozpočet i vzhledem k odchodu Británie jako čistého plátce snížit až na jedno procento.

Zdroj: ČTK
před 1 hodinou

Lídři EU se shodli na prodloužení sankcí vůči Rusku

Prezidenti a premiéři zemí Evropské unie se dnes jednomyslně shodli na půlročním prodloužení hospodářských sankcí vůči Rusku. Oznámil to mluvčí předsedy Evropské rady Barend Leyts. Podle unijních lídrů Moskva stále nedodržuje mírové dohody z Minsku, které se týkají východu Ukrajiny ovládaného od roku 2014 separatisty a jejichž naplnění je podmínkou pro zrušení postihů.

Německá kancléřka Angela Merkelová a francouzský prezident Emmanuel Macron informovali své kolegy o výsledcích pondělní pařížské vrcholné schůzky. Takzvaná normandská čtyřka tvořená ještě ruským prezidentem Vladimirem Putinem a jeho ukrajinským protějškem Volodymyrem Zelenským se v Paříži nedokázala shodnout na ukončení konfliktu na východě Ukrajiny. V oblasti Donbasu za více než pět let bojů mezi vojsky prozápadní vlády v Kyjevě a separatisty podporovanými Kremlem zemřelo na 13 000 lidí.

Zdroj: ČTK
Další zprávy