Brno - Tomio Okamura s definitivní platností neuspěl se svou snahou zpochybnit prezidentské volby.

Ústavní soudci dnes jednohlasně odmítli všechny návrhy, které Okamura na soud poslal. Podle soudců nebyl Okamura nijak poškozen. Soudci ale chtějí, aby se v příštích volbách ověřovali podpisy lidí podporujících prezidentské kandidáty.

"Ústavní soud v napadených rozhodnutích porušení ústavně zaručených práv neshledal a současně podává, že ustanovení ústavního a prováděcího zákona, jež stěžovatel (Okamura) namítal jakožto protiústavní, se buď objektivně jeho základních práv dotknout nemohla, nebo nebyla v jeho neprospěch aplikována," rozhodli soudci.

Okamura ve čtvrtek označil odmítnutí stížnosti za nelogický a lživý verdikt, volbu po něm dále provází pachuť. "Moje práva byla poškozena tím, že se nikdo nenamáhal a dodnes nenamáhá pravost podpisů ověřit," řekl Okamura.

Ústavní soud podle něj rezignoval na možnost označit volbu za neústavní a rozhodl se raději "nenaštvat budoucího prezidenta a politiky".

Mezera ale je

I když soudci stížnosti nevyhověli, upozornili na to, že zákon o přímé volbě prezidenta má vážnou mezeru týkající se ověřování podpisů lidí podporujících jednotlivé kandidáty.

"Je zřejmé, že zákon o volbě prezidenta republiky obsahuje mezeru, která by mohla být hodnocena jako protiústavní, pokud  neukládá ověření  skutečného, nezaměnitelného a individualizovaného projevu vůle petenta, to je ověření pravosti jeho podpisu," uvedli soudci ve svém dnešním verdiktu.

Soudci ale uvedli, že tato mezera v zákoně nemohla mít vliv na rozhodování, zda byl Tomio Okamura nyní poškozen. Ale do budoucna by se ověřování podpisů změnit mělo. "Ústavní soud je přesvědčen, že zákonodárce v nejbližší budoucnosti tento nedostatek zákona o volbě prezidenta republiky odstraní," uvedli soudci.

Už minulý týden soudci přitom nevyhověli návrhu Tomia Okamury na odklad voleb.

Okamura navrhl ústavním soudcům, aby vyškrtli z ústavy podmínku, podle které musejí nezávislí uchazeči o funkci prezidenta nasbírat alespoň 50 000 podpisů. Dále zpochybnil dva paragrafy v prováděcím zákoně, které upravují náležitosti kandidátních listin, podmínky jejich registrace a způsob kontroly údajů v peticích.

Navrhoval zrušit také dvoudenní lhůtu pro podání opravného prostředku proti rozhodnutí vnitra o registraci kandidáta. Je podle Okamury příliš krátká.

Další stížnosti bez šance

U Ústavního soudu stále leží ještě stížnost dalšího neregistrovaného kandidáta, Karla Světničky.

Ten nenasbíral potřebných 50 000 podpisů a vnitro jej do přímé volby nepustilo. Světnička žádal odklad voleb, zrušení změny ústavy i celého prováděcího zákona. Soud zatím nerozhodl ani o stížnosti Zbyška Dřevojana ze Znojma, jenž uplatnil výhrady vůči právní úpravě přímé volby. Obě stížnosti ale nemají naději na úspěch.

Naopak už soudci odmítli stížnosti neregistrovaných kandidátů Anny Kašné, Jiřího Kesnera a Petra Cibulky, stejně jako aktivisty Lukáše Kohouta.