Tyto skvosty mizí. Průvodce ohroženými památkami v Česku

Ludvík Hradilek Štěpán Plaček Jiří Kropáček Ludvík Hradilek, Štěpán Plaček, Jiří Kropáček
Aktualizováno 24. 12. 2015 16:28
Kláštery, zámky, sýpky, vily či venkovské chalupy se obracejí v prach. Přitom jde často o jedinečné kulturní památky. Fotoreportér Ludvík Hradilek objel všechny kraje a zmapoval tu spoušť.

Nemovitých kulturních památek Národní ústav památkové péče eviduje v Česku více než 40 tisíc.

Pražský hrad, Český Krumlov, Kroměříž a celá řada dalších patří ke světovému kulturnímu dědictví, stojí tu staletí a není důvod s jejich návštěvou spěchat, opečováváme je jak zlatá telata, v nejbližší době nespadnou.

Jsou tu však památky často neméně významné, které se rozpadají před našima očima i bdělým okem orgánů státní správy. Může se stát, že příští rok už nebudou.

Navštívili jsme část z těch, u kterých hrozí zánik. Některé už spadly, většina čeká na svůj osud a pomalu se rozpadá.

Projděte si památné stavby naší země, kraj od kraje, kostel od zámku či textilní továrny. Uvidíte místa, která formovala kulturní dědictví našich předků, abyste o nich mohli vyprávět svým dětem.

Facebook autora

Jihomoravský

Fotoreportér Ludvík Hradilek zmapoval zdevastované památky v Jihomoravském kraji. Podívejte se ve fotogaleriích Mrtvé zámky. Putování po památných ruinách jižní MoravyZámky zakleté do vepřínů. Cesta po zmaru jižní Moravy

Na jižní Moravě patří k vysoce ohroženým památkám především rozlehlé stavební komplexy zámků, klášterů a dvorů.

Zde je třeba uvést zejména mimořádně cenný renesanční zámek v Moravském Krumlově, monumentální aristokratická sídla v Uherčicích a v Jaroslavicích, františkánský konvent v Brně nebo velký hospodářský dvůr se zámečkem v Dyji, dále objekty lidového stavitelství (např. dům čp. 28 v Šatově na Znojemsku nebo usedlost čp. 27 ve Zvonovicích na Vyškovsku), budovy hospodářské a výrobní povahy, které ztratily svou funkci (třeba sýpka v Miroslavi nebo bývalá keramická továrna ve Vranově nad Dyjí).

Též jde o četné objekty drobné sakrální architektury a sochařských děl, které naší kulturní krajině i sídlům dávají jedinečný výraz a představují jednu z nejcennějších částí našeho kulturního dědictví.

Z nich lze uvést například mimořádně hodnotná pozdně gotická boží muka v Dyjákovicích nebo v Hevlíně či klasicistní krucifix z roku 1812 v polích u Ivančic.

 

Právě se děje

Další zprávy