Ohňostroje způsobují nejhorší vzduch v roce. Ty velké ale škodí nejméně, říká expert

Tomáš Klézl Tomáš Klézl
10. 1. 2022 19:47
Novoroční ohňostroje vzbudily i letos vášnivé diskuse. Některá města je omezují kvůli bezpečnosti a hluku, mnoho volně žijících zvířat je při odpalování každoročně zraněno či usmrceno. Vedoucí oddělení kvality ovzduší Českého hydrometeorologického ústavu Jáchym Brzezina v rozhovoru pro Aktuálně.cz upozorňuje, že pyrotechnika také výrazně znečišťuje vzduch a náchylnější lidi může ohrozit na zdraví.
Ilustrační foto.
Ilustrační foto. | Foto: Lukáš Bíba

O silvestrovské noci se letos hodnoty škodlivých částic v Brně zvedly skoro na čtyřnásobek. Jak toto ohňostroje způsobily?

Na ohňostroje je třeba se dívat jako na spalovací proces. Po odpalu každého z nich se do ovzduší dostává celá řada znečišťujících látek, především částice PM2,5 a PM10, které vznikají například i při spalování v lokálních topeništích. Tyto částice obsahují draslík, síru, baryum nebo stroncium. Některé z těchto látek mohou být zdraví škodlivé, nemají ale imisní limity a jejich koncentrace se na stanicích běžně neměří.

Foto: ČHMÚ

Podle vašich měření novoroční ohňostroje znečistily vzduch v Brně nejvíce za posledních deset let. V Praze bylo ovzduší během silvestrovské noci naopak nejčistší za stejné období. Co může za tento rozdíl?

Faktorů je více. Samozřejmě hrálo roli, kde a kolik pyrotechniky lidé odpálili. Řadím mezi ně ale i meteorologické a rozptylové podmínky. Pokud je v jednom městě bezvětří a inverze a v druhém naopak fouká a jsou dobré rozptylové podmínky, tak při totožném množství odpálené pyrotechniky bude kvalita ovzduší v prvním městě horší. 

Dá se tedy na základě dat říct, zda lidé v Brně odpálili více pyrotechniky než v Praze, a proto bylo ovzduší horší?

Zřejmě to tak bylo, v Brně se toho odpálilo víc. V Praze jsou ohňostroje na mnoha místech zakázané. V Brně ten zákaz je také, ale na silvestra a Nový rok je výjimka. Z televizních záběrů bylo patrné, že na náměstí Svobody se letos odpalovalo ve velkém. Zasahovala i policie.

Foto: ČHMÚ

Je takový nárůst škodlivin ve vzduchu v rámci roku neobvyklý, nebo se to děje i jindy?

Hodnoty, kterých během silvestra škodliviny dosahují, bývají velice vysoké. Často to bývá tak, že hodnota, která se naměřila kolem jedné hodiny, je nejvyšší za celý následující rok. Tak špatné ovzduší je opět až na dalšího silvestra.

Ve městech bývá situace nejhorší mezi jednou a druhou hodinou - lidé odpalují nejvíce kolem půlnoci a nějakou dobu trvá, než se částice rozptýlí až ke stanici. A v závislosti na rozptylových podmínkách a směru větru se tam mohou držet až do rána.

Foto: ČHMÚ

Může tolik škodlivin během krátkého času, jako jste naměřili v Brně, nějakým způsobem ohrozit zdraví lidí?

Na toto se studie liší. Někdo říká, že je to příliš krátká doba, je to zhruba šest hodin a ještě v noci, kdy nikdo moc ven nechodí, kromě těch, kteří pyrotechniku odpalují. Na druhou stranu zdravotníci říkají, že i krátkodobé znečištění je nežádoucí.

Efekt je extrémně individuální. Existují skupiny lidí, které jsou na to náchylnější. Těhotné ženy, děti, starší lidé a pak ti, kteří trpí nějakými chronickými poruchami kardiovaskulární nebo dýchací soustavy, například astmatici. V odborné literatuře jsem narazil i na extrémní případ, kdy bylo v blízkosti prskavek a rachejtlí dítě z rizikové skupiny. Nadýchalo se zplodin, začalo kašlat, odvezli ho do nemocnice a zemřelo. Ale to je naprosto výjimečný případ, který nelze nějak zobecňovat. Jednalo se o velmi specifickou situaci u náchylného jedince.

Náchylné skupiny by si každopádně měly dávat pozor. Pokud někdo bydlí na sídlišti, náměstí nebo v blízkosti parku, kde se odpaluje nejvíce, doporučoval bych zůstat doma, nechodit na balkon, nedýchat znečištěný vzduch. Pokud v tu chvíli potřebuje člověk vyvětrat, tak pouze krátce.

Podobně jako například při smogové situaci?

Ano, je to podobné. Samozřejmě to neohrožuje život lidí, ale měli by se vyvarovat například sportování venku, kdy člověk intenzivněji dýchá. Nedá se ovšem říct, že ten, kdo o sobě ví, že mu může smog uškodit, by neměl na silvestra vycházet a naopak. Každý na to reaguje individuálně. Látky ve vzduchu jsou podobné, ale ne stejné, někomu vadí jedna, někomu druhá.

Jak dlouho škodliviny ve vzduchu vydrží? Pokud si například někdo z rizikových skupin, které jste jmenoval, šel ráno zaběhat, riskoval své zdraví?

V tak vysokých hodnotách už se v ranních hodinách koncentrace znečišťujících látek nepohybují, většinou už jsou ráno na běžných hodnotách. Potenciálně nebezpečná vystavení mohou nastat spíš, když se odpalování ohňostrojů člověk přímo zúčastní.

Profesionální ohňostroje není třeba rušit

Odpůrci novoročních ohňostrojů nejčastěji argumentují tím, že pyrotechnika zneklidňuje zvířata. Mělo by se ale také hovořit o vlivu na ovzduší?

Oba jsou to pro mě důvody, proč ohňostrojům moc nefandím. Dopad na životní prostředí se ale netýká jen ovzduší a psů. Ruší to i divoká zvířata, ptáky, když se to odpaluje někde nad vodní plochou, tak dochází i ke kontaminaci vod. Dopad je rozsáhlý.

Byl byste tedy pro zákaz nebo omezení ohňostrojů?

Když se na to podíváme z čistě racionálního pohledu, tak určitě ano. Ohňostroje kromě nějakých radovánek nic nepřinášejí, jsou nežádoucí. Existuje řada dalších aktivit, které vedou ke znečišťování ovzduší, ale lidé si je neodpouští.

Minimálně bychom se měli snažit alespoň o nějaký kompromis, kterým by mohl být například zákaz odpalování v hustě obydlených oblastech, tedy na náměstích, v centrech velkých měst a sídlištích. Některá města už k takovémuto zákazu v menší či větší míře přistoupila. Omezení si dokážu představit také formou zákazu prodeje drobné zábavní pyrotechniky.

Některá města v posledních letech rušila velké novoroční ohňostroje, které sama pořádala. Jde podle vás o dobrý tah?

Za mě to dává smysl v tom, že to stojí nemalé finanční prostředky. Často jsou to vyšší šestimístné, někdy i sedmimístné částky. To je ale asi tak jediné. Z pohledu ovzduší by bylo lepší, kdyby se důsledně zakázaly odpaly jednotlivcům a místo toho se udělal jeden velký ohňostroj.

Velké ohňostroje nejsou tak škodlivé?

Paradoxně velký profesionální ohňostroj má v konkurenci individuálně odpálené pyrotechniky zanedbatelný vliv. Množství odpálené pyrotechniky je u něj menší, tím pádem je nižší i znečištění. Pomáhá také, že je odpalovaný ve výšce dvou až tří set metrů. To už je tak vysoko, že pokud se znečištění dostane na zem, tak velmi rozptýleně. Individuální pyrotechnika se často odpaluje paralelně se zemí nebo jen pár metrů nad zemí.

Profesionální ohňostroj navíc města odpalují z kopců, takže se dostane ještě výš nad zem. Poblíž něj kromě pyrotechniků nikdo být nemůže. Kdežto sídliště nebo náměstí jsou naopak extrémně uzavřené prostory. Znečištění se drží, kumuluje se tam. Vliv tohoto je výrazně horší.

Mohu to podpořit vlastní zkušeností. Měřili jsme na velkých ohňostrojových přehlídkách a tam se znečištění prakticky neprojevilo. A pokud ano, tak už před začátkem - souviselo to s tím, že tam přijely desetitisíce lidí autem, ještě si tam zapálili, griluje se tam. To vše mělo paradoxně větší vliv než ohňostroj.

Vynechání velkého novoročního tedy rozhodně neznamená, že jsme vyřešili situaci znečišťování ovzduší ohňostroji. Domnívám se tedy, že pokud by naopak platil zákaz odpalů drobné pyrotechniky jednotlivci a udělal by se pouze jeden velký ohňostroj ve městě, kvalitě ovzduší by to prospělo. Ideálně pokud by takový ohňostroj byl odpálen mimo hustě obydlené oblasti a neobtěžoval ty, kteří o tento druh zábavy nemají zájem.

Video: Vítání roku 2022 ve světě

Jeden z prvních ohňostrojů na uvítání roku 2022 proběhl v Sydney | Video: Associated Press
 

Pokud jste v článku zaznamenali chybu nebo překlep, dejte nám, prosím, vědět prostřednictvím kontaktního formuláře. Děkujeme!

Právě se děje

před 1 hodinou

Fiala: Vláda projedná rozpočet v první polovině února, platit má od dubna

Vláda chce projednat návrh letošního státního rozpočtu v první polovině února a následně bude připravena ho předložit ke schválení sněmovně. Stále platí cíl vlády, že nový rozpočet má začít platit nejpozději od 1. dubna. Při čtvrtečních sněmovních interpelacích to v odpovědi na dotaz bývalé ministryně financí Aleny Schillerové (ANO) řekl premiér Petr Fiala (ODS). O dubnovém datu účinnosti nového rozpočtu hovořil již dříve ministr financí Zbyněk Stanjura (ODS).

Nová pětikoaliční vláda chce ve svém rozpočtu proti předchozímu návrhu bývalé vlády snížit výdaje o 80 miliard korun. Schillerová se premiéra ptala mimo jiné na dopady rozpočtového provizoria, v němž nyní český stát hospodaří, a zda ví, které platby z rozpočtu jsou nyní omezené

Zdroj: ČTK
před 1 hodinou

Agrární komora a Zemědělský svaz vyhlásily kvůli dotacím protestní pohotovost a založily krizový štáb

Agrární komora ČR a Zemědělský svaz ČR vyhlásily po dnešním jednání s ministrem zemědělství Zdeňkem Nekulou (KDU-ČSL) protestní pohotovost a založily krizový štáb obou organizací. Sdružení to oznámila ve společné tiskové zprávě. Důvodem jsou podle nich změny v návrhu pravidel vyplácení zemědělských dotací v Česku pro roky 2023 až 2027.

Organizace od začátku roku společně několikrát protesty kvůli této problematice už organizovaly. A to jak před úřadem vlády, tak i protestní jízdou zemědělské techniky nebo zapalováním stohů slámy. Prezident Agrární komory ČR Jan Doležal dnes uvedl, že ministerstvo se zástupci hlavních zemědělských organizací o zásadních změnách dokumentu začalo jednat až nyní, na konci ledna.

To vidí Doležal jako problém, jelikož Strategický plán Společné zemědělské politiky (SP SZP) pro roky 2023 až 2027 měl být Evropské komisi (EK) zaslán nejpozději k 1. lednu letošního roku a současná verze má být ministerstvem poslána v náhradním termínu do konce ledna. EK má následně tříměsíční lhůtu na připomínky.

"Úřad vzhledem k časovému tlaku pouze představil své plány, ale už nepřizval Agrární komoru ČR a Zemědělský svaz ČR k rozhodování o tomto klíčovém dokumentu, který určuje přerozdělení dotačních podpor pro zemědělce na několik let," uvedl Doležal. Vláda podle něj nebere ohledy na dopady změn, kterými jsou podle těchto sdružení hrozící zdražení potravin pro obyvatele, méně pestrá česká krajina a potenciální arbitráže a soudní spory kvůli ušlým ziskům a zmařeným investicím zemědělců.

Zdroj: ČTK
Další zprávy