Praha - Nejdřív musíte říci, co vlastně chcete udělat, a pak musíte kontrolovat, jestli to opravdu děláte a jestli má vaše práce výsledky.
Tak zní hlavní motiv všech sedmnácti doporučení, jimiž ukončili svou českou misi experti placení pařížskou centrálou OECD. Výčet navrhovaných kroků, jak zlepšit základní a střední školy, je obsahem stošedesátistránkové Zprávy o hodnocení ve vzdělávání, kterou pod vedením Paula Santiaga vypracovali.
Stejnou zprávu OECD připravuje i pro další země, které mají se školstvím problém stejně jako Česko.
Pokud se budou Češi rad expertů držet, obrátí se trend posledního desetiletí, kdy se zdejší školství pomalu, ale viditelně zhoršovalo.
Jak, to ukazuje srovnání výzkumů PISA z let 2000 a 2009, podle kterých patnáctiletí čeští žáci ztrácejí čtenářské schopnosti i orientaci v přírodních vědách. V obou disciplínách jde o čtvrté největší zhoršení mezi čtyřiatřiceti členskými zeměmi OECD.
Jak a proč hodnotit
Klíčem ke zlepšení je podle expertů nový systém hodnocení. Současný model se omezuje na desítky let zažité známkování od jedničky do pětky. Vypovídací schopnost je minimální, protože na každé škole se známkuje jinak.
Prvních sedm doporučení OECD pro správce vzdělávacího systému se proto týká změny hodnocení přímo při výuce. Odborníci by především měli přesněji definovat vzdělávací cíle. "Například stanovit národní standardy, které by popsaly dostatečné, dobré a excelentní výkony v různých předmětech na jednotlivých stupních vzdělávacího systému," radí experti Santiagova týmu.
Následovat by měl rámcový dokument, který popíše postup, jak se budou jednotlivé výkony podle obecných hodnotit. Tento dokument bude závazný pro všechny školy i další instituce včetně inspekce a státních úřadů.
Učitelé by měli dostat příležitost, aby se s novým modelem hodnocení naučili pracovat, a pak ještě musí mít čas, aby se ho naučili používat ve výuce.
Převážně slovní hodnocení má být přímou součástí výuky a má žákům bezprostředně pomoci k lepším výkonům. Proto by měli svou práci hodnotit i sami žáci.
Nezačínat od střechy
Experti opakovaně varují před negativním dopadem státních maturit a jiných plošných testů na celostátní úrovni.
"Národní testy nemají být modelem, podle kterého se zavádějí standardy výuky ve třídách. Pokud mají být takové testy zavedeny, pak ať se odvozují od standardů používaných při výuce," shrnuje studie OECD.
Doporučuje tedy přesně opačný postup, než který zvolilo ministerstvo školství pod Josefem Dobešem. Státní maturity jsou dnes seznamem úkolů, které mají žáci řešit. Učitelé pak automaticky přizpůsobují výuku ministerstvem nadiktovanému seznamu.
"O národních testech mají průběžně debatovat nezávislé pracovní skupiny ze všech oblastí vzdělání. Nezávislí experti mají také monitorovat, jakým způsobem jsou testy zadávány, a kontrolovat jejich účinky pro atmosféru ve třídách," naznačují experti správný přístup. Ten může právě zabránit, aby se učitelé pod vlivem testů omezovali na přípravu žáků k závěrečným zkouškám.
Známky pro učitele
V dalších šesti krocích popisuje OECD postup, jak zavést hodnocení učitelů, škol i jejich ředitelů. Právě hodnocení musí být hlavním nástrojem, který má učitele motivovat k zavádění nových a účinnějších vzdělávacích postupů. Kdo tedy bude lépe učit, dostane víc peněz.
Hodnocením učitelské aktivity je možné pověřit vedení školy, musí však postupovat podle obecně platných pravidel, jejichž dodržování bude kontrolovat někdo zvenku, například školní inspekce.
Změnit se musí i sama inspekce, která se dnes zaměřuje pouze na školy s horšími výsledky. Pomáhat svým dohledem při zlepšování úrovně výuky by ale měla ve všech školách.
Plošné testy s výhradou
Zlepšit kvalitu mohou také průzkumy celého vzdělávacího systému. Na základě sebraných dat pak mohou experti plánovat vzdělávací politiku a vymýšlet postupy, jak pomoci při potížích v některých konkrétních vzdělávacích předmětech nebo regionech.
V patnáctém doporučení experti obecně chválí jediný z kroků Dobešova ministerstva, které hodlá zavést plošné testy v pátých a devátých třídách. "Plošnými testy se mohou získat národní data o studentských výkonech, která se dají srovnat napříč školami, regiony a časem," chválí Santiago a další experti Dobešův záměr.
Upozorňují však, že v současné podobě jsou testy příliš nákladné. Pokud se má získat přehled o výkonech žáků v jednotlivých regionech, pak stačí šetření na vybraném vzorku škol. Testy také mohou něco vypovídat pouze v tom případě, když budou skutečně odpovídat tomu, co se ve školách učí.
