Rozhodnutí, že Walderode je oprávněnou osobou, je dnešním verdiktem krajského soudu pravomocné. Žalovaní mohou podat dovolání k Nejvyššímu soudu v Brně, což zřejmě učiní město Turnov. "S největší pravděpodobností podáme dovolání, abychom využili všech opravných prostředků a bránili jsme majetek města Turnova," řekl starosta Tomáš Hocke (Nezávislý blok). Dovolání ovšem nemá odkladný účinek.

Věc se nyní vrátí k semilskému soudu, který bude pokračovat projednáváním vrácení jednotlivých majetků a pozemků. Těch je asi 1400. "Okresní soud v Semilech nyní bude u jednotlivých věcí zkoumat, jaký je jejich současný stav a zda jsou dány předpoklady pro jejich vydání žalobkyni," řekl mluvčí soudu Jan Kulhánek.

Vydání rodového panství v hodnotě kolem tří miliard korun se domáhá vdova po Karlovi des Fours Walderode Johanna Kammerlanderová, která byla u soudu osobně přítomna. Po vynesení rozsudku se pozastavila nad délkou řízení. "Rozsudek už mohl padnout před 27 lety. Kdyby se do toho tehdy nevmísila politika, patrně by to již asi bylo a můj manžel by ještě mohl mít radost si majetek převzít," řekla.

Právní zástupce rodu Walderode Roman Heyduk upozornil, že samotné vydání majetku je ještě daleko a projednávání vydání jednotlivých majetků u soudů bude trvat nejméně dva až tři roky. Očekává, že protistrany budou podávat odvolání, případně i dovolání, i když to podle něj bude zbytečné.

Starostu Turnova verdikt odvolacího soudu překvapil. "Mohu jen vyjádřit politováníhodnost, že naše justice je schopna udělat takový rozsudek po 25 letech, zvlášť ve chvíli, kdy nám mezitím umřeli pamětníci, kteří jsou schopni nějakým relevantním způsobem svědčit o historických zkušenostech z doby válečné a těsně poválečné," řekl. Zároveň si ale přeje, aby spor byl ukončený co nejrychleji. "Protože rozvoj města a celého regionu poškozuje," dodal Hocke. U Turnova vznáší dědička nárok na 300 hektarů lesa a pozemky.

Občanství Walderode získal zpět po válce

Walderode přišel o majetek jako Němec na základě Benešových dekretů a spor se týkal i toho, zda se za druhé světové války proti československému státu neprovinil. Legitimitu nároku rodu Walderode založil semilský soud na tom, že Karlu Walderode bylo české občanství po válce 16. prosince 1947 vráceno.

Krajský soud konstatoval, že okresní soud se s důkazy vypořádal správně. "O naplnění znovunabytí československého státního občanství Karlem des Fours Walderode nemá krajský soud pochyb," řekl předseda senátu Jan Rutsch.

Zabraný majetek Walderode už ale po roce 1947 nestihl získat zpět, po komunistickém puči v únoru 1948 emigroval a o občanství znovu přišel. V roce 1992 ministerstvo vnitra Walderodemu československé občanství opět vrátilo. Šlechtic pak zažádal o vydání bývalého majetku svého rodu.

Vzápětí se však objevila svědectví, že za války spolupracoval s nacisty. Z provedených důkazů ale podle semilského soudu vyplývá, že se Karel des Fours Walderode neprovinil za války proti českému státu, a proto mu bylo občanství vráceno. Tím je podle něj splněna podmínka pro navrácení majetku jeho rodině, který po Karlově smrti v roce 2000 vymáhá jeho manželka.

Odvolání proti rozhodnutí semilského soudu podaly Státní pozemkový úřad, Národní památkový ústav, Úřad pro zastupování státu ve věcech majetkových, město Turnov, Ředitelství silnic a dálnic ČR a společnost Kadlec. Celkem na žalované straně stojí 15 subjektů, z toho čtyři jako vedlejší účastníci.