Za nepovolený vstup do lesa až 30 000 pokuty. Vláda schválila změny v mysliveckém zákoně

ČTK ČTK
Aktualizováno 22. 3. 2017 12:13
Maximální pokuta za zakázaný vstup do honitby by mohla vzrůst na trojnásobných 30 000 korun. Počítá s tím novela mysliveckého zákona, kterou ve středu na návrh ministerstva zemědělství podpořila vláda. O schválení materiálu informoval na Twitteru mluvčí kabinetu Martin Ayrer. Proti novele se zvedla kritika, pod petici proti změně zákona se podepsalo skoro 46 000 lidí. "Cílem je snížit škody, které na zemědělských plodinách i pozemcích způsobuje spárkatá zvěř," uvedl Ayrer. Cílem novely je snížit stavy přemnožených prasat a jelenů. Divoká prasata často žijí například v lánech kukuřice. Zemědělci, aby mohli žádat o náhradu škod způsobených zvířaty, budou muset pole zmenšovat.
Foto: Reuters

Praha - Maximální pokuta za zakázaný vstup do honitby by mohla vzrůst na trojnásobných až 30 000 korun. Počítá s tím novela mysliveckého zákona, kterou ve středu na návrh ministerstva zemědělství podpořila vláda. O schválení materiálu informoval na Twitteru mluvčí kabinetu Martin Ayrer. Proti novele se zvedla kritika, pod petici proti změně zákona se podepsalo skoro 46 000 lidí.

"Za porušení zákazu se navrhuje uložení pokuty až do výše 30 000 korun. Jedná se o zvýšení horní hranice sankce. Maximální výše pokuty bude využita jen v nejzávažnějších případech," uvedla ještě před projednáváním materiálu mluvčí ministerstva Markéta Ježková. Zákaz vstupu do honitby vyhlašuje státní správa na žádost myslivců v době hnízdění, kladení a odchovu mláďat nebo při mysliveckém lovu.

Ústecký zemědělec a autor petice Daniel Pitek (Zelení) označil novelu za paskvil. Je ale rád, že se podařilo změnit původní záměr ministerstva, aby zákaz vstupu do honitby začal platit od jeho vyhlášení na úřední desce. Lidé by se pak sice mohli bránit u soudu, ale to by podle něj nemělo odkladný účinek.

Novela ale hlavně neřeší vytváření a rušení honiteb a přesun práv od myslivců k majitelům pozemků, upozornil Pitek. "Vlastníci honebních pozemků mají minimální práva oproti uživatelům, kteří tam jsou. Je to skanzen socialismu," uvedl.

Ministerstvo chce novelou snížit stavy přemnožených prasat a jelenů. Prasata často žijí například v lánech kukuřice. Zemědělci, aby mohli žádat o náhradu škod způsobených zvířaty, budou muset pole zmenšovat. Myslivci by tak měli mít odstřel zvěře snazší. "Cílem je snížit škody, které na zemědělských plodinách i pozemcích způsobuje spárkatá zvěř," uvedl na Twitteru Ayrer.

Pole se mají zmenšit

Zemědělci budou muset mít na pozemcích maximálně 30 hektarů jedné plodiny, ve které se může skrývat spárkatá zvěř. Pak bude muset následovat pás o minimální šířce 12 metrů, na kterém bude růst plodina usnadňující lov této zvěře. Pokud zemědělci tuto podmínku nesplní, nedostanou náhradu za škody, které zvěř způsobila. Podle Pitka se ale stavy prasat a jelenů nesníží, dokud nezačnou myslivci střílet více bachyně a laně.

Myslivci budou muset podle normy dodržovat plán lovu, jako důkaz by měli posílat veterinářům například takzvaná pírka, tedy ocásek z odlovených kusů. Při nesplnění plánu lovu bude hrozit myslivcům pokuta do 100 000 korun, do 200 000 korun pro právnické osoby.

V Česku činí výměra honebních pozemků 6,8 milionu hektarů. Zhruba 57 procent tvoří zemědělská půda, 38 procent lesní půda a pět procent vodní plocha s ostatními pozemky.

Připomínkové řízení a následné vypořádání připomínek k novele trvalo déle než rok. Ministerstvo zemědělství stále počítá s tím, že normu stihnou zákonodárci projednat do podzimu, kdy skončí mandát současné sněmovně.

 

Právě se děje

před 3 minutami

Lesy ČR loni díky státní podpoře měly zisk 44 milionů Kč po minulé ztrátě 790 milionů Kč

Hospodaření státního podniku Lesy České republiky (LČR) loni skončilo ziskem 44 milionů korun po předloňské ztrátě 790 milionů korun. Zakončit loňský rok v plusu podniku pomohly peníze od státu na kompenzaci snížení cen dřeva z důvodu kůrovcové kalamity ve výši 2,3 miliard korun, uvedla mluvčí podniku Eva Jouklová. Původně podnik v koncepci hospodaření počítal s tím, že kvůli kůrovcové kalamitě za loňský rok utrpí ztrátu až 1,9 miliardy. Kompenzace za nižší ceny dřeva dostali od státu i další vlastníci lesa. Lesům ČR patří téměř polovina lesů v zemi.

"Výsledek velmi pozitivně ovlivnily státní prostředky kompenzující snížení cen dřevní hmoty. Peníze ale hned lesům vracíme při obnově. Naše loňské náklady na pěstební činnost dosáhly bezmála 3,5 miliard korun a zvýšily se o 21 procent oproti roku 2019," uvedl generální ředitel podniku Josef Vojáček. Podnik podle něj také v souladu se Strategií rozvoje podniku z prosince 2020 opět začal tvořit podnikový rezervní fond. "Ten je zásadním zdrojem při nenadálých událostech a kalamitách," uvedl Vojáček.

Podnik loni vysadil 74 milionů sazenic a zalesnil 16.000 hektarů, z toho 3790 hektarů přirozenou cestou. Letos podnik plánuje zalesnit 21.000 hektarů holin a vysadit rekordních 85 milionů sazenic. Plocha holin kvůli masivní těžbě kůrovcového dřeva ke konci loňského roku ve státních lesích vzrostla o šest procent na 32 544 hektarů.

Zdroj: ČTK
Další zprávy