Nejde o útok, ale Turecko by se mělo s historií vyrovnat, říká autor usnesení o genocidě Arménů

Radek Bartoníček Radek Bartoníček
27. 4. 2017 10:53
Poslanec ČSSD Robin Böhnisch se postaral o jedno z největších překvapení ve sněmovně, když takřka nepozorovaně prosadil společně se stranickým kolegou Karlem Černým důležité a třaskavé usnesení. V něm poslanci na Böhnischův návrh odsoudili kromě nacistických zločinů i genocidu Arménů v osmanské říši. Vyzvali současně mezinárodní společenství, aby předcházelo porušování lidských práv a spory řešilo mírovými prostředky. Obratem se ozvalo Turecko, které je na zmínku o genocidě Arménů velmi citlivé. I proto sněmovna nikdy v minulosti podobné usnesení nepřijala, byť o tom v minulosti několikrát debatovala.
Stoleté výročí genocidy Arménů osmanskou říší si v mnulosti připomnělo i mnoho politiků
Stoleté výročí genocidy Arménů osmanskou říší si v mnulosti připomnělo i mnoho politiků | Foto: ČTK

Usnesení bylo hodně překvapivé, málokdo ho čekal. Jak se vám ho podařilo dostat do programu sněmovny a prosadit schválení?

Debata o tom, aby se nějaký významný politický orgán v České republice zabýval genocidou Arménů, trvá dlouho. A vzhledem k tomu, že na 24. duben vyšel Den holocaustu v Izraeli i výročí arménské genocidy, tak sněmovna byla tak laskavá, že předřadila na začátek svého programu zákon o svátcích a významných dnech. V něm návrh na usnesení byl a já jsem považoval za vhodné v takový den usnesení přednést.

Jak se vám ale podařilo získat v zákulisí podporu?

Taková iniciativa se dlouho rodila zejména v parlamentní skupině přátel Česká republika - Arménie. Prakticky v každém poslaneckém klubu je nějaký nosič myšlenky zabývat se genocidou Arménů. Pokud vím, tak za předsedou poslaneckého klubu ANO Faltýnkem snad byl i velvyslanec Arménie.

A kdo sepsal přesně ono usnesení, které sněmovna schválila?

To usnesení jsme vytvořili teprve v den hlasování s panem kolegou, poslancem Karlem Černým.

Očekával jste, že usnesení projde?

Spoléhal jsem se na to, že projde, v usnesení není nic, proti čemu by bylo možné bojovat či hlasovat. Je to souhrn historických faktů.

Mohlo mít na hlasování některých poslanců vliv i to, co se děje v poslední době v Turecku?

Nemohu mluvit za jiné poslance. Já jsem se to vždy snažil postavit tak, aby bylo zřejmé, že usnesení ke genocidě není namířené proti modernímu Turecku. Je to prostě jistý čin dřívější osmanské říše, a ano, moderní Turecko by se s touto historií mělo nějakým způsobem vyrovnat. Snažil jsem se, aby bylo cítit, že nejde o útok na současné Turecko.

I v klubu ČSSD jsem ale cítil, že na usnesení nepanuje všeobecná shoda. Musel jste hodně přesvědčovat své stranické kolegy? 

Spolehl jsem se na ty, kteří budou hlasovat pro. Názory jednotlivých kolegů z klubu znám historicky, takže jsem už teď toto téma znovu neotvíral.

Očekával jste kritickou reakci Turecka, která skutečně přišla?

Turecko má momentálně dost problémů samo se sebou, předpokládal jsem nějakou umírněnou diplomatickou reakci. Turecko začíná být na aktivity z mezinárodního společenství v uznávání genocidy zvyklé.

Setkal se s vámi v minulosti někdo z turecké strany? Byly snahy, abyste nic takového nenavrhoval?

Samozřejmě setkal. Zaměstnanci, diplomaté tureckých ambasád po celém světě jsou využíváni při know-how ke zpochybňování či relativizování této genocidy, takže Česká republika nebyla samozřejmě výjimkou.

To znamená, že za vámi někdo zašel?

Naposledy jsem se setkal velmi přátelsky ještě s minulým tureckým velvyslancem.

 

Právě se děje

před 54 minutami

Prezident Zeman se setkal s ministryní spravedlnosti Benešovou na informativní schůzce

Prezident Miloš Zeman dnes na Pražském hradě přijal ministryni spravedlnosti Marii Benešovou (za ANO). Na Twitteru to bez dalších podrobností uvedl prezidentův mluvčí Jiří Ovčáček. Podle něj o setkání požádala ministryně. Benešová, která Zemanovi dlouhodobě radí v otázkách justice, uvedla, že šlo o pravidelnou informativní schůzku.

"Byla jsem poslední z členek vlády po Aleně Schillerové, Kláře Dostálové a Janě Maláčové. Témata, která jsme probírali: systemizace justice, digitalizace justice a nová jmenovací etapa soudců, která se uskuteční 19. května 2021," napsala Benešová.

Benešová s prezidentem shodně veřejně prohlásili, že ve vrbětické kauze existuje více verzí než ta, která pracuje se zapojením ruských agentů tajné vojenské služby GRU. Zeman v televizním projevu hovořil o dvou verzích, podle Benešové jich je ještě více. Toto ale odmítl jak Babiš, tak i vicepremiér a ministr vnitra Jan Hamáček (ČSSD). Babiš následně navštívil prezidenta v Lánech a novinářům řekl, že Zemanovi vysvětloval, že vyšetřovací verze je skutečně jen jedna.

Zdroj: ČTK
Další zprávy