Šéf Hospodářské komory pořádal semináře, které nebyly. Teď se na ministerstvu hledá spolupachatel

Marek Pokorný Marek Pokorný
16. 6. 2016 19:00
Obvodní soud pro Prahu 1 se začal znovu zabývat případem bývalého prezidenta Hospodářské komory Petra Kužela. Toho soudy pravomocně poslaly podmíněně na rok do vězení pro podvod a přikázaly, aby ministerstvu zahraničí uhradil škodu 480 tisíc korun. Tu z něj vylákal na pořádání neexistujících seminářů. Kužel ale podal dovolání k Nejvyššímu soudu, se kterým uspěl. Podle něj se Kužel nemohl dopustit podvodu vůči ministerstvu, protože o tom někdo z ministerstva musel vědět, jelikož si od Kužela fiktivní semináře objednal. Prvoinstanční soud se proto má pokusit tohoto spolupachatele najít a zvážit, zda to nebyl úvěrový podvod, protože šlo o peníze z dotací.
Petr Kužel při jednání soudu
Petr Kužel při jednání soudu | Foto: Marek Pokorný

Praha - Koncem roku 2008 musela nepořádek v odboru, který měl pomáhat českým exportérům, řešit i náměstkyně ministra zahraničí Helena Bambasová: Měsíc před koncem roku hrozilo, že ministerstvo, jejž tehdy řídil Karel Schwarzenberg, bude muset vracet desítky milionů na pořádání proexportních seminářů, které si vylobboval ve Sněmovně. K řadě projektů chyběly doklady, část peněz navíc zůstávala neutracena.

Peníze se nakonec do konce roku podařilo vyúčtovat a utratit. Jenže po několika měsících si podklady vyžádala Generální inspekce ministra zahraničí.

A výsledkem byla řada trestních oznámení. Jedno z nich dopadlo i na tehdejšího prezidenta Hospodářské komory Petra Kužela, kterého policie následně obvinila z podvodu: Jménem komory si vyúčtoval 480 tisíc korun za semináře, které se vůbec neuskutečnily. Prezenční listiny, které komora jako doklad zasílala ministerstvu, byly falešné. Když policie oslovila lidi, kteří na nich byli podepsáni, zjistila, že to byly překopírované prezenční listiny z úplně jiných seminářů.

Loni v září Městský soud v Praze potvrdil Kuželovi roční podmínku za podvod. A přikázal také, aby uhradil způsobenou škodu 480 tisíc. Verdikt už ale neplatí: Koncem března jej po dovolání Kužela zrušil Nejvyšší soud. A případem se tak musel ve středu znovu zabývat Obvodní soud pro Prahu 1.

Nemohl je podvést

"Nejvyšší soud dovodil, že se pan Kužel nemohl dopustit podvodu vůči ministerstvu, protože to ministerstvo muselo vědět," konstatoval soudce Vladimír Hermann, který případ začal znovu projednávat.

"Někdo z ministerstva se musel s komorou dohodnout, jak odčerpat finanční prostředky, aby je nemuseli vracet. A zdejší soud by měl vypátrat, kdo to byl," shrnul Hermann verdikt Nejvyššího soudu. Ten by se měl podle pokynů Nejvyššího soudu také zabývat otázkou, zda nešlo "pouze" o pomoc k úvěrovému podvodu, protože šlo o dotace ze státního rozpočtu.

Soud tak musel začít rekonstruovat, co se na ministerstvu kolem uvedené smlouvy dělo. A předvolal si několik úředníků, kteří měli semináře na starosti. Jenže ani jeden z nich se nechtěl k autorství dohody s Hospodářskou komorou přiznat.

Podle dvou z nich byl autorem nápadu a organizátorem tehdejší vedoucí oboru dvoustranných ekonomických vztahů Aleš Černík, ten to ale popřel. "Za mě nic takového nebylo," uvedl Černík, kterého kvůli nepořádkům v jeho odboru nadřízení propustili před koncem roku 2008. "Ten projekt vyrobil Černík, zmiňoval to i na poradách," oponoval Černíkův tehdejší podřízený Václav Matoušek.

Pokud by soud zjistil, kdo byl Kuželovým spolupachatelem, mohla by policie případ znovu otevřít. Jenže je dost nepravděpodobné, že by jej obvinila. Vzhledem k tomu, že od dané události uběhlo již osm let, by nejspíš musela konstatovat, že případ je již promlčen.

Já nic neřídil

Soudce Hermann nakonec případ odročil, protože chce vyslechnout několik svědků - především tehdejšího generálního sekretáře a posléze velvyslance v Thajsku Milana Sedláčka, který Černíka odvolával z funkce. A svědčit by měl i Černíkův nástupce Karel Charanza.

Sám Kužel od počátku svoji vinu odmítá. Podle svých slov plnil v komoře víceméně jen reprezentativní funkci. "Prezident neřídí úřad. Já tam neřídil ani účtárnu, nic. Takže nechápu, když proti mně není jediný důkaz, jak mohu být vinen," uvedl loni po pravomocném verdiktu s tím, že se rozhodnutím soudu cítí "velmi dotčen". A to, že podepsal uvedené faktury a smlouvy o seminářích, označil jen za formalitu.

Za to, že v síti uvízl Kužel jako jediný, mohlo to, že jak na ministerstvu, tak i na komoře se ztratily takřka veškeré podklady. Zda za jeho panování pouze vládl v komoře nepořádek, nebo je někdo záměrně zničil, není jasné. Nejenže se nepodařilo zjistit, který útvar měl zmíněné semináře na starosti, ale v komoře chyběly i originály dokumentů. Včetně takzvaných košilek – tedy desek, na které se zaznamenávalo, kdo měl spis v ruce a rozhodoval. A to samé platilo i v případě ministerstva.

Deset dalších soudů

A jak potvrdil sám soudce Hermann, tak toto není zdaleka jediný případ, kdy se podivně užitými dotacemi na ministerstvu v roce 2008 musí zabývat soud. "Chodí mi sem svědci z ministerstva zahraničí, kteří uvedli, že těch případů, kvůli kterým musí chodit svědčit k soudu, je zhruba deset," uvedl Hermann.

Mezi stíhanými jsou i zmínění generální sekretář Sedláček či Václav Matoušek. Žalobci jim kladou za vinu, že vyplatili 1,5 milionu korun za vyhledávání investičních příležitostí v Číně a Hongkongu. I tyto akce se podle obžaloby neuskutečnily. Případ si soudy pinkají už čtyři roky. Soudkyně Obvodního soudu pro Prahu 1 Věra Bártová oba dva již čtyřikrát osvobodila, naposledy počátkem letošního května. Její verdikt ale po odvolání státního zástupce třikrát zrušil Městský soud v Praze.

"Černík napsal křivé udání. Přitom ten náš případ byl vyhodnocen vládou jako příkladný, vzorový projekt. A tehdejší předseda vlády na základě toho navrhl, aby se na to uvolnily další peníze," říká Matoušek, který na ministerstvu nadále pracuje.  

 

Právě se děje

Aktualizováno před 2 hodinami

Merkelová a Biden vyzvali Rusko, aby stáhlo vojáky od ukrajinských hranic

Německá kancléřka Angela Merkelová a americký prezident Joe Biden ve středu vyzvali Rusko, aby stáhlo své vojáky od ukrajinských hranic a snížilo tak napětí v regionu. Uvedl to mluvčí německé vlády. Americký ministr obrany Lloyd Austin uvedl, že Spojené státy chtějí nadále Ukrajině poskytovat materiální pomoc, píše agentura Reuters.

Vyhrocenou situaci mezi Ruskem a Ukrajinou ve středu Biden a Merkelová probrali při telefonickém hovoru. "Kancléřka a prezident se shodli, že by Rusko mělo snížit počty armádních sil, aby situaci uklidnilo," uvedl mluvčí německého kabinetu Steffen Seibert.

Rusko na východě Ukrajiny v oblastech ovládaných proruskými separatisty a na Krymu v poslední době shromáždilo velké armádní síly. Kyjev varuje, že soustřeďování ruských vojsk u hranic s Ukrajinou znamená riziko ruské ozbrojené agrese, Moskva se však brání, že jen chrání svou bezpečnost. Při obnovených bojích zemřelo podle ukrajinské strany několik vojáků.

Austin, který je společně se šéfem americké diplomacie Antonym Blinkenem v Bruselu, dnes na tiskové konferenci prohlásil, že Washington je připraven Ukrajině pomoci se bránit.

Zdroj: ČTK
Další zprávy