Odškodné 20 tisíc je málo. Ústavní soud zrušil rozsudek v případu znásilněné dívky

Pražské soudy chybovaly, když oběti znásilnění přiznaly odškodné jen 20 tisíc korun, tedy desetinu uplatněného nároku. Ve zbytku ji odkázaly na civilní řízení, což podle nálezu Ústavního soudu zbytečně prodlužovalo cestu k odpovídajícímu zadostiučinění. Dívce bylo v době činu 15 let. O rozhodnutí informovala ve středu Česká tisková kancelář.

Po zásahu Ústavního soudu znovu rozhodne trestní úsek Obvodního soudu pro Prahu 3, nesmí následky relativizovat ani svalovat vinu na oběť. Nikdo z aktérů kauzy se vyhlášení nálezu nezúčastnil.

Pachatel donutil dívku pod vlivem drog k pohlavnímu styku. Za znásilnění dostal dva roky vězení s podmínečným odkladem na 2,5 roku. Dívka se domáhala také náhrady nemajetkové újmy 200 tisíc korun. Trestní soud jí přiznal jen desetinu, zbytkem se měl zabývat civilní soud.

„Nedůvodné odkázání stěžovatelky se zbytkem jejího adhezního nároku na řízení ve věcech občanskoprávních by ji mohlo vystavit riziku sekundární viktimizace a vést k dalšímu porušování jejích základních práv. Toto riziko je u stěžovatelky obzvláště vysoké, neboť i v řízení před trestními soudy jí bylo přiznáno postavení zvlášť zranitelné oběti. Trestní soudy to však nijak nereflektovaly,“ stojí v nálezu soudce zpravodaje Milana Hulmáka.

Podle ústavní stížnosti rozhodnutí bagatelizovalo dopady trestného činu na život dívky, přenášelo na ni odpovědnost za utrpěnou újmu, navíc je částka nepřiměřeně nízká a nereflektuje skutečnost, že znásilnění je nejzávažnějším trestným činem proti lidské důstojnosti v sexuální oblasti.

Ústavní soudci konstatovali, že trestní soudy část nároků na náhradu škody přehlédly, část relativizovaly. Zabývaly se hlavně újmou na zdraví, nikoliv samotným zásahem do základních práv a zadostiučiněním za prožité duševní útrapy.

Závěr soudů, že dopady trestného činu u dívky postupně odeznívají, navíc podle Ústavního soudu nekoresponduje s tím, jak situaci vnímá a popisuje ona sama.

Případ se nyní vrací k Městskému soudu v Praze, který se bude muset vypořádat se všemi nároky, včetně úroku z prodlení, a zvážit, jaká výše zadostiučinění bude s ohledem na konkrétní okolnosti spravedlivá a přiměřená. „Ústavní soud však nijak nepředjímá, jakou konkrétní částku mají trestní soudy stěžovatelce přiznat,“ uzavřel soud v nálezu.