Občanští demokraté jako nejsilnější vládní strana vyznávají prozápadní politiku. Tvrdí, že budoucnost Česka je v Evropské unii. K přijetí eura mají ale rezervovanější postoj. Premiér Petr Fiala v pátek prohlásil, že to vzhledem k aktuální ekonomické situaci není téma. Už před Vánoci vláda rozhodla, že zatím nestanoví termín českého vstupu do eurozóny.
Uvnitř ODS však sílí hlasy, které volají po rychlejším přijetí eura. "Chceme ho a potřebujeme. Velké množství našich voličů to tak vnímá. Deklarovaný nesouhlas naší strany s přijetím eura nesouzní s jejich potřebami," říká občanský demokrat z Liberce David Futschik, který žádá vedení o přehodnocení stranického postoje.
Argumentuje například tím, že valná většina podnikatelů je nucena účtovat v eurech a samotná koruna je přítěží, zejména v době vysoké inflace. Dubnová meziroční inflace byla v Česku 14,3 procenta, v zemích eurozóny sedm procent.
"Díky přijetí eura budeme moct ovlivňovat měnovou politiku eurozóny. Zatím se jenom díváme. Nastal čas, aby se naše strana stala hybatelem procesů, který bude zakončen vstupem do eurozóny," říká Futschik.
Podobný názor zastává také další člen ODS Jiří Daniel Trávníček z Uherského Hradiště. "Exportní firmy dlouhodobě tlačí na to, abychom euro přijali. A jestli ODS zastupuje právě firmy a podnikatele, tak by měla revidovat svůj postoj k přijetí eura a snažit se, aby bylo přijato," říká Trávníček.
Podobných názorů je ve straně více. Přestože neproběhla žádná anketa, která by ukázala, jaký je přesně poměr příznivců a odpůrců rychlejšího přijetí eura, ministr financí Stanjura přiznává, že se síly začínají vyrovnávat.
"V ODS dnes není jednoznačná podpora jednomu či druhému proudu, názory nejsou jednotné. Jsem ale rád, že ve straně o výhodách a nevýhodách eura debatujeme," tvrdí Stanjura.
Ministr upozorňuje, že Česko momentálně nesplňuje Maastrichská konvergenční kritéria. To jsou ekonomické ukazatele, jejichž splnění je základní podmínkou pro vstup do eurozóny.
Podle Stanjury je nyní potřeba, aby země dala co nejdříve do pořádku své veřejné finance, k čemuž má přispět nedávno oznámený úsporný balíček. Jeho cílem je mimo jiné snížit schodek státního rozpočtu. "Mezitím budeme mezi sebou debatovat a budeme naslouchat i našim voličům. I oni jsou v tom rozděleni podobně jako my, názory jsou různé," říká Stanjura.
Nárůstu počtu příznivců eura uvnitř ODS si všímá i Jan Bureš, který sedí ve sněmovním rozpočtovém výboru. "Rozhodně jich ale ještě není nadpoloviční většina. Naši členové, kteří fungují v nadnárodních firmách nebo obchodují se zahraničím, by samozřejmě přijetí eura přivítali," říká Bureš.
On sám je ale přesvědčený, že koruna zatím stále ještě poskytuje více možností, jak podporovat zdejší ekonomiku. "Vidím i politické důvody. Je lepší si zachovávat vlastní měnu, Česká národní banka také může zachovávat naši určitou suverenitu. O to bychom přišli," míní Bureš, který ovšem dodává, že nevylučuje změnu svého názoru v dohledné budoucnosti.
Proti je také další člen rozpočtového výboru, poslanec Vojtěch Munzar. Ten o sobě tvrdí, že je dlouhodobým odpůrcem přijetí eura. Za jeho nevýhodu považuje především to, že by Česko přišlo o vlastní měnovou politiku, a tím i o nástroje, jak například brzdit inflaci, a tedy znehodnocování výdělků a úspor.
"S eurem bychom tyto vlastní nástroje neměli a museli bychom se spolehnout na rozhodování Evropské centrální banky," dodává.
