Odmítla amnestii v kauze Chvalovský, nevinu potvrdil soud

Marek Pokorný Marek Pokorný
29. 10. 2014 18:25
Po třinácti letech padl pravomocný verdikt nad úředníky Komerční banky, kteří se podíleli na miliardových úvěrech pro velkouzenáře Františka Chvalovského. Hlavní obžalovaná se toho nedožila.
František Chvalovský
František Chvalovský | Foto: Eduard Erben

Praha - Bývalá úřednice Komerční banky Eva Žižková to má po třinácti letech chození k soudům od středy 29. října černé na bílém: Při poskytování úvěrů pro skupinu Františka Chvalovského neporušila zákon.

"Ten skutek se stal, ale nenaplňuje znaky úmyslného trestného činu," uvedl ve zprošťujícím verdiktu soudce Vrchního soudu v Praze Pavel Zelenka. Podle něj se totiž neprokázalo, že by věděla, že podklady k úvěrům pro Chvalovského, které předkládala vedení banky ke schválení, byly nepravdivé.

Skupinu úředníků banky v čele s vedoucí odboru dokumentárních akreditivů (to je způsob financování obchodů) Jiřinou Kaplanovou poslal kvůli úvěrům pro fotbalového bosse a současně velkouzenáře Františka Chvalovského státní zástupce před soud již koncem roku 2002. V roce 2006 Městský soud v Praze rozhodl, že Kaplanová půjde na pět let do vězení, u zbytku upustil od potrestání – dostatečným trestem pro ně prý bylo chození po soudech.

Vrchní soud ale tento verdikt vzápětí zrušil s tím, že celé vyšetřování bylo již od počátku špatně – mimo jiné proto, že policie nedostatečně popsala trestné činy, kterých se měli dopustit. A vrátil vše dokonce ještě před sdělení obvinění.

Amnestie je jen pro syčáky!

Policie tak musela celé trestní řízení včetně všech výslechů provést znovu a bankéře také znovu obvinit. Při novém verdiktu předloni v září pak soudce Alexander Sotolář dal Kaplanové dvouletou podmínku, u zbylých zcela upustil od potrestání.

Než pak stačil vrchní soud projednat nové odvolání úředníků, přišla novoroční amnestie. Kaplanová a Žižková ji ale odmítly přijmout. "Odvolaly jsme se, amnestie je jen pro syčáky. Já jsem nic neudělala," uvedla loni Žižková. "Vždy jsem jen realizovala to, co schválil generální ředitel," dodala.

Dnešní zprošťující verdikt nakonec Žižková vyslechla sama: Kaplanová se jednání nedožila a letos na jaře zemřela. Zbylí úředníci sice také trvali na své nevině, ale amnestii nakonec přijali. Chtěli už mít klid a nestrávit zbytek života chozením k soudu.

Zprošťující verdikt má přitom pro Žižkovou ještě jeden efekt: Po soudu tak může chtít úhradu nákladů na advokáty – suma tak může jít i přes milion korun. A může také požadovat odškodné za neoprávněné stíhání. Naopak kdyby s amnestií souhlasila, náklady na její obhajobu by jí soud neuznal.

Chvalovský získal zpět majetek

Ale ještě zpět k samotnému Chvalovskému. Zpočátku to vypadalo, že bude o vině rozhodnuto relativně brzo: První obvinění padlo již v roce 2000 a obžalobu na Chvalovského a jeho společníky podal státní zástupce František Fíla již v dubnu 2002. Jenže soud mu ji kvůli vážným vadám vrátil třikrát k došetření a dopracování.

Prvoinstanční verdikt tak padl až na jaře 2011 a František Chvalovský jako hlava celého podvodu dostal deset let vězení. Jenže verdikt v září 2012, tři měsíce před amnestií, zrušil vrchní soud. Podle něj měl totiž rozsudek zásadní procesní vady. Hlavní z nich prý byla ta, že z protokolů výslechů není zřejmé, zda byli někteří svědci a obžalovaní dostatečně poučeni o svém právu odmítnout výpověď.

I na tento případ tak dopadla kvůli víc než osm let trvajícímu stíhání amnestie. A i v tomto případě ji jeden z obžalovaných a prvoinstančně odsouzených – tehdejší majitel Masokombinátu Příbram Zdeněk Mezera – nepřijal. O jeho případu soud zatím nerozhodl. I kdyby přitom tentokrát vinu a původní sedmiletý trest potvrdil, Mezera už ve vězení nemůže skončit.

Sám Chvalovský se navíc před třemi týdny dočkal toho, že mu soud vrátil část před lety zabaveného majetku – mezi jiným několik aut, nyní starých přes 15 let, pozemek v Blšanech či sumu v řádu milionů korun. Radovat by se z toho ale neměl – vrácený majetek by měl totiž skončit jako úhrada jeho půjček u Komerční banky.

 

Právě se děje

před 7 hodinami

Při dvou útocích v syrské provincii Idlib zemřelo nejméně 21 lidí

Při dvou útocích v syrské provincii Idlib dnes zahynulo nejméně 21 lidí. Ostřelování uprchlického tábora na severozápadě Sýrie nedaleko turecké hranice si vyžádalo 15 obětí a nálet na povstalci držené město dalších šest mrtvých. Informovala o tom exilová Syrská organizace pro lidská práva (SOHR), která získává zprávy od svých informátorů v Sýrii.

Podle SOHR stojí za útokem na uprchlický tábor syrská vládní vojska. Další množství lidí bylo při ostřelování zraněno. K útoku došlo nedlouho poté, co jiný nálet na povstalci držené město Maarat Numán rovněž v provincii Idlib usmrtil nejméně šest osob. O tomto útoku informovala organizace SOHR a rovněž dobrovolnická organizace Bílé přilby, která v povstaleckých oblastech pomáhá zraněným.

V provincii Idlib od konce srpna platí křehké příměří oznámené Moskvou. Do té doby během ofenzivy, kterou zahájila v dubnu syrská armáda, zahynula téměř tisícovka civilistů a na 400.000 lidí muselo opustit své domovy, uvedla nedávno OSN.

před 7 hodinami

Spojené státy začaly udělovat licence firmám pro obchodování s Huawei

Americké ministerstvo obchodu ve středu začalo udělovat některým firmám omezené licence pro obchodování s čínskou společností Huawei Technologies. Informovala o tom agentura Reuters. Washington v květnu zařadil tuto čínskou společnost na černou listinu. V pondělí resort potřetí prodloužil takzvanou dočasnou všeobecnou licenci, která umožňuje limitované obchodování s Huawei, bez něhož se neobejdou operátoři provozující komunikační sítě na americkém venkově.

"Ministerstvo vydává tyto omezené licence, jimiž povoluje limitované a konkrétně vymezené aktivity, které nepředstavují významné riziko pro národní bezpečnost anebo pro zahraniční zájmy Spojených států," uvedl resort obchodu v prohlášení.

Zatím není jasné, které produkty mohou americké společnosti největšímu výrobci telekomunikačních zařízení na světě prodávat. Čínský technologický gigant, který je zároveň druhým největším výrobcem chytrých telefonů na světě, především čeká, zda licenci dostane Google, který by pak mohl dodávat svůj operační systém Android a aplikace do nových přístrojů Huawei, napsala Reuters. Internetová společnost Google věc odmítla komentovat.

před 7 hodinami

Jaškin bodoval v KHL už v jedenáctém utkání v řadě

Český útočník Dmitrij Jaškin bodoval v Kontinentální lize už v jedenáctém utkání za sebou a se dvěma asistencemi patřil ke strůjcům vítězství Dynama Moskva 4:3 v prodloužení na ledě Dinama Riga. Omský rodák se nejprve podílel v 57. minutě na vyrovnávacím gólu a po jeho individuální akci dokonal Vadim Šipačov obrat pouhou sekundu před koncem prodloužení.

Šestadvacetiletý Jaškin navíc už posedmé za sebou zaznamenal minimálně dva kanadské body. V povedené jedenáctizápasové sérii trvající od 19. října zaznamenal 23 bodů (8+15) a s celkovou bilancí 13+19 si upevnil druhé místo v hodnocení produktivity soutěže za Šipačovem (9+27). Dynamo vyhrálo čtvrtý zápas za sebou a je druhé v Západní konferenci s čtyřbodovou ztrátou na CSKA Moskva.

před 8 hodinami

Končící předseda Evropské rady Tusk byl zvolen do čela Evropské lidové strany

Bývalý polský premiér Donald Tusk, který v posledních letech stál v čele Evropské rady, byl ve středu v Záhřebu zvolen kongresem Evropské lidové strany (EPP) do čela tohoto uskupení, sdružujícího evropské středopravé strany. EPP zůstává nejsilnější stranou v Evropském parlamentu.

"Za žádných okolností nesmíme přenechat oblast bezpečnosti a pořádku politickým populistům, manipulátorům a autokratům, kteří se snaží namluvit lidem, že svoboda není slučitelná s bezpečností," zdůraznil Tusk, který byl jediným kandidátem na předsedu EPP. "Neobětujeme hodnoty, jako jsou občanské svobody, právní stát a slušnost ve veřejném životě, na oltář bezpečnosti a pořádku, protože to není třeba, prostě se (vzájemně) nevylučují. Ten, kdo to není schopen přijmout, se fakticky vylučuje z naší rodiny," řekl.

Tusk v předvolebním projevu na kongresu ostře zaútočil proti autokratickým a populistickým vůdcům, aniž by vyslovil jméno maďarského premiéra Viktora Orbána a dalších evropských vůdců "tvrdé linie", poznamenala agentura AP.

Zdroj: ČTK
Další zprávy