Odhady nelhaly. Dva roky po amnestii půlka vězňů zase pyká

Radek Nohl Radek Nohl
1. 1. 2015 7:18
Počet trestanců roste, i proto se bude na začátku roku 2015 otevírat nová ženská věznice s kapacitou 150 míst.
Po amnestii opustilo věznice tisíce lidí.
Po amnestii opustilo věznice tisíce lidí. | Foto: Aktuálně.cz

Praha - Naplnilo se, co předpovídali odborníci. Že budou stačit dva roky od novoroční amnestie bývalého prezidenta Václava Klause a v českých věznicích se zaplní zhruba polovina míst, která se díky prezidentskému pardonu začátkem roku 2013 uvolnila.

Důkazem jsou statistiky, které si od ministerstva spravedlnosti vyžádal deník Aktuálně.cz: zatímco po amnestii opustilo brány káznic 6 457 odsouzených, za poslední dva roky vzrostl počet vězňů o necelé tři tisíce, tedy přibližně o čtyřicet procent v porovnání s počtem osvobozených. Celkem si jich tak nyní za mřížemi odpykává svůj trest 16 440.

Z údajů sice nelze vyčíst, zda se za mříže vrátili výhradně amnestovaní (a je to i nepravděpodobné), ukazuje to však na jasný trend: dlouhodobě nelze počet vězňů snížit ani amnestií.

Plné věznice proto přiměly ministerstvo spravedlnosti, aby na začátku příštího roku otevřelo další věznici. Půjde o pobočku Vazební věznice Praha-Ruzyně ve Velkých Přílepech. Trest by si tady mělo v budoucnu odpykávat až 150 žen. 

"Jiná věznice od amnestie prezidenta republiky nebyla otevřena," řekla mluvčí ministerstva spravedlnosti Kateřina Hrochová.

Úspory? 80 milionů

Klausova amnestie přitom přinesla i úspory. Ministerstvo nyní říká, že ušetřilo 80 milionů korun. Přibližně čtvrtinu částky - přes 23 milionů - resort použil na vylepšení podmínek ve vězení. Například pankrácká věznice otevřela nově zrekonstruované oddělení vazby.

"Ostatní prostředky byly využity na zlepšení stravní dávky pro vězně, na obnovu technických zařízení - například detekční rámy a rentgeny, eskortní vozidla, zdravotní technika -, na údržbu dalšího majetku a na nákup materiálu pro vlastní výrobu, zejména oděvy," podotkla mluvčí Hrochová.

Amnestie se týkala 111 tisíc lidí

Klausova amnestie se podle údajů ministerstva spravedlnosti dotkla celkově více než 111 tisíc odsouzených a obviněných. Nepodmíněné tresty prominula zhruba 20 tisícům lidí a zmíněných téměř šest a půl tisíce odsouzených bylo propuštěno na svobodu.

Největší rozpory vzbudil takzvaný druhý článek Klausovy amnestie. Bývalý prezident v něm zastavil vyšetřování závažných hospodářských kauz, které se táhly déle než osm let. Podle zveřejněných údajů se tato část novoroční Klausovy benevolence týkala bezmála 500 případů a škody šly do miliard korun.

Přesné vyčíslení ale Nejvyšší státní zastupitelství ani ministerstvo spravedlnosti nikdy nedokázaly spočítat. 

Miliardové kauzy zastaveny

U osmnácti veřejně známých případů, které svým objemem patří k největším a u nichž již soudy většinou rozhodly, že definitivně končí, se škody pohybovaly v řádu desítek milionů a celkově dosahovaly až k dvěma miliardám.

Našly se ale i výjimky. Třeba případ údajně zkorumpovaného konkurzního soudce Jiřího Berky, u něhož Nejvyšší soud řekl, že kauza bude pokračovat.

O autorství sporné amnestie se vedly dlouhé spory a okolnostmi vyhlášení se zabývala i policie. Že by v ní hrály roli úplatky, ale vyšetřovatelé nezjistili a nakonec kauzu odložili.

Vyšetřování odstartoval článek deníku Aktuálně.cz, který zveřejnil část policejního odposlechu, na němž tehdejší premiér a předseda ODS Petr Nečas své sekretářce a současné manželce Janě Nečasové (dříve Nagyové) říká, že šlo o výměnu podpisů. Nečas spolupodepsal amnestii Václava Klause a ten na oplátku souhlasil s takzvaným daňovým balíčkem.

 

Pokud jste v článku zaznamenali chybu nebo překlep, dejte nám, prosím, vědět prostřednictvím kontaktního formuláře. Děkujeme!

Právě se děje

před 7 hodinami

Běloruští advokáti hájící Cichanouského a Kalesnikavovou přišli o licenci

Dva běloruští advokáti, kteří obhajovali známé opoziční tváře včetně Maryji Kalesnikavové nebo Sjarheje Cichanouského, přišli o licenci, uvedl nezávislý běloruský portál Zerkalo. Advokáti nemohou pokračovat v činnosti nebo navštěvovat uvězněné opoziční aktivisty.

Advokáta Uladzimira Pylčanku, který hájil Kalesnikavovou, vyloučila rada minského kolegia advokátů, sdělil na sociálních sítích opoziční politik Viktar Babaryka. Pylčanka tak podle něj nebude moci za Kalesnikavovou docházet. Kalesnikavová v prezidentských volbách v roce 2020 podporovala hlavní opoziční kandidátku Svjatlanu Cichanouskou. Nyní si odpykává 11letý trest odnětí svobody. V minulých dnech prodělala operaci a byla na ARO.

O možnost vykonávat advokátní činnost přišel také Viktar Mackevyč, obhájce známého blogera a manžela Cichanouské Sjarheje Cichanouského. Ten byl v minulém roce odsouzen k 18 letům vězení.

Zdroj: ČTK
Další zprávy