Oddlužení mnoha lidí se může ještě změnit, lidovci a starostové se pokusí o změny

Radek Bartoníček Radek Bartoníček
30. 10. 2018 19:12
Zákon, který upravuje oddlužení stovek tisíc lidí, patří k vůbec nejdůležitějším právním normám, které Poslanecká sněmovna za poslední rok projednala. Po schválení poslanci minulý pátek putuje k senátorům. Část z nich bude mít podle informací Aktuálně.cz ke způsobu oddlužení připomínky, a zákon by se tak ještě mohl změnit.
Tématu oddlužení se dlouhodobě věnuje také redakce Economie.
Tématu oddlužení se dlouhodobě věnuje také redakce Economie. | Foto: Honza Mudra

Praha - Podle výsledku hlasování poslanců se na první pohled zdá, že nově přijatý zákon o insolvenci se už nemůže změnit. Podpořilo ho 170 poslanců, takže i kdyby ho senátoři vrátili se změnami zpět, stačilo by 101 hlasů k jeho opětovnému potvrzení.

Jenže podle informací Aktuálně.cz se příznivci schválené změny ještě nemohou definitivně radovat. V Senátu se bude o zvoleném způsobu oddlužení nepochybně debatovat a vůbec není vyloučeno, že senátoři navrhnou úpravy. Ve sněmovně tak nastane opět debata a je možné, že se nakonec poslanci ještě na nějakých úpravách domluví.

Jak redakce Aktuálně.cz zjistila, o změnách oddlužení uvažují lidovci a Starostové a nezávislí, kteří mají dva ze tří největších senátních klubů. S pomocí několika dalších zákonodárců, například z řad sociálních demokratů, tak mají šanci prosadit vrácení zákona. Možné změny potvrdil předseda poslaneckého klubu KDU-ČSL Jan Bartošek a předseda klubu STAN Jan Farský.

"Ještě chci ten zákon otevřít, nechci smést pod stůl připomínky, které se k němu objevují. Pokud budou tyto připomínky věcné a senátoři je uznají, pak ať se vede o zákonu ještě jednou debata ve sněmovně," potvrdil Aktuálně.cz Bartošek. Ten podle svých slov má největší obavu z toho, aby ze zákona, který má pomoci mnoha lidem v dluhové spirále, netěžili insolvenční správci.

"Chceme se vyvarovat toho, aby se stal stejný průšvih jako s exekucemi, kdy tady vznikl státem garantovaný byznys trvalých příjmů pro insolvenční správce. Musíme se ještě pobavit o odměnách pro ně," řekl Bartošek.

Zároveň připustil, že by v Senátu mohla vzniknout debata o tom, zda dlužníci musí splatit během pěti let alespoň třicet procent dluhů. Nově přijatý návrh se ani v nejmenším nelíbí zástupcům Člověka v tísni, kteří se zadluženými lidmi pracují a mají z terénu mnoho zkušeností, jak oddlužení (ne)funguje. 

Daniel Hůle z této organizace především upozorňuje, že lidé ani po splacení 30 procent dluhu v pěti letech nebudou mít jistotu oddlužení. Potom bude rozhodnutí na soudu. Soudy se podle něj budou stále řídit hlavně tím, jestli dlužník na hranici dosáhl, a většinu lidí, kterým se to nepovede, dluhů nezbaví. "Takže je to vlastně ještě horší než současná varianta," tvrdí Hůle. 

Ten je v těsném kontaktu s Bartoškem i dalším šéfem klubu, tentokrát Starostů a nezávislých, Janem Farským. Ten prosazoval společně se sociální demokratkou Kateřinou Valachovou takovou úpravu, jakou doporučoval Hůle, tedy aby oddlužení po pěti letech končilo automaticky úspěšně, ale ve sněmovně neuspěli - pro hlasovalo jen 30 poslanců.

Přesto to Farský podle svých slov nevzdává a bude věřit, že by mohl přesvědčit s pomocí klubu Starostů a nezávislých většinu senátorů. "Já se o tom určitě budu v našem senátním klubu bavit a budu to zkoušet, jestli by návrh prošel. Věřím, že u našeho klubu snad nebude problém, ale pokud chceme změnu prosadit i ve sněmovně, bude potřeba získat řadu poslanců, kteří byli nyní proti našemu návrhu," avizuje Farský.

Pro zákon zvedli ruku i někteří poslanci, kteří chtěli změny, o nichž mluví například lidé z Člověka v tísni. Když je neprosadili, i tak zvedli ruku pro zákon, protože jsou přesvědčeni, že jeho nová verze je pořád ještě lepší než ta dosavadní.

Jak ukazuje praxe, tak současná podoba skutečně neumožňuje mnoha lidem dosáhnout oddlužení. A to včetně lidí, kteří často měli skutečně minimální dluh, ale kvůli tomu, že jej nezaplatili - a že zákony v Česku nahrávaly tomu, aby se z malého dluhu stal dluh obrovský -, ztratili naděje splatit dluh třeba za celý svůj život.  

Schválený zákon je lepší než současnost, tvrdí spoluautor Nacher

Jak ukázalo dosavadní projednávání, občas ani poslanci jednoho klubu nemají stejný názor na to, jak by oddlužování lidí mělo vypadat. To bylo patrné například u lidovců, kde někteří podporovali změny, na které Člověk v tísni poukazuje, a naopak jiní byli proti.

Také proto Farský prohlašuje, že sice vítá slova šéfa klubu Bartoška, ale je třeba, aby klub postupoval jednotně. "A pokud senátoři zákon vrátí do sněmovny, tak lidovci musí být jednotní. To zatím nebylo," podotýká.  

Jak budou vypadat nová pravidla pro osobní bankrot?

  • Proces oddlužení bude trvat pět let a dlužník by za tu dobu měl uhradit alespoň 30 procent závazků. Změnou proti současnému stavu bude to, že dlužník na začátku procesu nebude muset prokázat, že je schopen 30 procent dluhu zaplatit. Musí mít však dostatečné příjmy na to, aby každý měsíc kromě odměny insolvenčnímu správci zaplatil stejnou částku i věřitelům. Celkem tedy půjde o 2 178 korun měsíčně.
  • Pokud dlužník po pěti letech nesplatí požadovaných 30 procent dluhu, rozhodne o jeho osudu soud. Pokud soudce rozhodne, že se dlužník dostatečně nesnažil, zbylých dluhů ho nezbaví. To podle kritiků do procesu vnáší nejistotu.
  • Nově přibude kratší tříletá verze. Využít ji mohou dlužníci, kteří za tu dobu dokáží splatit 60 procent závazků.
  • Šanci na přijetí má i návrh poslankyně Kateřiny Valachové. Ta požaduje zkrátit oddlužení na tři roky i pro důchodce a invalidy.
  • Osobní bankrot dnes mohou vyhlásit pouze lidé, jejichž dluhy jsou nižší než tisícinásobek existenčního minima, tedy 2,2 milionu korun. Tento limit se díky návrhu poslance Jana Farského zruší. Podle něj je tato hranice pouze virtuální a drtivá většina lidí má dluhy nižší.  

Jedním z nejdůležitějších poslanců v této věci, ne-li nejdůležitější, je Patrik Nacher z hnutí ANO. On a jeho kolegyně Taťána Malá se věnovali insolvenci nejvíce a především podle jejich názoru se řídil klub ANO, který má ve sněmovně suverénně nejvíce hlasů, 78. Pokud by ten souhlasil se změnami, které případně senátoři pošlou, tak by změny skutečně nastaly.

Ovšem ze slov Nachera pro Aktuálně.cz vyplývá, že je přesvědčený o správnosti schváleného zákona, pro který v pátek zvedlo ruku tak velké množství poslanců. "Každému kritikovi schváleného zákona, včetně pana Huleho z Člověka v tísni, doporučuji, aby se podíval na ten počet hlasů. 170 pro je obrovské číslo, znamená to, že poslanci hned několika stran byli přesvědčeni, že změny jsou správné," uvedl Nacher.

Ten argumentuje mimo jiné tím, že se snažil, aby byl zákon férový jak pro dlužníky, tak věřitele. "Schválený zákon je určitě lepší než současnost. Umožní 'odšpuntovat' současný stav," prohlašuje a odmítá slova kritiků, že schválená verze je příliš tvrdá k dlužníkům. "To není pravda. Snažili jsme se o vyvážení. Kdybychom byli ještě tvrdší, získali bychom ještě víc hlasů pro zákon," míní Nacher. 

Naráží především na postoj klubu ODS, kterému se nový způsob oddlužení nelíbí. Zástupci ODS často vystupovali s kritikou, například poslanec Pavel Blažek. "Odmítám levicovou rétoriku, že naprostá většina lidí byla okradena darebáky a že si za to tedy trošku nemohou sami. Tu smlouvu si měli přečíst, anebo, a to je to moje tvrzení, určitá část, a na tom trvám, naprosto vědomě přijala podmínky a dopředu věděla, že to splácet nehodlá," kritizoval Blažek ve sněmovně chování dlužníků. 

Z postoje poslanců ODS je i zřejmé, že jejich senátoři stěží podpoří změny, které patrně navrhnou kluby lidovců a Starostů a nezávislých. Předseda senátního klubu ODS Miloš Vystrčil zatím nechtěl postup svých senátorů předvídat, stejně jako zástupci dalších senátních klubů. "Ještě jsme návrh do Senátu nedostali, je to příliš čerstvé. Až přijde, určitě o tom budeme diskutovat," řekl Vystrčil. Podobně mluví i další senátoři. 

 

Právě se děje

Další zprávy