Odbory žádají 45 miliard na platy a rozvoj nemocnic. Ministr to označil za lobbing

ČTK ČTK
29. 8. 2019 14:17
Do nemocnic by podle odborů a dalších organizací sdružených v tzv. krizovém štábu proti kolapsu zdravotnictví mělo jít příští rok 45 miliard korun. Chybí podle nich finance na platy i rozvoj nemocnic. Pojišťovny se s ministerstvem dohodly na 19 miliardách, což je meziročně asi o pět procent navíc. Podle ministerstva odbory nectí dohodu s ostatními pojišťovnami a poškozují celé zdravotnictví. Plošné navyšování platů podle ministra Adama Vojtěcha (za ANO) není řešením.
Ilustrační foto.
Ilustrační foto. | Foto: Thinkstock

Veřejné zdravotní pojištění, z nějž je hrazena péče, bude mít příští rok podle odhadů k dispozici 346 miliard korun. Podle těchto organizací nejsou peníze rozděleny správně. Chtějí proto více na platy zdravotníků, fungování menších nemocnic nebo dlouhodobou a domácí péči, která je podle nich tak podfinancovaná, že nepokrývá ani personální náklady.

Peníze navíc se podle nich dají najít na rezervních účtech zdravotních pojišťoven. Ty mají podle zákona povinnost mít peníze na zajištění necelých čtyř dnů péče o své pojištěnce. Podle pojišťoven, ale i ministerstva je ale třeba tvořit rezervy pro případnou ekonomickou krizi, kdy nebude tak vysoký výběr zdravotního pojistného. Změny v úhradové vyhlášce může ministerstvo udělat do pátku 30. srpna.

"Navýšení pro letošní rok ani nemůže pokrýt dluhy z letošního roku. Nemocnice nedostaly peníze na navýšení platů, chybí peníze na další rozvoj a ministerstvo zdravotnictví zatížilo nemocnice dalšími rozhodnutími," uvedla předsedkyně Odborového svazu zdravotnictví a sociální péče Dagmar Žitníková.

Nemocnice podle ní dluží dodavatelům přes miliardu korun, zdražily také energie. "Péče v nemocnicích není bezpečná pro pacienty a práce není bezpečná pro zaměstnance," dodala.

Organizace se podle Žitníkové snaží marně dohodnout schůzku s premiérem. "Další kroky budou následovat podle toho, jak se zachová politická reprezentace. Nemůžeme vyloučit téměř nic," dodala. S peticí žádající "zajištění kvalitní péče pro pacienty a perspektivu pro zaměstnance" budou objíždět Česku. První akci plánují na 9. září v Orlové, kde se tamní nemocnice dostala do finančních problémů.

Řešením není plošné navyšování platů, říká Vojtěch

Ministr jejich požadavky již dříve označil za "lobbing". Všechny segmenty zdravotní péče měly podle něj v první polovině roku možnost vyjednat si podmínky úhrad pro příští rok při jednání se zdravotními pojišťovnami, které péči u nich objednávají.

"Řešením není plošné navyšování platů a krátkozraké rozpouštění rezerv určených na horší časy, ale směřování finančních prostředků do oblastí, kde jsou nejvíce potřeba a které identifikovali samotní zástupci jednotlivých segmentů při jednání se zdravotními pojišťovnami," sdělil ministr.

Tlak odborů odmítá i Koalice soukromých lékařů a Svaz soukromých gynekologů.

Součástí "štábu" je Asociace českých a moravských nemocnic, Odborový svaz zdravotnictví a sociální péče ČR, Lékařský odborový klub - Svaz českých lékařů, Česká lékařská komora, Národní rada osob se zdravotním postižením ČR, Svaz pacientů ČR, Charita ČR, Diakonie Českobratrské církve evangelické, Asociace domácí péče ČR, Česká asociace sester, sekce domácí péče, Rada seniorů ČR, Gratia futurum 913, Českomoravská konfederace odborových svazů a Asociace samostatných odborů ČR.

 

Pokud jste v článku zaznamenali chybu nebo překlep, dejte nám, prosím, vědět prostřednictvím kontaktního formuláře. Děkujeme!

Právě se děje

před 14 minutami

Rakousko od čtvrtka zavádí kontroly na hranicích se Slovenskem

Rakousko od čtvrtka zavádí kontroly na hranicích se Slovenskem, informovalo tamní ministerstvo vnitra. Podle něj jde o reakci na krok Česka, které kontroly zavedlo tento týden kvůli rostoucímu počtu zadržených migrantů.

Připravujeme podrobnosti.

 

před 56 minutami

Slovenské ekonomice hrozí kvůli nákladům na elektřinu kolaps, řekl premiér Heger

Slovenské ekonomice hrozí kvůli prudce rostoucím nákladům na elektřinu kolaps, řekl britskému ekonomickému listu Financial Times (FT) slovenský premiér Eduard Heger. Obrovský nárůst cen po ruské invazi na Ukrajinu by podle něj mohl slovenskou ekonomiku zlikvidovat, pokud Bratislava nezíská z Bruselu podporu v řádu miliard eur.

Heger podle FT zároveň varoval, že pokud by se jeho země pomoci z Evropské unie nedočkala, byl by nucen přistoupit k zestátnění dodávek energií v zemi. Ekonomický deník jeho slova označil za dosud nejostřejší vyjádření představitele unijní země k dopadům globální energetické krize.

Hegerovo varování zdůrazňuje obrovské důsledky snahy Moskvy omezit dodávky plynu do Evropy v reakci na sankce Evropské unie zavedené proti Rusku za jeho invazi na Ukrajinu. Ty letos v létě výrazně přispěly k tomu, že cena elektřina v Evropě vystoupila na rekordní hodnoty.

Další zprávy