Odbory: Učitelé měli na doplnění vzdělání deset let

Domácí Domácí
Aktualizováno 11. 2. 2014 15:25
Odboráři se sešli s ministrem Chládkem, aby projednali odchody učitelů bez diplomu
Studentka. Ilustrační foto
Studentka. Ilustrační foto | Foto: Thinkstock

Praha - Zástupci školských odborů se sešli s ministrem školství Marcelem Chládkem, aby projednali situaci podle nového zákona nekvalifikovaných pedagogických pracovníků.

Ti dostali jasné ultimátum, buď si do konce roku začnou dodělávat vysokoškolské vzdělání, nebo budou muset školy opustit. A to i navzdory letité praxi a popularitě mezi žáky a rodiči.

Chládek v uplynulých dnech přislíbil, že se pokusí pro asi 10 % pedagogů, na které bude mít nový zákon dopad, najít řešení a zařídit výjimky. Odboráři jsou ale proti.

Odbory: Učitelé o změně zákona věděli

Předseda oborů František Dobšík uvedl, že ti, jichž se to týká, měli celých deset let na to, aby si vzdělání doplnili. Pokud tak neučinili, vědomě riskovali, že podobná situace může nastat.

Vyjádřil se, že by nebylo fér vůči ostatním, kteří toto riziko podstoupit nechtěli a školu si včas dodělali, udržovat na škole pedagogy bez vysokoškolského titulu. Pochybuje také, že se problém skutečně týká takového množství lidí. "Ze všeho nejdříve musí ministerstvo zjistit, jak velké je to procento reálně," uvedl.

S tím nakonec souhlasil i ministr Chládek. "Vzhledem k tomu, že nemáme přesně údaje, dohodli jsme se, že v následujících týdnech provedeme šetření, abychom zjistili, jakých oborů a kolika lidí se to týká. Na základě toho pak budeme řešit přesný postup," uvedl na brífinku Chládek. Podle jeho odhadů se to prý dotkne deseti až třinácti tisíc pedagogických pracovníků.

"Nechceme ale v žádném případě ustupovat z požadavků, učitel má mít vysokoškolský diplom," shodl se Chládek s odbory.

Vyjádřil se, že problém se pravděpodobně nebude týkat velkých měst, jako je Praha, očekává ho spíše u lokalit poblíž pohraničí.

Chládek i Dobšík uvedli, že s diplomem se pojí prestiž, kterou učitelé musejí mít.

"Jestli chceme prestiž pedagogů, tak potřebujeme odpovídající kvalifikaci. Z toho bychom neměli slevovat," řekl Dobšík nekompromisně s tím, že by nesnižoval ani věkovou hranici, kdy se pedagogům absence diplomu promine. Tu zákon stanovuje na 60 let.

Dobšík: Je to proti platovému systému

Odbory se neobávají ani toho, že by odchodem těchto zaměstnanců vznikl na školách podstav. "Na úřadech práce je stále evidováno několik tisíc učitelů, kteří mají odpovídající kvalifikaci," řekl Dobšík. Problém vidí také v zařazení učitelů bez titulu do platových tříd.

Současná situace je podle odborů proti šestnáctitřídnímu platovému systému, který je nastavený mimo jiné tím, jestli daný pracovník má, nebo nemá vysokoškolské vzdělání. Učitelé se v něm jakožto vysokoškoláci pohybují poměrně vysoko, ve dvanácté, někdy třinácté třídě.

Odbory si ale myslí, že pokud pedagog titul nemá, není podle systému spravedlivé, aby v dané platové kategorii byl.

Výjimka je možná

Odbory připouští, že by v některých vzácných případech, kdy pedagogovi chybí požadovaný titul, šly udělat výjimky, o tom by ale mělo případně rozhodovat širší fórum, nikoliv ředitelé škol. Ti by totiž nemohli zaručit objektivní posouzení situace.

"Aby nějaký ředitel nechal na škole pedagoga, protože je to kamarád, ale nemá kvalifikaci, to nechceme," řekl Dobšík.

Podle nového zákona výjimku nedostanou ani ti, kteří za totality nemohli studovat. Někteří ředitelé škol považují takový přístup za necitlivý a poukazují také na to, že učitelé jsou často nuceni hlásit se k dálkovému studiu na soukromé školy, které představují zátěž pro jejich už tak nízké platy.

Dobšík ale zopakoval, že současná situace není pro nikoho novinkou, protože odbory o nový zákon o pedagogických pracovnících usilovaly už od devadesátých let. Měl zahrnovat jak postavení, tak posléze i platy učitelů. "Teď jsme v té první části," dodává.

 

Právě se děje

Další zprávy