Že na odběrových místech nepostávají v rozestupech desítky zájemců, jak tomu bylo v minulých dnech, lze pozorovat i v terénu. Například u odběrového kontejneru v Nemocnici na Bulovce. "Já jsem byla před týdnem pozitivní, teď jdu na druhý test a vzala jsem i svého otce, který má horečku," sdělila deníku Aktuálně.cz paní Alena, kterou doprovázel osmdesátiletý muž.
Fronta se však netvořila. Jak ujišťuje i mluvčí nemocnice Simona Krautová, zájemci o test můžou klidně přijít. "Na webu máme termíny na dnešek i na zítřek, žádný převis žadatelů tedy není. Průměr se nějak zvlášť nemění, stále to zůstává na 135 odběrech denně," uvedla.
Příklad Bulovky ilustruje, že záměr premiéra se zatím nedaří. "Potřebujeme testovat, testovat a znovu testovat. Až 20 tisíc testů denně," prohlašuje Babiš v posledních týdnech. Jenže statistika se k tomuto číslu ani zdaleka neblíží.
Pro zajímavost: ani jednou v tomto měsíci nebylo v Česku přes devět tisíc testů za den, pětkrát bylo provedeno necelých 8,5 tisíce testů a zatím poslední číslo z pondělí mluví o 6494 testech. Nejde přitom o počet testovaných lidí, ale počet testů, jinak by toto číslo bylo ještě zhruba o polovinu nižší, protože řada lidí je testována opakovaně.
Česko by potřebovalo protestovat více lidí už jen proto, že se rozvolňují pravidla pro pohyb venku, lidé se zase více setkávají a přitom nejaktuálnější čísla naznačují, že se počet infikovaných zvyšuje. "Během víkendu byla pozitivita poměrně vysoká," potvrdil v úterý 21. dubna v průměru vyšší počet objevených případů náměstek ministra zdravotnictví Roman Prymula.
Konkrétně v neděli se objevil koronavirus u 92 lidí ze zhruba 4027 testů, v pondělí u 154 lidí z 6494 testů. K úternímu ránu bylo 6914 nakažených od začátku epidemie.
Laboratoře: Každý si myslí, že přijde vzorek a za chvíli je hotovo
Laboratoře jsou však rády, že nápor z prvních dnů opadl. Třeba laboratoř zmíněné Nemocnice na Bulovce, kde vzorky testují dva týmy po šesti lidech, totiž nemá příliš velkou zásobu izolačních kitů, a navíc při velkém počtu testů je zatížení pracovníků extrémní.
"V minulosti jsme pociťovali šílenou bezmoc, měli jsme tady frontu vzorků, ale byli jsme nuceni vyšetřovat jen malé množství, protože jsme neměli čím vyšetřovat," přiznává primářka Oddělení klinické mikrobiologie Elka Nyčová. Dva týmy pracují od šesti ráno do osmi večer, někdy i déle. A to včetně sobot a nedělí. "Jinak to nejde," ujišťuje. Práce se vzorky je velmi náročná fyzicky i psychicky, jde o práci s malými zkumavkami a neustále se opakujícími stejnými úkony. Jednu zkumavku je třeba vzít do ruky až třináctkrát.
Těžko říci, co by se stalo, kdyby bylo v Česku testů podstatně více, pravděpodobně by si ale laboratoře vzájemně vypomáhaly. "My jsme schopni vyšetřit denně tak 300 až 400 vzorků, někdy až 670 vzorků, ale to je výjimka. Jde opravdu o piplavou práci, která je dost problematická hlavně na přesnost, protože lidská ruka se může unavit," upozorňuje vedoucí.
Laboratorní zkoumání vzorků nemůže být zdaleka tak rychlé, jak možná lidé očekávají. "Každý si myslí, že přijde vzorek, strčí se do přístroje a hned je výsledek. Bohužel ne. On je ten proces velmi dlouhý. Aby se vyšetřil jeden vzorek, tak to trvá od začátku vstupu vzorku k nám na laboratoř až po vypracování výsledku šest hodin. To si nikdo nedovede představit, není to jednoduché," upozorňuje.
Máme volno, přijďte s žádankou
Také na dalších odběrných místech v Praze se lidé mohou nechat otestovat ještě ten stejný den, co přijdou. Pokud tedy mají potřebné doporučení od praktického lékaře, jinak musí jít tam, kde si lze test zaplatit a nemít žádné doporučení. "Lidé se u nás zaregistrují na konkrétní termín, je to organizované, takže tady žádný nával vzniknout nemůže. Dnes jsou například ještě tři místa volná," uvedla mluvčí Fakultní nemocnice Královské Vinohrady Tereza Romanová.
Také ve středních Čechách nechodí nijak velký počet lidí. "Poslední čísla mám ze 16. dubna, to bylo v nemocnicích našeho kraje testováno 368 osob, přičemž nejvíce v Kladně, kde to bylo 103 osob. Kapacita nemocnic zatím na testování stačí," sdělil mluvčí Středočeského kraje Jan Denemark Nováček. Upozornil ale, že při větším počtu testovaných by mohl nastat problém, laboratořím dochází PCR testy, které dovedou virus v těle odhalit.
Nevyužité testovací kapacity hlásily v úterý nemocnice Pardubického kraje. I když jsou schopné s laboratořemi Univerzity Pardubice denně zpracovat 550 až 600 vzorků, ani náhodou jich tolik nemají. "Momentálně máme volné kapacity i na odběrových místech. V pondělí naše laboratoře vyšetřily 269 vzorků, o víkendu to bylo 330 vzorků," uvedla mluvčí společnosti Kateřina Semrádová.
Žádné fronty nejsou ani ve Fakultní nemocnici v Ostravě nebo ve Fakultní nemocnici v Olomouci. "Všechno funguje plynule, bez problému, bez zádrhelu, netvoří se žádné zahlcení," uvedla mluvčí ostravské nemocnice Petra Petlachová. "Je to plynulé, za poslední dny jsem nedostal informaci, že by docházelo k nějakým návalům," přidává se za olomouckou nemocnici mluvčí Adam Fritscher.
Chytrá karanténa také větší počet testovaných nepřinesla
Větší počet testovaných lidí měla přinést chytrá karanténa, od které si toho hodně sliboval třeba zmiňovaný premiér Babiš, když už na konci března mluvil o tolikrát propíraných až dvaceti tisících testovaných za den.
"Rychlá karanténa je nedůležitější projekt, který se chystá. Cílem je porazit vir, potřebujeme snížit tempo růstu nákazy. Plošná opatření musíme nahradit konceptem rychlé karantény. Nakažení se budou trasovat pět dní nazpět. Musíme rychle otestovat a izolovat lidi, kteří se s nakaženým dostali do významného kontaktu," oznamoval předseda vlády například v Lidových novinách 30. března s tím, že uvedl ono číslo až 20 tisíc lidí testovaných za den.
Jenže uteklo přes dvacet dní a systém, na který Babiš i další tolik sázeli, nejde podle původních plánů. Jen pro představu, na jihu Moravy, kde začalo jeho první nasazení, "trasovali" podle vzpomínkové mapy prvního člověka až v neděli 12. dubna. Důvodů je více, spolupráce všech, kteří se na vyhledávání potenciálních nakažených podílejí, nefunguje tak, jak by měla, skřípe také technika, a v neposlední řadě chodí právě málo lidí na testy - takže není u koho moc zjišťovat, kde se pohyboval a s kým se potkal.
"Většina nově pozitivně testovaných byla buď z domovů pro seniory, nebo z nemocnic. To znamená, že se nikde moc nepohybovali a generovat nějaké mapy u nich nemá moc smysl," vysvětloval minulý týden iDnes.cz ředitel jihomoravské krajské hygienické stanice David Křivánek.
Když se deník Aktuálně.cz ptal ministra zdravotnictví Adama Vojtěcha a jeho náměstka Romana Prymuly, proč to "skřípe", slovo si vzal Prymula, podle kterého je potřeba určitý čas na zaškolení lidí a vypilování celého systému. "Zavést tento projekt do praxe v horizontu dvou tří týdnů je prakticky nemožné," tvrdí náměstek a slibuje, že od 1. května už poběží ve všech krajích. Zatím jsou relativně nejdál v Jihomoravském kraji, přidal se také Moravskoslezský a Středočeský kraj.
A pokud jde o zmenšující se počet lidí, kteří se chodí testovat? To náměstek Prymula vysvětloval v pondělí současným uvažováním lidí. "My jsme v situaci, kdy ta křivka je velmi příznivá. Lidé se v podstatě už přestali obávat a nechodí se dobrovolně testovat," odpovídá a zároveň avizuje, že se toto musí změnit. "Chceme testovat i osoby, které jsou zcela bez příznaků, ale byly v určitém riziku - třeba v kontaktu. Lidé, kteří jsou v rodinách s těmi, kteří se vrátili různě ze zahraničí a ještě jsou v karanténě. Chceme také testovat různé epidemiologicky rizikové profese, jako jsou učitelé a další. Testování se teď bude rozšiřovat," avizuje Prymula.
