


Ukrajinské asistentce českého europoslance Ondřeje Koláře (TOP 09) Taisiie Kryvoshei se podařilo něco, o co se jiní marně a dlouho pokoušeli. Dokázala dostat k ukrajinskému prezidentu Volodymyru Zelenskému československou vlajku, na které je krev čtyř mužů, zabitých okupačními vojsky Varšavské smlouvy při obraně Československého rozhlasu. Taisiia nyní Aktuálně.cz vylíčila, jak se jí to podařilo.

Že je příběh zmiňované československé vlajky velmi silný a symbolický, je jasné mnohým, kteří tento příběh znají. Však byl už několikrát publikovaný a je velmi dobře a důvěryhodně zmapovaný. Například si ho je možné přečíst na webu Paměti národa, kde promluvil i skaut Petr „Kim“ Maišaidr, který 21. srpna 1968 tuto vlajku namočil do krve čtyř zavražděných obránců Československého rozhlasu v ulici jen kousek od rozhlasu.
V poslední době měl ale vlajku především Otakar Foltýn z Vojenské kanceláře prezidenta republiky, který mimo jiné usiloval o to, aby se dostala v těchto dnech k ukrajinskému prezidentu Volodymyru Zelenskému. Už proto, že ve spojení tehdejší okupace Československa s nynější ruskou agresí na Ukrajině viděl jasnou paralelu. „Svoboda se platí krví. Ta, kterou platí dnes Ukrajinci, je stejná jako ta, která je na té vlajce,“ říká Foltýn.
Jenže jak dostat vlajku k samotnému prezidentovi, který patří k nejvíce chráněným osobám na světě vzhledem k ruské nenávisti vůči němu i Ukrajině? A jak mu ještě k tomu odvyprávět příběh československé vlajky? Už před Foltýnem se o to někteří snažili, ale nedařilo se. Že by tedy teď, když se Foltýn v neděli účastnil v Kyjevě tradiční slavnostní akce Dne vlajky za účasti Zelenského, která předchází velkým oslavám Dne nezávislosti Ukrajiny?
Šance byla naprosto minimální, ale pomohla náhoda. Nebo spíše riskantní a odvážná snaha zmiňované Taisiie Kryvoshei, která na oslavě také byla. Získala pozvánku od Evropského parlamentu, protože právě v něm pracuje jako asistentka poslance Ondřeje Koláře. Ale jak se potkala s Foltýnem? A hlavně – jak se dostala až k samotnému prezidentovi?
„Pana Foltýna jsem tam potkala náhodně. Dali jsme se do řeči, povídali si a on mi vyprávěl příběh československé vlajky z roku 1968. A přitom tuto vlajku ukázal a sdělil, že by si nesmírně moc přál, kdyby se s vlajkou vyfotil ukrajinský prezident,“ začíná líčení tato dívka, která odešla v 17 letech z ukrajinského Charkova do Česka, kde studovala a následně pracovala v kanceláři dřívější ministryně pro vědu a výzkum Heleny Langšádlové.
„Odtud jsem i pana Foltýna znala, protože on byl v té době vládním zmocněncem pro strategickou komunikaci a s paní ministryní spolupracoval,“ připomíná Taisiia, že pro ni nebyl Foltýn neznámou tváří na nedělní akci. Rozhodla se, že se mu pokusí pomoci, měla výhodu v tom, že byla na stáži v prezidentské kanceláři Zelenského.

Jak ale sama přiznává, i tak bylo téměř nemožné se k prezidentovi dostat, za celou stáž ho neviděla. A i když v neděli na slavnost přišel, byl obklopený ochrankou a nikdo dopředu prověřený neměl šanci se byť jen přiblížit.
„Přesto jsme si s panem Foltýnem řekli, že to zkusíme. Šli jsme do míst, kde pan prezident byl, zkoušeli to, ale prostě to nebylo možné,“ vypráví Taisiia. Vypadalo to, že Otakar Foltýn odjede zpět do Česka zklamaný. Což by ho mrzelo o to více, že snaha dostat k prezidentovi vlajku probíhala ve dnech výročí okupace vojsk Varšavské smlouvy. Takže konec nadějí?
„Nakonec jsem ho poprosila, že se pokusím dostat k panu prezidentovi s vlajkou sama. Viděla jsem, jak už z akce sice odchází, ale rozběhla jsem se za ním,“ říká Taisiia a sama přiznává, že patrně šokovala jeho ochranku i nejbližší spolupracovníky.
„Pane prezidente, mohl byste se, prosím, na minutu zastavit!?“ zavolala na Volodymyra Zelenského. Něco takového asi už dlouho neslyšel. Nemluvě o ochrance. Ale – zastavil se. A pohotová a odvážná dívka dostala šanci v největší rychlosti vysvětlit, proč by moc stála o to, aby se vyfotil s československou vlajkou se silným příběhem.
„On se hned ptal, od čeho vlajka je, a já mu začala vysvětlovat, jak se na ní ocitla krev statečných lidí z tehdejšího Československa. Hned vzápětí souhlasil, že se s vlajkou rád vyfotí, že Češi jsou spojenci, pro které to rád udělá. Byla jsem obrovsky šťastná,“ přiznává Taisiia. Zdálo se, že všechno dobře dopadlo, už se žádná překážka neobjeví. Teď už „jen“ udělat fotku.
Aniž by to plánovala, postavila se vedle ukrajinského prezidenta, on chytl vlajku z jedné strany, ona z druhé a jedna z prezidentových spolupracovnic se snažila udělat fotku jejím mobilním telefonem. Hurá, už fotí. Jenže – průšvih. „Vy máte plnou kapacitu karty, fotka nejde udělat,“ oznámila dívce, která byla jako opařená. „Prosím, prosím, vyfoťte nás svým telefonem,“ poprosila tuto ženu a byla vděčná Zelenskému, že trpělivě čekal. Tak! A teď snad už fotka vznikne!
„Byla jsem hodně vynervovaná, ale šťastná. Panu prezidentovi jsem děkovala, paní ‚fotografce‘ jsem děkovala, hned mi fotku přeposlala a já se chystala jít za panem Foltýnem,“ popisuje dramatický příběh, který ale neměl ještě konec. „No, ochranka ze mě nebyla evidentně nadšená. Položili mi několik otázek, chtěli vědět, kdo jsem. Ale nakonec to dobře dopadlo a já mohla jít za panem Foltýnem,“ uvedla.
Bylo jasné, že ten čekal v ohromném napětí na to, jak vlastně dopadla, zda se k prezidentovi třeba alespoň přiblížila, jestli měla šanci mu alespoň o vlajce říct. „Když jsem mu ukázala fotku, byl obrovsky šťastný. Radostí mě objímal a se smíchem říkal, že mám nejlepší předpoklady nastoupit do bezpečnostních služeb. A já byla pochopitelně také šťastná,“ říká Taisia Kryvoshei.
Následně se fotka začala šířit po sociálních sítích, kde k ní Češi psali spousty komentářů. Mnozí byli nadšení, ale nechyběli ani ti, kteří zpochybňovali, jestli je vůbec fotka reálná, nebo Ukrajincům vyčítali, že byli součástí vojsk Varšavské smlouvy, kteří Československo okupovali.
Sama Taisiia je podle svých slov mnoha Čechům velmi vděčná za veškerou pomoc. Připomíná, že nedávno jako asistentka Ondřeje Koláře vybírala peníze na sanitku pro záchranáře v jejím rodném Charkově a sanitka tam už jezdí. Co ji trápí, je to, že pomoc nynější české vlády Ukrajině je menší, než tomu bylo za minulé vlády, a také, že se v poslední době zvedají nálady proti Ukrajincům v Česku.
„Každému, kdo říká, ať se Ukrajinci vrátí, bych přála, ať si zkusí bydlet třeba měsíc v Charkově, Kyjevě, ale i na dalších místech, kde Rusko zabíjí balistickými střelami civilní obyvatele,“ připomíná každodenní útoky Ruska proti Ukrajině, při který zemřelo mnoho lidí včetně malých dětí.



Jednání se Spojenými státy nemají smysl, prohlásil v pondělí podle íránské tiskové agentury Fars íránský prezident Masúd Pezeškján při setkání s arménským ministrem zahraničí Araratem Mirzojanem.



Španělské Sdružení nájemníků, které už dva týdny organizuje v Madridu demonstrace kvůli bytové krizi, v pondělí oznámilo, že jedná s odbory o vyhlášení generální stávky. Konat by se měla příští měsíc, před předčasnými volbami plánovanými na 29. listopadu, informoval server eldiario.es.



Spojené státy chtějí do konce října uspořádat na technické úrovni třístranné jednání s Ukrajinou a Ruskem o možnostech ukončení války. V neděli to podle agentury AFP prohlásil ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj. Ten už na konci září informoval, že USA jako možné dějiště třístranných jednání navrhují Spojené arabské emiráty. Ukrajina se od února 2022 brání ruské invazi.



Polská policie vyšetřuje případ třiačtyřicetiletého Michala P., jehož podezírá z vraždy šesti starších žen a z loupeže, která vedla k smrti další seniorky. Informovala o tom v pondělí polská média, podle nichž podezřelý obvinění popírá a nespolupracuje s vyšetřovateli. Ti prověřují ještě nevysvětlená úmrtí a seznam obětí by mohl být delší, píše server Wirtualna Polska (WP).



Angličtí fotbalisté v sobotu smetli Chorvaty na jejich půdě 7:0 a v posvátném londýnském Wembley se chystají na úterní odvetu v Lize národů proti Česku. Rekordní výhrou u Jadranu sice Albion vzbudil pořádný děs, nicméně online deník The Athletic vytáhl také téma závislosti na Harrym Kaneovi.