Stíhaný ruský bankéř blízký Kremlu prohrál bezprecedentní spor s Bradáčovou a Střížem

Jan Horák Jan Horák
7. 12. 2022 5:30
V půli minulé dekády nebyl v Česku vlivnější ruský finančník než Roman Jakubovič Popov. Jeho ERB Bank se zaměřovala na ruské podnikatele v zemi a poskytovala jim klíčové půjčky. Kvůli podezřelým finančním operacím se však o Popova začala zajímat policie. A bankéř chtěl zjistit, co o něm kriminalisté vědí. Právě proto se dostal do sporu se špičkami české justice.
Ruský bankéř Roman Jakubovič Popov.
Ruský bankéř Roman Jakubovič Popov. | Foto: Economia

V prosinci 2018 dorazila na úřad pražské vrchní žalobkyně Lenky Bradáčové neobvyklá žádost. Roman Jakubovič Popov podle zákona o svobodném přístupu k informacím žádal o sdělení, zda je podezřelý z trestného činu. A jestli proti němu běží trestní řízení. Bylo to dva roky poté, co jeho ERB Bank kvůli nestandardní transakci odebrala Česká národní banka licenci.

Trestní řízení je ale v této fázi neveřejné. Podezřelí často nevědí, že je prověřuje policie. Kriminalistům to dává prostor pro sběr důkazů a jejich vyhodnocení, prozrazení by mohlo zmařit objasnění případu. Vrchní státní zastupitelství v Praze proto žádosti bankéře žijícího dříve střídavě v Česku a Rusku odmítlo vyhovět.

Finančník s kontakty na blízké přátele ruského vládce Vladimira Putina se pak obrátil výš, informaci začal vymáhat po Nejvyšším státním zastupitelství. U vrcholné instituce ale narazil také a úřad zažaloval. Jak zjistilo Aktuálně.cz, spor se minulý měsíc s konečnou platností uzavřel.

"Takový případ jsme dosud nezaznamenali"

"Žaloba se zamítá, žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení," zní výrok rozsudku Městského soudu v Praze, do něhož Aktuálně.cz nahlédlo. Případ vyřizoval soudce Ladislav Hejtmánek. V první půli listopadu uběhla lhůta, aby se proti verdiktu Popov bránil kasační stížností. Bankéř, matematik a bývalý firemní manažer tuto možnost nevyužil.

Spor se přitom pro něj zpočátku vyvíjel nadějně. Když Městský soud v Praze v červnu 2019 vypořádal žalobu poprvé, bankéře částečně vyslyšel. Podle soudce Hejtmánka úřad vrchní státní zástupkyně Bradáčové porušil při svém odůvodnění odmítnutí zákon. Žalobci však úspěšně podali kasační stížnost.

"Poskytnutím informace mohla být (…) ohrožena schopnost orgánů činných v trestním řízení (…) odhalovat trestnou činnost," uvedl Nejvyšší správní soud. Toho se musel Hejtmánek držet při druhém vyřizování bankéřovy žaloby. Zamítl ji 19. října, 3. listopadu se po uplynutí lhůty pro stížnost spor definitivně završil.

Úřad nejvyššího žalobce Igora Stříže reagoval, že se potvrdil jeho pohled na výklad informačního zákona. Zdůraznil také výjimečnost sporu. "Není obvyklé, že by se fyzická osoba tímto způsobem dožadovala informace o prověřování ze strany orgánů činných v trestním řízení. Podobný případ jsme ještě nezaznamenali," potvrdil Aktuálně.cz mluvčí úřadu Petr Malý.

Škoda za 1,4 miliardy korun

Jako by Popov tušil, že se na něj policie zaměřila. Podle informací Aktuálně.cz ho už v době podání žádosti na vrchní státní zastupitelství prověřovala Národní centrála proti organizovanému zločinu - kvůli podezření z porušení povinnosti při správě cizího majetku. Ze stejného deliktu ho v červenci 2019 obvinila, jak už Aktuálně.cz upozornilo. Učinila tak čtyři měsíce poté, co Bradáčová bankéřovu žádost odmítla.

"Škoda způsobená trestným činem je zhruba 1,4 miliardy korun," potvrdil Aktuálně.cz dozorový žalobce Miloš Klátik z Vrchního státního zastupitelství v Praze. Nyní čeká na poskytnutí mezinárodní právní pomoci. "Jedná se především o žádosti do Ruské federace, které nejsou vyřízeny tak, aby se věc mohla ukončit," dodal státní zástupce. Vyšetřování proto stojí na místě.

"ERB bank, a.s., neřídila rizika v oblasti prevence legalizace výnosů z trestné činnosti a financování terorismu a provádění mezinárodních sankcí, neboť nestanovila systém vnitřních zásad, který by zajistil přiměřené postupy pro prevenci legalizace výnosů z trestné činnosti a financování terorismu a provádění mezinárodních sankcí (...)"

Česká národní banka, rozhodnutí o odebrání licence ERB bank z 20. října 2016

Spolu s Popovem obvinila Národní centrála proti organizovanému zločinu další tři lidi. Hrozí jim až osm let vězení. Centrála je stíhá kvůli operaci ERB Bank, jež na sklonku roku 2015 pořídila dluhopisy za 60 milionů eur, v přepočtu 1,6 miliardy korun. Česká národní banka ale transakci vyhodnotila jako nepřijatelnou, dluhopisy jako bezcenné a porušující pravidla licence.

"Účastník řízení postupoval při nákupu dluhopisů neobezřetně, když transakci řádně nepřipravil, neprojednal její podmínky v odborných útvarech a neschválil ji odpovídajícím způsobem," uvedla centrální banka v říjnu 2016 v rozhodnutí o odebrání licence. Byl to první pád banky v Česku po 13 letech, zůstaly po ní tři tisíce klientů s vklady přes pět miliard korun.

Byznys s prominenty Putinova režimu

Jaký je Popovův postoj k jeho vlastní kauze, není jasné. "Jsem vázán mlčenlivostí, které jsem nebyl klientem zproštěn. Proto nemohu odpovědět," odpověděl Aktuálně.cz bankéřův advokát Libor Kapalín. Lze proto také jen hádat, proč v soudním sporu s úřadem nejvyššího žalobce pokračoval Popov i dlouho poté, co věděl, že je obviněný. Popov už žije trvale v Rusku.

Bankéřský byznys spojoval Popova s význačnými postavami z okolí ruského vládce Vladimira Putina. Úvěr od něj získal třeba Vladimir Ermakov, který v Česku řídil plynárenskou firmu Vemex spadající pod ruský kolos Gazprom, největšího exportéra zemního plynu na světě. Plynárenský gigant je v nadpolovičním držení ruského státu a fakticky ho kontroluje sám Putin.

V 90. letech byl Popov manažerem a později spoluvlastníkem firmy Strojtransgaz, jež pro Gazprom stavěla plynovody. Jeho podíl odkoupil Gennadij Timčenko, který je s majetkem 19 miliard dolarů jedním z nejbohatších Rusů a také osobním přítelem Vladimira Putina. Po anexi Krymu v roce 2014 ho Spojené státy zařadily na sankční seznam.

Video: Vstupu do KSČ jsem nedokázal odolat. O zvěrstvech komunismu jsem nevěděl, říká Stříž (21. 7. 2021)

Několikrát jsem vstup do KSČ odmítl, ale posléze jsem už nedokázal odolat, tvrdí nový nejvyšší státní zástupce Igor Stříž. | Video: Daniela Drtinová
 

Pokud jste v článku zaznamenali chybu nebo překlep, dejte nám, prosím, vědět prostřednictvím kontaktního formuláře. Děkujeme!

Právě se děje

Aktualizováno před 5 minutami

Počet obětí pondělního atentátu na mešitu v Pákistánu vzrostl až na 100 lidí

Počet obětí pondělního útoku na mešitu v pákistánském Péšávaru vzrostl na 100. Vyplývá to z aktualizované bilance agentur AP a Reuters, které se odvolávají na pákistánské policejní a nemocniční zdroje. Zranění utrpělo podle různých zdrojů 150 až 255 lidí. Desítky z nich jsou v nemocnici, někteří v kritickém stavu. Většina obětí jsou zřejmě policisté.

"Do nemocnice Lady Reading Hospital byla doposud přepravena stovka těl," uvedl mluvčí největší nemocnice ve městě Muhammad Asim v prohlášení.

Podle mluvčího místní policie Muhammada Idžáze Chána byl útok spáchán jako odveta za policejní operace namířené proti ozbrojeným islamistickým skupinám. "Jsme v tomto boji v první linii, a to je důvod, proč jsme se stali cílem," řekl AFP Chán. "Cílem bylo nás demoralizovat," dodal.

V okamžiku, kdy útočník odpálil sebevražednou vestu, se v mešitě modlilo téměř 400 věřících. Mešita leží v rozlehlém komplexu, který rovněž slouží jako ústředí policie a protiteroristických jednotek. Není jasné, jak se útočníkovi podařilo do přísně střeženého areálu dostat. Výbuch patří mezi nejkrvavější útoky na pákistánské bezpečnostní složky za poslední roky.

Zdroj: ČTK
před 18 minutami

V EU bylo v letech 2021 a 2022 kvůli ptačí chřipce utraceno 50 milionů kusů drůbeže

V Evropské unii bylo kvůli ptačí chřipce v posledních dvou letech utraceno zhruba 50 milionů kusů drůbeže. Nákaza se potvrdila ve 3000 ohniscích. Novinářům to dnes řekl ředitel sekce veterinární Státní veterinární správy (SVS) Petr Šatrán. V komerčním chovu v Česku se nákaza naposledy objevila v Lánech na Kladensku, kde bylo usmrceno 9300 kachen. Největší ohnisko se potvrdilo loni na Tachovsku, kde nákaza zasáhla velkochov nosnic se 750.000 kusy drůbeže.

V ČR se loni potvrdilo 20 ohnisek nákazy. "Roky 2021 a 2022 byly z epidemického hlediska nejzávažnější," řekl Šatrán.

Podle Českomoravské drůbežářské unie se v ČR chová zhruba pět milionů kusů nosnic, likvidace chovu na Tachovsku tak znamenala úbytek zhruba 15 procent.

Šatrán poznamenal, že na úrovni EU se diskutovalo o vakcinaci proti ptačí chřipce. "V současné době jsou vakcíny na území EU registrovány a bylo přijato nařízení, které vakcinaci umožňuje v určitých případech," uvedl. Poukázal ale na to, že není přesně stanoveno, jak by se měla nákaza v případě vakcinace sledovat. Upozornil na to, že plošná vakcinace by výrazně omezila obchod se zvířaty a živočišnými produkty.

Zdroj: ČTK
před 1 hodinou

Centrální banky loni koupily nejvíce zlata od roku 1967

Centrální banky po celém světě loni nakoupily 1136 tun zlata v hodnotě 70 miliard USD (1,5 bilionu Kč). Nákupy centrálních bank tak byly nejvyšší od roku 1967. Celková poptávka po zlatě pak loni stoupla na nejvyšší hodnotu od roku 2011. Vyplývá to ze zprávy, kterou dnes zveřejnila Světová rada pro zlato (WGC).

Celosvětová poptávka po zlatě se loni zvýšila o 18 procent na 4741 tun. Kromě centrálních bank měli zájem o zlato i drobní investoři.

Údaje ukazují změnu postoje vůči zlatu od 90. let a začátku tisíciletí, kdy centrální banky, zejména ty v západní Evropě, prodávaly stovky tun kovu ročně. Od finanční krize v letech 2008 a 2009 evropské centrální banky přestaly prodávat a stále více mladých tržních ekonomik, jako je Rusko, Turecko či Indie, zlato nakupuje.

Centrální banky zlato preferují, neboť se očekává, že si tento kov udrží hodnotu i v době nestability. Na rozdíl od měn a dluhopisů není zlato závislé ani na žádném emitentovi nebo vládě.

WGC upozornila, že v době pandemie nemoci covid-19 se nákupy snížily. Ve druhé polovině loňského roku se ale zájem opět zvýšil a centrální banky od července do prosince nakoupily 862 tun zlata.

Zdroj: ČTK
před 1 hodinou

V prvním pololetí 2022 zemřelo meziročně o pětinu méně lidí. Nejčastěji podlehli ischemické srdeční chorobě

V prvním pololetí loňského roku zemřelo podle předběžných dat Českého statistického úřadu 60 tisíc obyvatel, meziročně o více než pětinu méně. Nejčastější příčinou úmrtí byla opět ischemická choroba srdeční, která je na prvním místě od roku 2018, jen v prvním pololetí roku 2021 ji vystřídal koronavirus. Český statistický úřad o tom v úterý informoval v tiskové zprávě.

Za prvních šest měsíců loňského roku zemřelo zhruba o 16 700 lidí méně než ve stejném období předchozího roku. "Meziroční pokles počtu zemřelých úzce souvisel se snížením úmrtnosti na onemocnění covid-19," uvedla Markéta Šafusová z oddělení demografické statistiky ČSÚ. Proti prvnímu pololetí roku 2020 zemřelo loni asi o pět procent obyvatel víc.

Při ischemické chorobě srdeční srdce přes tepny zúžené usazováním tuků nedokáže čerpat dost krve a postupně odumírají jeho části. V prvním pololetí 2022 jí podlehlo podle úřadu více než 8 tisíc lidí, tedy 13,5 procenta zemřelých. S věkem se podíl zemřelých z této příčiny zvyšoval, u lidí nad 85 let tvořila přes 21 procent úmrtí.

Zdroj: ČTK
Další zprávy