Obří peníze „leží ladem“ u bank. Schillerová má plán na jejich hromadný přesun

Ke konci loňského roku měly obce, kraje a jejich organizace na účtech celkem 542 miliard korun, meziročně o 11 miliard víc, jak ukazují data ministerstva financí. Už delší dobu čelilo vedení měst kritice ze strany státu, že stovky miliard „leží ladem“, zatímco vláda si musí draze půjčovat.

Pokud by obce a kraje přesunuly své prostředky do centrální banky, mohlo by s nimi disponovat ministerstvu financí. Byť by stále šlo o peníze samospráv. O to méně by si pak stát musel půjčovat na trhu.

Související

„Řeší problém, který neexistuje.“ Schillerová rozčílila pumpaře, chce je dál hlídat

Alena Schillerová teď slibuje změnu. „Vytvářím tlak, velký tlak, aby Česká národní banka vytvořila podmínky, aby municipality měly uložené peníze u ČNB,“ řekla šéfka státní kasy před dvěma týdny během své úvodní řeči na Národním ekonomickém fóru, které pořádal Institut pro politiku a ekonomiku coby think-tank hnutí ANO.

„Protože mají 500 miliard na účtech,“ pokračovala Schillerová. A z toho podle ní jenom tři procenta mají na účtech u centrální banky. „Což není dobře,“ poznamenala. Vedení samospráv teď nic nenutí, aby měly peníze u ČNB.

„Oni říkají, že tam nejsou takové podmínky. Já mám slíbeno, že budou. Mělo to být v září, teď snad se to posouvá,“ popisuje Schillerová s tím, že resort spolu s ČNB nyní pracuje na vytvoření podmínek, za kterých by města a obce byly ochotné převést podstatnou část zmíněné sumy do centrální banky.

Nevyužitý investiční potenciál

Peníze, které by mohly sloužit k rozvoji Česka, leží na bankovních účtech, kritizovala stav například Národní ekonomická rada vlády, kterou letos kabinet Andreje Babiše (ANO) zrušil.

„Stát táhne většinu výdajů a třetinu příjmu odvede municipalitám. A oni pak mají 500 miliard na účtech. My umíme očistit na ministerstvu financí, kolik je z toho nevyužitý investiční potenciál,“ popsala ministryně.

„A v Praze to je teda pecka. Tam leží 170 miliard a z toho je značná část nevyužitý potenciál,“ uvedla během své řeči na fóru.

Související

43:08

Babišova kádrovácká hra s novináři. Kdo povolí jako první?

Co tím sledujete, ptají se obce

Výkonná ředitelka Svazu měst a obcí Radka Vladyková varovala před riziky. „Záleží na tom, co je tím krokem sledováno, jsou tady velké domněnky, že města a obce mají velké zásoby peněz v bankách na běžných účtech,“ říká.

„Je dobré vědět, že když obce a města pak potřebují půjčit peníze na své investice, tak musí být dobrým klientem pro svoji banku. A banka zase musí mít dostatečnou zásobu svých peněz, aby dokázala půjčovat za výhodné úroky, právě když ty peníze budeme potřebovat,“ pokračuje Vladyková.

„Pokud nejste dlouhodobým stabilním klientem, tak ta banka vás prověřuje a dá vám i vyšší úrokovou sazbu,“ varuje.

Související

Agrofert dostal v květnu dotace 204 miliony korun. Není jasné, zda je unie proplatí

„Myšlenka pravděpodobně pro ministerstvo financí zajímavá, ale je potřeba domyslet celý koloběh těch peněz a dopady, které to pak může mít pro budoucí výši úroků u půjček, které města a obce dostanou,“ říká.

„Pokud oslabíte zásahem státu konkurenční prostředí a stáhnete bankám ta depozita, je pak otázka, zda jich budou mít dostatek,“ naznačuje Vladyková problém za města a obce.

Navíc letos je volební rok, což znamená, že se budou finanční zásoby tenčit, radnice budou chtít do voleb ještě peníze utratit, tvrdí Vladyková.

Neznáme detaily, tvrdí banky

„Jednání o povaze a parametrech případného nového bankovního produktu pro obce ještě nejsou ukončena, nemůžeme tedy k tomu v této chvíli sdělovat jakékoliv bližší detail,“ uvedl za Českou národní banku mluvčí Jaroslav Krejčí.

Česká bankovní asociace (ČBA) se za banky nechtěla k plánu ministerstva financí detailněji vyjadřovat. „V tuto chvíli je předčasné vyvozovat konkrétní závěry. Neznáme parametry případného nástroje, jeho podmínky, úročení, rozsah služeb ani časový rámec spuštění, a proto nelze odpovědně hodnotit jeho dopad,“ uvedl mluvčí ČBA Radek Šalša.

„Banky dnes municipalitám nenabízejí pouze úročení zůstatků, ale také platební styk, financování investic, správu likvidity, digitální obsluhu a další služby navázané na běžný provoz obcí a měst,“ naznačuje Šalša.

Související

Guvernér ČNB se opřel do bank. Neposílejte peníze v noci, radí expert

Bývalý guvernér České národní banky a šéf dozorčí rady Generali České pojišťovny Miroslav Singer připustil, že kdyby z komerčního bankovního trhu do ČNB odteklo například 100 miliard korun, banky by to mohly pocítit, nicméně konkurence bude dál podle něj velmi silná.

„Sto miliard je o ničem z hlediska trhu. Ne, že by to nebolelo, ale hlavně tím, že se nezmění situace na tom bankovním trhu. Ty banky si furt budou konkurovat,“ poznamenal Singer.

A naznačuje, že mnohdy peníze měst opravdu „leží ladem“. „Nechci podezírat starosty z nějakých neefektivit, ale moje zkušenost s efektivností státu je, že je většinou nižší než efektivnost těch soukromých subjektů,“ naznačuje Singer.

„Zase starosta na malé obci toho má na starost mnohem víc než studovat, kde zrovna dostane nejvýhodnější úrok,“ uzavírá.

Mohlo by vás zajímat: Premiérova reakce mě překvapila. Ekonom popisuje, jak to bude s důchody