Obrazem: Před 130 lety zabíjela v Praze povodeň. Strhla i oblouky Karlova mostu

Obrazem: Před 130 lety zabíjela v Praze povodeň. Strhla i oblouky Karlova mostu
Odklízení trosek nakupených vorů, klád a dřeva pod Karlovým mostem započalo ihned po opadnutí vody. Tuto práci byli povinni vykonat na vlastní náklady a svými silami majitelé vorů.
Povodně 1890, Karlovy Vary (fotomontáž).
Povodeň též poškodila Karlův most. Se zničenými částmi mostu zmizela ve vlnách i čtyři sousoší. Povodní byly strženy tři oblouky Karlova mostu. Jeden z pilířů byl z velké části zničen a vyčníval jen jako balvan nad vodou.
Ústí nad Labem 1890.
Foto: ČTK
Dan Poláček Pavel Švec Dan Poláček, Pavel Švec
4. 9. 2020 11:30
Půl šesté ráno 4. září 1890. Naplavené trosky svírají pilíře Karlova mostu v Praze tak mohutně, že gotický skvost tlak nevydrží. Zbortí se dva oblouky. Čtyři hodiny poté se zřítí další. V dravých vodách rozvodněné Vltavy v ten moment skončí několik lidí. Zahynou. Nejsou to však první oběti jedné z největších povodní, které Praha před 130 lety zažila.

Povodňová vlna se přihnala do Prahy už den před tím. Dvě hodiny po půlnoci 3. září 1890 byla hladina o více než dva metry výše. Před polednem pak třeba v Podolí naměřili dokonce pět metrů nad normálem. Už v noci se v Karlíně utopilo dvacet vojáků, kteří rozebírali cvičný pontonový most. Smetly je klády z roztříštěných vorů.

Velká voda tehdy zaplavila skoro třetinu Prahy, na čtyři tisíce domů. Povodeň kulminovala 4. září večer, kdy měla průtok 3975 metrů krychlových za vteřinu. Velká voda sužovala Prahu i následující dny. Nakonec si vyžádala několik desítek lidských životů.

Dalších více než sto let tak mohutný živel hlavní město nezasáhl. Až do roku 2002. To do metropole vtrhla historicky dosud největší povodeň, která kulminovala průtokem 5160 metrů krychlových za vteřinu. Rok 1890 a 2002 přitom byly dost podobné jak příčinou, tak rozsahem. Obě povodně způsobil déšť, který se po vlhkém srpnu již neměl kam vsáknout. I zatopené území bylo zhruba stejné. A to i přesto, že ve 20. století řeku "spoutala" Vltavská kaskáda.

 

Právě se děje

před 34 minutami

Poslanci odmítli povinné zálohování plastových lahví, proti byl i ministr životního prostředí

Zálohování plastových lahví bude nadále dobrovolné. Sněmovna v pátek odmítla snahu o povinné zálohování PET lahví od roku 2025 novelou zákona o obalech. Předloha, kterou ještě projedná Senát, v návaznosti na unijní předpisy upravuje povinnosti autorizovaných obalových společností, stanovuje minimální hustotu sběrné sítě a další závazky, které vyplývají z evropské směrnice.

Povinné zálohování PET lahví navrhli lidovečtí poslanci. Podle nich se mělo týkat plastových lahví do objemu tří litrů. Záloha měla činit tři koruny, jako je tomu nyní u části skleněných lahví. Podle kritiků by v případě přijetí změny musel stát nahrazovat zmařené investice do linek na zpracování PET lahví.

Mezi odpůrce povinného zálohování patřil ministr životního prostředí Richard Brabec (ANO). Současný systém sběru plastových obalů je podle ministra funkční a díky němu země evropské cíle plní. Brabcovo ministerstvo chce ekonomicky zvýhodnit způsoby balení, které jsou šetrnější k životnímu prostředí, tedy budou lépe využitelné nebo budou mít delší životnost. Mezi tyto výrobky by podle ministra mohla patřit průhledná PET lahev.

Zdroj: ČTK
Další zprávy