Obrazem: Šumavská operace Neptun. Nalezení nacistického "pokladu" v režii StB

Obrazem: Šumavská operace Neptun. Nalezení nacistického "pokladu" v režii StB
V létě roku 1964 se v Československu odehrála jedna z nejzásadnějších dezinformačních akcí v historii. Na dno Černého jezera byly "podstrčeny" bedny s údajnými nacistickými dokumenty. Jejich objev byl naplánován tak, aby pošpinil západní Německo. Aktuálně.cz přináší fotografie, kdy byly bedny vyzvednuty, a v živém přenosu tak vznikala falešná senzace. Její hlavní aktér se narodil před 90 lety. (Agent StB Ladislav Bittman v roce 1957)
11. července bylo zahájeno "nebezpečné" vytahování beden. Senzační nálezy byly ihned odvezeny ke střežení na prapor PS v Železné Rudě. Bedny byly vytaženy mezi 11. a 13. červencem. Nikdo netušil, že cílem tajné akce Neptun bylo zdiskreditovat demokratickou západoněmeckou vládu a udělat z ní pokračovatele nacistického Německa.
Veškerá munice a střelivo, které byly nalezeny v Čertově jezeře, byly zneškodněny pyrotechniky.
Otvírání beden.
Foto: ČTK
Dan Poláček Jan Gazdík tep ČTK Dan Poláček, Jan Gazdík, tep, ČTK
16. 1. 2021 13:53
V létě roku 1964 se v Československu odehrála jedna z nejzásadnějších dezinformačních akcí v historii. Na dno Černého jezera byly "podstrčeny" bedny s údajnými nacistickými dokumenty. Jejich objev byl naplánován tak, aby pošpinil západní Německo. Aktuálně.cz přináší fotografie, kdy byly bedny vyzvednuty, a v živém přenosu tak vznikala falešná senzace. Její hlavní aktér se narodil před 90 lety.

Ladislav Bittman, který se narodil 12. ledna 1931, sloužil od 50. let u Státní bezpečnosti (StB) a jako její příslušník stál v roce 1964 u zrodu nápadu, jak pomocí "náhodně objevených" válečných dokumentů ovlivnit veřejné mínění i politiku v západním Německu. Při akci byly do Černého jezera na Šumavě potopeny čtyři bedny s údajnými tajnými nacistickými písemnostmi. Bedny poté "objevil" televizní tým pořadu Zvědavá kamera. Zapojení StB vyšlo najevo až po letech.

Bittman vstoupil krátce po druhé světové válce do komunistické strany a jako nadějný kádr a student mezinárodních vztahů na Univerzitě Karlově už v roce 1953 působil v čs. delegaci u repatriační komise neutrálních států v Koreji. V roce 1954 nastoupil na ministerstvo vnitra k rozvědce, zaměřil se na Německo a Rakousko. Působil jako analytik. Začátkem 60. let pod krytím jako kulturní atašé v Berlíně řídil činnost několika agentů působících v západním Berlíně.

Po návratu do Československa v roce 1963 nastoupil do odboru, který se zabýval dezinformacemi. I díky kontaktům v médiích stál u zrodu akce Neptun, která vyvrcholila nálezem dřevěných schránek s údajnými dokumenty nacistické provenience v Černém jezeře. Bedny tam ovšem nebyly od konce války, ale teprve od června 1964, kdy je tam Státní bezpečnost tajně umístila. Nic netušící novináři z televize je pak začátkem července 1964 - za účasti nadšeného potápěče Bittmana - objevili.

"Šokující obsah beden", dodaný až se zpožděním z Moskvy - představil 15. září 1964 ministr vnitra Lubomír Štrougal na tiskové konferenci, na níž nechyběli zahraniční novináři. Ani u nich objev nevzbudil žádné podezření, o necelý rok dříve totiž v Toplitzkém jezeře na jihu Rakouska objevili bedny plné falešných bankovek, ukrytých tam nacisty. Skutečný příběh, který nebyl tajemstvím ani v Československu, tak posloužil k vytvoření falešné legendy, o které téměř nikdo nepochyboval.

Několika členům štábu Zvědavé kamery sice přišla vstřícnost komunistické bezpečnosti podezřelá, nakonec ale i je přemohla touha po "sólokapru". Do světa tak v září 1964 vypustili informace z archivních dokumentů, 20 let ukrytých v sovětských archivech, které například vlivným lidem v západním Německu - mimo jiné spoluzakladateli Sudetoněmeckého krajanského sdružení Emilu Franzelovi nebo poslanci za FDP Siegfriedu Zogelmannovi - připomněly jejich válečné "hříchy".

Výsledky akce Neptun také pomohly rozpoutat kampaň proti promlčení válečných zločinů (mělo se tak stát 20 let po skončení války) a západoněmecká vláda musela po diplomatickém nátlaku prodloužit promlčecí lhůty o pět let. Dezinformační akce StB tak byla ve své době úspěšná, krátce po srpnu 1968 ale její hlavní aktér Ladislav Bittman emigroval do Spojených států, kde prozradil nejen řadu agentů komunistické tajné služby, ale také pravdu o bednách ze šumavského jezera.

Po útěku Bittmana, který v době invaze vojsk Varšavské smlouvy působil ve Vídni, vyslýchaly americké tajné služby. Mimo jiné prozradil řadu detailů o síti agentů v Německu či Rakousku. Za zradu byl v Československu v nepřítomnosti odsouzen k trestu smrti. Prostředí špionáže ale v emigraci rychle opustil, zkoušel podnikat a v roce 1972 nastoupil na Bostonskou univerzitu, kde do roku 1996 učil budoucí novináře, mimo jiné o dezinformacích. Po odchodu do penze žil u moře v Massachusetts, kde také v září 2018 ve věku 87 let zemřel.

 

Právě se děje

před 1 hodinou

AC Milán vydřel remízu 1:1 s Udine a na Inter ztrácí tři body

Fotbalisté AC Milán ve 25. kole italské ligy doma zachránili remízu 1:1 s Udine až díky gólu z penalty ze sedmé minuty nastavení. "Rossoneri" z druhého místa neúplné tabulky ztrácejí tři body na městského rivala Inter, ale lídři Serie A mají k dobru čtvrteční utkání v Parmě.

AC Milán se bez zraněného kanonýra Zlatana Ibrahimovice trápil a na San Siru se v 68. minutě jako první prosadil Rodrigo Becao. Hosté z Udine dlouho sahali po nečekané výhře, ale v nastavení Jens Stryger Larsen zahrál v šestnáctce rukou a spolehlivý exekutor AC Franck Kessié z penalty nezaváhal.

Záložník Antonín Barák přispěl k vítězství Hellasu Verona 3:0 na stadionu Beneventa. Za hosty se v první půli prosadil Davide Faraoni a vlastní branku si vstřelil Daam Foulon. Po změně stran zvýšil Kevin Lasagna. Hellas poskočil na osmé místo.

Další český reprezentant Jakub Jankto odehrál za Sampdorii závěrečnou půlhodinu při venkovní remíze 1:1 s městským rivalem FC Janov. Gólfový účet derby v 52. minutě otevřel Davide Zappacosta, v 77. minutě odpověděl další obránce Lorenzo Tonelli. Sampdoria zůstala desátá a tři kola čeká na plný bodový zisk.

Italská fotbalová liga - 25. kolo:

Sassuolo - Neapol 3:3 (34. vlastní Maksimovič, 45.+1 Berardi z pen., 90.+5 Caputo - 38. Zieliňski, 72. Di Lorenzo, 90. Insigne z pen.), AC Milán - Udine 1:1 (90.+7 Kessié z pen. - 68. Rodrigo Becao), Benevento - Hellas Verona 0:3 (25 Faraoni, 34. vlastní Foulon, 50. Lasagna), Bergamo - Crotone 5:1 (12. Gosens, 48. Palomino, 50. Muriel, 58. Iličič, 85. Mirančuk - 23. Simy), Cagliari - Boloňa 1:0 (19. Rugani), FC Janov - Sampdoria Janov 1:1 (52. Zappacosta - 77. Tonelli), Fiorentina - AS Řím 1:2 (60. vlastní Spinazzola - 49. Spinazzola, 88. Diawara).

Tabulka:

1. Inter Milán 24 17 5 2 60:24 56
2. AC Milán 25 16 5 4 48:30 53
3. Bergamo 25 14 7 4 60:32 49
4. Juventus Turín 24 14 7 3 48:20 49
5. AS Řím 25 14 5 6 50:38 47
6. Neapol 24 14 2 8 52:28 44
7. Lazio Řím 24 13 4 7 38:32 43
8. Hellas Verona 25 10 8 7 34:27 38
9. Sassuolo 24 9 9 6 40:37 36
10. Sampdoria Janov 25 9 4 12 34:37 31
11. Udine 25 7 8 10 27:34 29
12. Boloňa 25 7 7 11 32:38 28
13. FC Janov 25 6 9 10 27:37 27
14. Fiorentina 25 6 7 12 26:38 25
15. Spezia 25 6 7 12 32:46 25
16. Benevento 25 6 7 12 25:47 25
17. Cagliari 25 5 6 14 27:41 21
18. FC Turín 23 3 11 9 33:41 20
19. Parma 24 2 9 13 19:47 15
20. Crotone 25 3 3 19 24:62 12
před 2 hodinami

Kanadský soud uznal útočníka, který najel v Torontu do davu lidí, vinným

Kanadský soud uznal vinným z desetinásobné vraždy a 16 pokusů o vraždu Aleka Minassiana, který v roce 2018 vjel v Torontu s dodávkou do chodců. Deset jich zabil a 16 zranil. Osmadvacetiletý muž se hlásil ke skupině lidí žijících v "nedobrovolném celibátu" (anglicky involuntary celibate, zkráceně incel), která je spojována také s dalšími útoky, píší americká média.

Minassianův právník se soudu snažil dokázat, že jeho klient nevěděl, že činí něco špatného, protože trpí poruchou autistického spektra. Minassian se loni k činu nepřiznal a jeho právní zástupci tvrdili, že vzhledem ke svému psychickému stavu není trestně odpovědný.

Soudkyně Anne Molloyová však rozhodla, že se tato tvrzení nepodařilo přesvědčivě prokázat. Není podle ní pochyb, že jeho činy byly dopředu naplánované a úmyslné, a že si byl plně vědom toho, co dělá. Minassian podle ní rovněž vyhledával a užíval si pozornost, kterou mu jeho čin přinesl.

Minassian najel v dubnu 2018 se zapůjčenou dodávkou do davu chodců v rušné čtvrti na severu Toronta. Mezi mrtvými bylo osm žen a dva muži, lidé ve věku mezi 22 a 94 lety.

Zdroj: ČTK
Další zprávy