Obrazem: Polystyrenizace Česka. Historická výzdoba staveb mizí, budovy připomínají vtip z Kameňáku

Obrazem: Polystyrenizace Česka. Historická výzdoba staveb mizí, budovy připomínají vtip z Kameňáku
Na obrázku je příklad dobrého zateplení budovy z 30. let 20. století z Přerova od architekta Jana Horkého. Původní dům neobsahoval bohatou členitou fasádu, kterou by nešlo zateplit, majitel proto po konzultaci s architektem přistoupil k zachování původního vzhledu fasády.
"Snažil jsem se dům nejen opravit, ale taky přidat tam něco současného. Nějakou novou vrstvu či umělecký prvek," okomentoval rekonstrukci architekt Horký. A dodává, že ne vždy je nutné dům obalit do polystyrenu. "V případě historických budov někdy stačí vyměnit okna, zateplit půdu a opravit střechu."
V průběhu rekonstrukce se obyvatele domu podařilo přesvědčit, aby kromě rekonstrukce samotného domu opravili i předzahrádku. "Co se týká ceny za takovou rekonstrukci, jsou náklady na celkovou přestavbu o 50 procent větší než obvykle," doplnil Horký. I to je důvod, proč většina majitelů rekonstrukce s architekty nekonzultuje.
Příklad tentokrát z Prahy: rekonstrukce historické budovy v pražském Karlíně. I zde se podle námi oslovených architektů zateplení povedlo. Majitel zvolil tlumenou barvu, která doplňuje historickou zástavbu.
Foto: Luboš Kreč
David Kohout David Kohout
13. 9. 2017 16:00
Pokud by dokumentarista mapoval vývoj architektury po roce 2000, mohl by filmu dát název Česko v polystyrenu. Češi zateplují, co se dá, a pod polystyrenem často mizí historické budovy, které přečkaly dvě světové války i komunistický režim. Přesto se i v tuzemsku najdou kvalitní rekonstrukce, při kterých dojde k zateplení budov bez toho, aby se narušila a zničila historická výzdoba. Podívejte se do fotogalerie na nejlepší i nejhorší rekonstrukce.
 

Právě se děje

před 10 minutami

Vítězkou ceny hudební kritiky Apollo se stala sedmnáctiletá písničkářka Amelie Siba. Ocenění získala za své loňské album nazvané Dye My Hair.

Zdroj: ČTK
před 32 minutami

Kanadský soud uznal útočníka, který najel v Torontu do davu lidí, vinným

Kanadský soud uznal vinným z desetinásobné vraždy a 16 pokusů o vraždu Aleka Minassiana, který v roce 2018 vjel v Torontu s dodávkou do chodců. Deset jich zabil a 16 zranil. Osmadvacetiletý muž se hlásil ke skupině lidí žijících v "nedobrovolném celibátu" (anglicky involuntary celibate, zkráceně incel), která je spojována také s dalšími útoky, píší americká média.

Minassianův právník se soudu snažil dokázat, že jeho klient nevěděl, že činí něco špatného, protože trpí poruchou autistického spektra. Minassian se loni k činu nepřiznal a jeho právní zástupci tvrdili, že vzhledem ke svému psychickému stavu není trestně odpovědný.

Soudkyně Anne Molloyová však rozhodla, že se tato tvrzení nepodařilo přesvědčivě prokázat. Není podle ní pochyb, že jeho činy byly dopředu naplánované a úmyslné, a že si byl plně vědom toho, co dělá. Minassian podle ní rovněž vyhledával a užíval si pozornost, kterou mu jeho čin přinesl.

Minassian najel v dubnu 2018 se zapůjčenou dodávkou do davu chodců v rušné čtvrti na severu Toronta. Mezi mrtvými bylo osm žen a dva muži, lidé ve věku mezi 22 a 94 lety.

Zdroj: ČTK
Aktualizováno před 32 minutami

Izrael obvinil kvůli masivnímu úniku ropy Írán z ekologického terorismu

Za únik ropy, která zamořila desítky kilometrů pobřeží v Izraeli a Libanonu, je odpovědná loď Emerald libyjského majitele, která vyplula z Íránu. Řekla to dnes izraelská ministryně životního prostředí Gila Gamlielová a únik označila za "ekologický terorismus", který má vazbu na Írán. Její názor ale nepotvrdily bezpečnostní složky.

Podle ministryně je loď stará 19 let a z Íránu vyplula s nákladem surové ropy. V blízkosti Izraele plula za tmy s vypnutými komunikačními kanály. Gamlielová řekla, že posádka toxický materiál nelegálně vypustila do izraelských vod. Izrael podle ní bude usilovat o náhradu u firmy, u níž je loď pojištěna, a nedovolí Íránu ničit moře a život v něm.

"Írán praktikuje terorismus nejenom jadernými zbraněmi a snahou dostat se k našim hranicím. Páchá ho také poškozováním životního prostředí. Bojujeme proti znečištění a ubližování životnímu prostředí bez ohledu na hranice," řekla ministryně. Neposkytla ale informaci o libyjské firmě, která plavidlo vlastní, ani detaily o íránském podílu na úniku látky. Pohrozila však zahájením soudního řízení. "Budeme se soudit jménem všech izraelských občanů kvůli škodě na zdraví, přírodě, floře i fauně," řekla.

Izraelská televize Channel 13 ale oznámila, že představitelé bezpečnostních složek názor Gamlielové nesdílejí. Televize také vyjádřila podivení nad tím, že se na obsahu sdělení ministryně nepodílela tajná služba Mossad nebo jiné bezpečnostní agentury.

Televize Kan s odvoláním na nejmenovaného bezpečnostního představitele oznámila, že se nezdá, že byl Írán do úniku toxinů přímo zapojen. Slova ministryně plně nepotvrdil ani generální ředitel z jejího úřadu Rani Amir.

Zdroj: ČTK
Další zprávy