Obrazem: Pražský orloj přežil války, požár i nezájem. Funguje už 610 let

Obrazem: Pražský orloj přežil války, požár i nezájem. Funguje už 610 let
Fotografie nároží Staroměstské radnice (nedatováno)
U Staroměstského orloje (polovina stereofotografie kolem 1890)
Válečné poškození (1945)
(1963)
Foto: ČTK
Dan Poláček Pavel Švec Dan Poláček, Pavel Švec
12. 10. 2020 18:44
Nejsou v Česku slavnější hodiny. A na světě není starší funkční orloj jako ten Pražský. Poprvé se o něm zmiňuje listina z 9. října 1410. Orloji na jižní straně věže Staroměstské radnice dominuje astronomický ciferník, pod ním je umístěná kalendářní deska. Mimořádné technické dílo ukazuje nejen čas a datum, ale i polohu Slunce, fáze Měsíce, astronomické cykly a svátky křesťanského kalendáře.

Pražský orloj je unikátní středověkou památkou. Vznikl v době, kdy dozníval kulturní rozkvět českých zemí započatý za vlády českého krále a císaře Svaté říše římské Karla IV. Tehdy Praha byla vzdělanostním, kulturním i mocenským centrem Evropy.

Jedinečné technické dílo, které jako poslední na světě dodnes měří babylonský (hvězdný) a staročeský čas, bylo postaveno jako jeden z posledních středověkých archaických orlojů. Ty totiž měly jiný účel i charakter než orloje novodobé, které vznikaly v Evropě po nástupu renesance.

"Jejich hlavní ciferníky - astroláby - nebyly totiž koncipovány jako naprosto přesné astronomické přístroje, nýbrž sloužily především astrologii. Jejich konstrukce je také principiálně opačná než konstrukce astrolábů astronomických," popisuje orlojník Petr Skála, autor oficiální publikace Prague City Tourism.

Na rozdíl od většiny orlojů tehdejší doby, které byly zřizovány zejména v interiérech kostelů, byl pražský orloj vestavěn mezi opěrné pilíře věže Staroměstské radnice. Byl orientovaný do venkovního prostoru náměstí, aby byl jako ukazatel času a astrologických údajů součástí života v centru Prahy, nazývané často "srdcem Evropy".

Staroměstský orloj je skutečným uměleckým dílem. Sochařská výzdoba, malovaná obrazová kalendářní deska a skvostný ústřední motiv orloje, kterým je jeho horní ciferník - astroláb. Astroláb středověkého orloje je otáčivým obrazem nebes, po nichž se pohybují Slunce, Měsíc a hvězdy a která jsou také sídlem Boha.

"Středověkému člověku se orloj jevil jako skutečný zázrak. Udivoval tím, že jeho tvůrce dokázal pohybům Slunce a Měsíce po nebi nejen porozumět, ale dovedl je i napodobit. Z jeho astrolábu mohl každý vyčíst řadu údajů - aktuální čas, den v roce nebo jak příznivá je konstelace nebes s hvězdami, Sluncem a Měsícem pro život jedince," popisuje Skála.

Pražský orloj ukazuje i astrologická znamení. Astrologie a víra, že věci pozemské jsou řízeny nebesy, byla pro tehdejší život velmi důležitá a také samozřejmá. "Sloužila nejen pro předpovídání budoucnosti nebo určování vhodné chvíle pro závažná rozhodnutí, ale také pro správné načasování prováděných léčebných postupů," vysvětluje Skála.

Pohyb je pro orloj symbolický. Každou celou hodinu "ožijí" figury po jeho stranách i dvanáct apoštolů za vitrážovými okénky na vrcholu. Smrtka zvoní, obrací přesýpací hodiny a naznačuje vedle stojícímu Turkovi, že jeho čas vypršel. Ten odmítavě kroutí hlavou. Podobně se chovají i sochy Marnivce a Lakomce.

 

Právě se děje

před 18 minutami

Komise: Obětí církevního sexuálního zneužívání může být ve Francii od roku 1950 až 10 tisíc

Obětí církevního sexuálního zneužívání může být ve Francii od roku 1950 až 10.000. Aktualizovaný odhad dnes podle agentury AFP zveřejnila komise, která problematiku zkoumá. Nezávislou komisi pro sexuální zneužívání v církvi (Ciase) v roce 2018 zřídila katolická církev v reakci na sérii skandálních odhalení sexuálního zneužívání ve Francii i ve světě. Komise v polovině minulého roku odhadla počet obětí na nejméně 3000, což dnes její předseda Jean-Marc Sauvé označil za "jednoznačné podhodnocení".

Komise na více než rok zřídila telefonní linku pro hlášení sexuálního zneužívání, na kterou se za tu dobu obrátilo 6500 obětí či svědků těchto násilných činů. V polovině telefonátů se jednalo o případy z 50. a 60. let minulého století, útokům častěji čelili muži a 87 procent volajících bylo v době zneužívání nezletilých, zveřejnila loni na podzim Ciase.

"Zdaleka ale nejde o všechny", upozornil dnes Sauvé. "Zásadní otázkou zůstává, kolik lidí se ozvalo. Deset procent, pět procent, méně?" dodal.

"I když je 10.000 hodně, jsme stále daleko od pravdy," komentoval nový odhad Jean-Pierre Sautreau, jež stojí v čele organizace sdružující oběti církevního zneužívání v západofrancouzském departementu Vendée. "Skutky jsou často datovány do 50. let minulého století a ti lidé již zemřeli, nebo je jim přes 80 a už o tom nechtějí mluvit," vysvětluje.

"Je to vrchol ledovce, je to rozhodně mnohem více," domnívá se rovněž Véronique Garnierová z jiného sdružení obětí.

Zpráva komise má na podzim představit celkovou diagnózu problematiky a vysvětlit, jak se církev do situace dostala. Instituce mají následně navrhnout podobu odškodnění obětí. Podle Sauvého však trauma obětí nevyřeší pouze odškodnění finanční, "obzvlášť v případě, že by jej doprovázel příkaz mlčet".

Zdroj: ČTK
před 26 minutami

Grammozis se stal pátým trenérem fotbalistů Schalke v sezoně

Novým trenérem fotbalistů Schalke 04 se stal Dimitrios Grammozis. S klubem z Gelsenkirchenu, který už má jen minimální šance na udržení v první lize, podepsal dva dny po odvolání kouče Christiana Grosse smlouvu do roku 2022. Ve funkci by měl podle médií zůstat i v případě sestupu.

Dvaačtyřicetiletý Grammozis byl bez angažmá od loňského léta, kdy skončil u druholigového Darmstadtu. Na lavičce Schalke je už pátým koučem v aktuální sezoně, před ním se u týmu vystřídali David Wagner, Manuel Baum, Huub Stevens a naposledy Gross.

Premiéru s mužstvem absolvuje v pátek v duelu s dalším kandidátem na sestup Mohučí.

Zdroj: ČTK
Další zprávy