Foto: Nadšení Němců i geniální útěk zpravodajců. Před 82 lety okupovali nacisté ČSR

Nacistická okupace Československa 15. března 1939.
Generál František Moravec, přednosta zpravodajské ústředny v Londýně. "Důstojník německé rozvědky Paul Thümmel nevaroval Moravce z lásky k Čechoslovákům, nýbrž proto, aby v Praze nepadly do rukou gestapa důkazy o jeho dvojí hře," říká Karel Straka z Vojenského historického ústavu. Ty také Čechoslováci důsledně zlikvidovali, nebo si je odvezli do Londýna. "Pamětníci říkají, že Moravcovi lidé po sobě nechali prázdné trezory, obláčky cigaretového kouře a hromady popele ze spálených dokumentů na dvoře dnešního generálního štábu. Museli neuvěřitelně dřít a improvizovat, aby to do blížícího se příjezdu nacistů stihli," dodává Straka.
Dalším Moravcovým krokem byla dohoda s Brity, aby 14. března přistavili na ruzyňské letiště stroj pro jedenáct zpravodajců. Šéf rozvědky je vybíral podle tvrdého kritéria: čím víc toho víš o Thümmelovi, tím větší máš šanci odletět. Moravec řešil strašné dilema. Ti, kdo letěli, měli naději žít. Naděje rozvědčíků, kteří zůstali, byla minimální. A mnozí z nich také zahynuli. Výčitek, koho vzal s sebou a koho nechal v Praze, se Moravec až do smrti nezbavil. Na snímku zleva Moravcova londýnská jedenáctka: Václav Sláma, Karel Paleček, Oldřich Tichý, Vladimír Cigna, Josef Fořt, Emil Strankmuller, František Moravec, František Fryč, Josef Bartík, Alois Frank a Jaroslav Tauer.
Moravcova zpravodajská operace "Transfer" odpovídá podle expertů i dnešním kritériím. A to tím spíše, že o pár měsíců později se z nacisty okupovaného Česka podařilo do Británie "propašovat" i rodiny zpravodajců, jimž by se gestapo určitě mstilo. Až do svého zatčení v roce 1942 dodával Paul Thümmel (A-54) Londýnu velmi cenné informace o Hitlerových plánech. K nejvýznamnějším akcím, které Moravec naplánoval, patří nicméně likvidace třetího muže nacistické říše Reinharda Heydricha, jehož v Praze zlikvidovali parašutisté Jan Kubiš s Josefem Gabčíkem. Snímek je z manévrů čs. zemského velitelství z počátku 30. let minulého století. František Moravec je úplně vpravo.
Berlín, 14. března 1939, to už Moravcova operace "Transfer" běžela naplno. Prezident Československa Dr. Emil Hácha (druhý zleva) jedná s vůdcem třetí říše Adolfem Hitlerem. Svoboda a samotná existence Československa byla zpečetěna tím, že Hácha pod výhrůžkami vybombardováním Prahy a drsným nátlakem (při jednání zkolaboval) přijal nakonec Hitlerovy požadavky a souhlasil s okupací Čech, Moravy a Slezska, a tedy vznikem Protektorátu Čechy a Morava.
Foto: Bundesarchiv, Bild 183-2004-0813-500 / Unknown / CC-BY-SA 3.0
Dan Poláček Jan Gazdík JP Dan Poláček, Jan Gazdík, JP
Aktualizováno 15. 3. 2021 10:42
Šéf československé armádní rozvědky František Moravec obdržel 13. března 1939 od svého klíčového agenta A-54 Paula Thümmela varování, že německý wehrmacht již za dva dny obsadí Čechy a Moravu. Moravec o tom okamžitě informoval vládu, setkal se ale s ponižujícím výsměchem. Zdrcený šéf čs. armádní rozvědky začal okamžitě chystat operaci "Transfer".

Během ní odletělo 14. března do Londýna 11 elitních Moravcových zpravodajců, se seznamem 850 významných agentů čs. rozvědky. O den později obsadili nacisté ČSR. Boj Čechoslováků proti Třetí říši začal tak, jak připomínají historici, jako první v Evropě a trval nejdéle.

 

Právě se děje

před 21 minutami

Česko v pololetí získalo od Evropské unie o 38,7 miliardy korun více, než zaplatilo

Česká republika v letošním prvním pololetí získala z rozpočtu Evropské unie o 38,7 miliardy korun více, než do něj odvedla. V tiskové zprávě o tom informovalo ministerstvo financí. Loni v pololetí takzvaná čistá pozice ČR činila 50,1 miliardy korun.

Od vstupu do EU v květnu 2004 do konce června zaplatilo Česko do rozpočtu EU 709,8 miliardy korun a získalo z něj 1,64 bilionu korun. Česko dosud získalo z EU o 934,2 miliardy korun více, než do něj odvedlo. "Předpokládám, že celkovou čistou pozici ve výši jednoho bilionu korun bychom měli dosáhnout nejpozději v první polovině roku 2022," uvedla ministryně financí Alena Schillerová (za ANO).

Zdroj: ČTK
před 23 minutami

Zisk AstraZeneky klesl i přes růst tržeb, k němuž přispěla vakcína proti covidu

Čistý zisk britsko-švédské farmaceutické společnosti AstraZeneca ve druhém čtvrtletí meziročně klesl o čtvrtinu na 550 milionů dolarů (zhruba 12 miliard koreun), a to navzdory prudkému růstu tržeb, ke kterému výrazně přispěla vakcína proti covidu-19. Firma to uvedla ve své výsledkové zprávě. Celkové tržby se meziročně zvýšily o 31 procent na 8,22 miliardy dolarů.

Tržby z prodeje vakcíny proti covidu dosáhly 894 milionů dolarů, takže se více než ztrojnásobily z 275 milionů v prvním čtvrtletím. AstraZeneca podle listu The Wall Street Journal ve druhém čtvrtletí na vakcíně dál prodělávala, ztráta se ale snížila zhruba na 13 milionů dolarů ze 40 milionů v prvním kvartálu.

Vakcína firmy AstraZeneca je levnější a používá se snadněji než některé konkurenční přípravky. Potýká se ale i s problémy, například s potížemi při výrobě či s obavami z vedlejších účinků, kvůli kterým některé země její používání omezily či rovnou zakázaly. Obzvlášť kritické vůči této vakcíně jsou Spojené státy, poznamenala agentura Reuters.

Zdroj: ČTK
před 27 minutami

Selhání české justice, vzkázal Štrasburk. Doživotní trest pro Tempela musí přezkoumat soud

Robert Tempel, který si odpykává doživotní trest za dvojnásobnou vraždu spáchanou v roce 2001 na Sokolovsku, dosáhl nového projednání svého případu. Ústavní soud (ÚS) po zásahu Evropského soudu pro lidská práva ve Štrasburku revidoval svá starší odmítavá rozhodnutí. Kauzou se musí znovu zabývat odvolací Vrchní soud v Praze. Podle advokáta nejsou splněny podmínky pro další držení Tempela ve vězení. Na nový proces by podle něj měl čekat na svobodě.

"Podáme potřebná podání k příslušným soudům tak, aby byl vydán příkaz k propuštění pana Tempela," řekl ČTK advokát Jakub Kříž. Návrh na případnou vazbu by muselo podat státní zastupitelství. "Z naší strany mohu říct pouze to, že věc se vrací k Vrchnímu soudu v Praze, který musí učinit všechny nezbytné kroky," uvedl ústavní soudce Tomáš Lichovník.

Tempel vinu popíral. Krajský soud v Plzni jej čtyřikrát osvobodil, pražský vrchní soud ale zprošťující verdikt pokaždé zrušil. Tempel byl pravomocně odsouzen až poté, co vrchní soud přeložil proces z Plzně ke Krajskému soudu v Praze. Na ÚS se Tempel obracel kvůli přeložení kauzy z Plzně do Prahy a znovu po definitivním uložení doživotního trestu, avšak neuspěl. Obě stížnosti tehdy soud odmítl, nyní musel rozhodovat znovu.

Důvodem pro nové kroky v Tempelově kauze bylo stanovisko štrasburského soudu, který se za odsouzeného muže postavil loni v červnu. Českou republiku zkritizoval za "významné selhání justice" při projednávání mužova případu. Pochybení spočívalo v délce řízení, ale také v přesunu věci z Plzně do Prahy. Ústavní soud vrátil kauzu právě do fáze odvolacího řízení před přeložením z Plzně do Prahy, justice by měla znovu rozhodnout také o případné vazbě Tempela.

Zdroj: ČTK
Další zprávy