Obrazem: 75. výročí vzniku StB - 44 let šmírování, únosů, ale i mučení a zabíjení

Trojka, za jejíhož vládnutí byly pod taktovkou sovětské tajné policie KGB položeny základy Státní bezpečnosti. Zleva: šéf KSČ Rudolf Slánský, prezident Klement Gottwald a premiér Antonín Zápotocký.
1978 - slavnostní vyřazení prvních absolventů fakulty StB Vysoké školy SNB (včetně rozvědčíků).
Josef Toufar (14. července 1902 Arnolec – 25. února 1950 Praha). Český římskokatolický kněz, jehož poslední kněžské působiště byla menší venkovská obec Číhošť u Ledče nad Sázavou. Poté, co se během jeho kázání při bohoslužbě v číhošťském kostele 11. prosince 1949 rozpohyboval půlmetrový dřevěný křížek na oltáři, o čemž svědčilo 19 svědků, a rychle se rozšiřovala zpráva o tzv. číhošťském zázraku, tak se vedení KSČ rozhodlo tuto událost zneužít ke zdiskreditování katolické církve (a následně proticírkevním opatřením). Toufar byl 28. ledna 1950 unesen do Valdic, kde se jej členové speciální instruktážní skupiny StB snažili krutým mučením donutit ke lživému doznání, že pohyb křížku sám inscenoval. Toufar se však neměl k čemu přiznat a ani technikům StB se nepodařilo sestavit podvodný mechanismus tak, aby fungoval. Po čtyřech týdnech bestiálního mučení Toufar 25. února 1950 zemřel po operaci ve Státním sanatoriu v Praze v Legerově ulici.
Pohřeb Jana Patočky se stal významnou událostí protikomunistického odporu. Proto byl záměrně manipulován a rušen, aby přišlo co nejméně lidí a nebylo slyšet proslovy. Nejdříve bylo měněno datum a hodina pohřbu a přímo při pohřbu létala nad hřbitovem policejní helikoptéra, na Markétě pak příslušníci Rudé hvězdy tůrovali plochodrážní motocykly. U Patočkova hrobu klečí herec Pavel Landovský.
Poslední šéf StB Alojz Lorenc (* 21. červen 1939 Trenčín), je bývalý československý policista slovenské národnosti. V období 1985–1989 působil jako první náměstek federálního ministra vnitra ČSSR, pověřený řízením centrálních kontrarozvědných správ Státní bezpečnosti. Celou kariéru působil v bezpečnostních složkách. Od reorganizace FMV v roce 1988 mu byly podřízeny Hlavní správa kontrarozvědky, Hlavní správa vojenské kontrarozvědky a Správa kontrarozvědky v Bratislavě. Řídil a komplexně kontroloval protišpionážní, ekonomickou, vojenskou i politickou kontrarozvědnou práci v celém Československu. V průběhu sametové revoluce vydal rozkaz ke skartaci mnoha dokumentů z archivu StB. Po revoluci byla StB zrušena a generál Lorenc z řad bezpečnostních složek propuštěn. Za své činy z doby socialismu byl v říjnu 1993 Vyšším vojenským soudem v Táboře odsouzen ke čtyřletému nepodmíněnému trestu. Trest si však nikdy neodpykal a odjel na Slovensko, jehož orgány v roce 2000 trestní stíhání zastavily. Teprve v roce 2002 byl Lorenc odsouzen k patnácti měsícům odnětí svobody podmíněně. Lorenc odmítl, že by překročil své pravomoci. Po roce 1990 se Alojz Lorenc zabýval komerční poradenskou činností v oboru IT bezpečnosti. Později několik let pracoval jako ředitel firemních rizik pro investiční skupinu Penta (snímek byl pořízen v únoru 1991).
Foto: Archiv Miloše Doležala
Dan Poláček Jan Gazdík Dan Poláček, Jan Gazdík
25. 10. 2020 11:17
Je to vlastně smutné výročí 75 let od vzniku Státní bezpečnosti (StB) v říjnu 1945. Prvorepubliková idea ochrany republiky vzala brzy za své. StB se v rukou Komunistické strany Československa a pod dozorem Moskvy stala nástrojem pronásledování demokratické opozice. A trvalo to až do pádu totality v listopadu 1989. Šmírování, únosy, mučení, ale i vraždy - to je ve zkratce "výroční" vizitka StB.
 

Právě se děje

Další zprávy