Obětí domácího násilí je každá šestá žena a každý dvaadvacátý muž, zjistil průzkum

ČTK ČTK
13. 10. 2015 14:59
Obětí domácího násilí je každá šestá žena a každý dvaadvacátý muž. Nejčastěji domácí násilí trvalo více než tři roky. Na 44 procent se v porovnání s minulými průzkumy zvýšil počet lidí, kteří mají nějakou zkušenost s domácím násilím, a to téměř polovina žen a téměř čtvrtina mužů. Zvýšení nemusí nutně znamenat nárůst domácího násilí, ale větší všímavost a citlivost lidí. Nepřímou zkušenost s domácím násilím uvádělo 27 procent lidí, kteří byli buď jeho svědky, nebo měli informaci z doslechu, zatímco přímou zkušenost uvádělo 13 procent respondentů z řad obětí či násilníků.
Ilustrační foto.
Ilustrační foto. | Foto: Thinkstock

Praha - Obětí domácího násilí se v Česku podle průzkumu společnosti SocioFactor stala každá šestá žena a každý dvaadvacátý muž.

Za devět let se ze čtyř pětin na nynější dvě třetiny snížil počet případů fyzické formy domácího násilí.

Nejčastěji domácí násilí trvalo více než tři roky. Vyplývá to z prvních výsledků průzkumu, který si zadala Asociace pracovníků intervenčních center (APIC) v rámci kampaně Mlčení bolí.

Zkušeností je více

Na 44 procent se v porovnání s minulými průzkumy zvýšil počet lidí, kteří mají nějakou zkušenost s domácím násilím, a to téměř polovina žen a téměř čtvrtina mužů.

Daniel Topinka ze SocioFactoru podotkl, že toto zvýšení nemusí nutně znamenat nárůst domácího násilí, ale větší všímavost a citlivost lidí.

Nepřímou zkušenost s domácím násilím uvádělo 27 procent lidí, kteří byli buď jeho svědky, nebo měli informaci z doslechu, zatímco přímou zkušenost uvádělo 13 procent respondentů z řad obětí či násilníků.

Žádnou zkušenost s domácím násilím nemělo 56 procent dotázaných.

Je potřeba zásah okolí

Přes 90 procent respondentů souhlasí s tím, že domácí násilí si žádá zásah okolí, například sousedů či příbuzných, a více než 80 procent chce řešení od státu, uvedl Topinka.

Čtyři pětiny lidí ovšem uznávají, že pro okolí je těžké rozpoznat, kdy se už jedná o domácí násilí a kdy o méně závažné domácí potyčky. Takzvanou italskou domácnost veřejnost akceptuje, upozornil Topinka.

Obtížnost rozpoznání by pro polovinu dotázaných byla hlavní překážkou, proč násilí nenahlásit.

Fyzické útoky byly podle výzkumu STEM z roku 2006 součástí přibližně 80 procent případů domácího násilí, podle aktuálního průzkumu se snížily na 65 procent případů.

Ve více než polovině zjištěných případů šlo o kombinaci více forem násilí, nejčastěji kombinaci fyzického a psychického násilí.

V téměř čtvrtině případů docházelo pouze k fyzickému napadání, v další čtvrtině k výhradně psychologickému násilí.

Nejdříve ochránit oběť

Tři čtvrtiny lidí si myslí, že v případě zásahu zvenčí je třeba nejprve ochránit oběť, čtvrtina by dala přednost stíhání násilníka.

Průzkum rovněž ukázal, že u poloviny případů domácího násilí jsou přítomné děti.

Řada dospělých obětí rovněž domácí násilí zažila u svých rodičů a řada žen se násilí ze strany partnera snaží řešit sama, uvedl Topinka.

Podrobnější výsledky průzkumu, který prováděl SocioFactor od února do října mezi 1500 respondenty staršími 15 let, budou zveřejněny po zpracování v únoru příštího roku, dodal Topinka.

Kampaň chce odstranit mýty

Kampaň má pomoci odstranit mýty kolem domácího násilí. Podle Topinky byl už například opuštěn mýtus, že si oběť za domácí násilí může sama, nebo že je domácí násilí záležitostí sociálně slabších vrstev.

Asociace chce také využít zkušeností z praxe pro účinnější pomoc obětem ze strany úřadů, jimž bude sloužit závěrečná publikace.

Obětem pak má podle předsedkyně APIC Martiny Vojtíškové pomoci, aby se o problému nebály promluvit. "Kdo vyhledá pomoc, dostane možnost změnit svůj život," dodala Vojtíšková.

 

Právě se děje

Další zprávy