reklama
 
 

Obchodní komora domlouvá zakázky na Krymu. Nemáme s ní nic společného, brání se firmy i Jourová

21. 6. 2018 5:30
Česká obchodní komora Jiřího Nestávala jednala na Krymu jménem české firmy, která se ale od aktivit této organizace distancuje. A nic společného s ní nechtějí mít ani některé další společnosti či politici, kterými se komora na svých stránkách zaštiťuje.

Praha - "České firmy budou investovat na Krymu" či "Krymská vládní delegace přijede jednat do Prahy o dodávkách technologií". Podobné titulky vycházely v posledních měsících v ruských médiích, a to i v největších státních agenturách.

Zmíněné zprávy se odkazují na Jiřího Nestávala, prezidenta České-středoasijské smíšené obchodní komory, která se zaměřuje na postsovětské státy či Čínu. Nestával slibuje českým firmám, že jim v této oblasti dokáže zprostředkovat lukrativní obchody. Poslední dobou ale podnikatelé od jeho organizace dávají ruce pryč. Jedním z důvodů je údajně její pověst nebo právě aktivity na okupovaném území Ukrajiny.

Když před pár týdny Nestával navštívil Ruskem okupovaný Krym, slíbil jménem firmy, kterou tehdy zastupoval, dovézt kotle za více než milion eur. A to i přesto, že Evropská unie na poloostrov uvalila sankce.

Firmě Thermona, jejímž jménem na Krymu vystupoval, se to nelíbilo a vzápětí s Nestávalem přerušila spolupráci. "Dost překročil to, na co byl najat. Distancovali jsme se od něj a přerušili s ním veškerý kontakt. A to na základě toho, že nám dal zkreslené informace," popsal redakci Milan Kubíček, obchodní ředitel Thermony, která dodává zboží na ruský trh už od přelomu tisíciletí.

Nestával, který na otázky Aktuálně.cz ani po týdnu neodpověděl, podle ruské agentury TASS podepsal na Krymu memorandum a slíbil dodávky kotlů od této české firmy v hodnotě 30 milionů korun. Podle Kubíčka ale společnost nic takového neplánovala, protože sankce nehodlá porušovat.

"Nedal nám informace třeba o tom, že chce působit na Krymu a že tam vyvíjí ze své osobní iniciativy nějakou svou činnost," dodal Kubíček s tím, že na vše přišli až po Nestávalově návratu. 

Sankce byly na obchodování s Krymem uvaleny poté, co Rusko na jaře 2014 poloostrov anektovalo. Není však jasné, zda by tato konkrétní zakázka na kotle pravidla porušila, sdělil Aktuálně.cz Finanční analytický útvar (FAÚ), který v Česku na dodržování sankcí dohlíží.

Podle úřadu totiž existují výjimky. "Nelze tedy a priori a bez znalosti konkrétních okolností daného případu tvrdit, že dodávkou nějakého kotle na Krym nebo do Sevastopolu byly, jsou nebo budou porušeny mezinárodní sankce," napsal Petr Korbáš z FAÚ.

Redakci Aktuálně.cz se podařilo kontaktovat i další firmy, které Nestávalova komora zastupovala. Mají podobnou zkušenost jako Thermona. Smlouvu z podobných důvodů vypověděl i manažer známé české společnosti, která obchoduje se zdravotnickými přístroji a nepřeje si být v této souvislosti zmiňována.

Spolupráci s komorou, která si podle oslovených podnikatelů za zastupování nechává platit v řádu desítek tisíc korun, ukončila i další česká firma 4Rail, která se zabývá rekonstrukcí kolejových vozidel. Té měl Nestával dojednat lukrativní smlouvu v ruské Ufě, hlavním městě republiky Baškortostán.

"Spolupráci s komorou jsme loni vypověděli, protože výsledek té zakázky se nikdy nedostavil. Dohodli jsme se, že to necháme uležet, a s nikým nejsem kvůli tomu v kontaktu," vysvětlil Aktuálně.cz ředitel 4Rail Jan Ovsjannikov.

Špatné zkušenosti s Nestávalovou organizací dokládá i František Masopust, který vede konkurenční Komoru pro hospodářské styky se SNS, a působí tak v podobných oblastech jako Nestával. Středoasijská komora podle něj nemá v zahraničí dobré jméno, hlavně kvůli praktikám, které používá. "Tato komora vyvíjí činnost v postsovětských zemích. Ale ne vždy je to v souladu s pravidly komorové činnosti," sdělil Masopust.

Působení středoasijské komory nelibě sleduje i Ukrajina, a to právě kvůli Nestávalovým opakovaným cestám na Krym. "Pan Nestával byl varován ohledně nezákonných cest na okupované území Ukrajiny. Bohužel to nevzal na vědomí a opakovaně porušil ukrajinské zákony, což pro něj bude mít důsledky," říká ukrajinský velvyslanec v Praze Jevhen Perebyjnis.

Jaké důsledky měl na mysli, diplomat neupřesnil. Ze zkušeností lze říct, že už se Nestával zřejmě nepodívá na Ukrajinu, protože Kyjev obvykle v podobných případech dotyčné zařazuje na svůj sankční seznam. 

Redakce Aktuálně.cz zaslala Nestávalovi otázky před více než týdnem, odpovědi do vydání článku nepřišly. Jeho zástupkyně a viceprezidentka komory Vlasta Bohdalová, která byla mezi lety 2006 a 2017 poslankyní za ČSSD, redakci řekla, že Nestávalově práci nerozumí a nezajímá se o ni.

"Mám na starost jinou agendu. Já se starám o oblast vzdělání, kultury a cestovního ruchu. Když jsem loni skončila ve sněmovně, komora těchto aktivit začala mít hodně a pan Nestával v tom není kovaný," řekla redakci Bohdalová s tím, že do dalších činností komory nezasahuje.

Bohdalová přitom není jedinou političkou ČSSD, která se v Nestávalově blízkosti objevuje. Před deseti lety třeba platil tehdejšímu předsedovi Jiřímu Paroubkovi a jeho ženě cestu do Sýrie, na niž pak upozornila média.

Chlubí se kontakty na Jourovou nebo Netolického

A na začátku června se šéf komory pochlubil setkáním s hejtmanem Pardubického kraje Martinem Netolickým (ČSSD). "Já taky vyslechnu kdekoho. Přijal jsem ho kvůli tomu, že o schůzku požádala bývalá poslankyně za ČSSD Vlasta Bohdalová. Mluvili o pardubickém letišti a o charterových letech do Černé Hory," řekl k setkání hejtman. Jednání podle něj bylo velice nekonkrétní, proto požádal Nestávala o jasnější návrhy. Od té doby se nikdo neozval.

Styky s Nestávalem důrazně popřela i eurokomisařka Věra Jourová, s níž údajně šéf komory projednával nové aktivity v Černé Hoře. "Absolutně odmítám, že bych se setkala s jakýmkoliv zástupcem České-středoasijské smíšené obchodní komory. Toto sdělení je falešné," napsala redakci Jourová s tím, že Nestával na stránkách své organizace zveřejnil koláž fotografií z jiných akcí: mimo jiné ze slyšení v Evropském parlamentu z konce roku 2014.

Komora také na svých stránkách v minulých letech uváděla, že dlouhodobě podporuje Hradní stráž, ta se k věci nechce vyjadřovat, popírá ale, že by jakákoliv spolupráce probíhala i v současné době. "Informace uvedené na webu České-středoasijské smíšené obchodní komory nebudeme komentovat. V současné době Hradní stráž s Českou-středoasijskou smíšenou obchodní komorou nijak nespolupracuje," sdělil redakci mluvčí Hradní stráže Jiří Havel.

Není to poprvé, kdy v ruských médiích informují o zájmu českých podnikatelů působit na Krymu - psalo se o dodávkách trolejbusů, budování vodohospodářské infrastruktury nebo i o výstavbě pivovaru. Není ale známo, že by byl některý z projektů realizován, a není tak vyloučeno, že šlo primárně o snahu krymských úřadů ukázat, že poloostrov není v mezinárodní izolaci.

"Potenciální zisk z účasti na projektech na území anektovaného poloostrova nekompenzuje rizika být zařazen na sankční seznam. Plus Krym je logisticky izolované území, které je daleko od magistrálních železničních a automobilových koridorů. Je to nevelký trh a obyvatelé mají relativně nízkou kupní sílu," říká novinář Pavel Kazarin, který pochází ze Simferopolu. Rozhovory o zahraničních investicích na Krymu podle něj zůstávají jen na úrovni slov.

Podobně nejspíš dopadne i Nestávalovo jednání o tom, že by Česko mohli navštívit zástupci krymské vlády. "Někteří představitelé současné ruské správy na Krymu mají zakázán vstup na území EU a ti do ČR přicestovat nemohou, ostatní zde mohou pobývat výlučně jako soukromé osoby, pokud jim bude uděleno turistické vízum," řekla redakci mluvčí ministerstva zahraničí Irena Valentová.

autoři: Lukáš Prchal, Ondřej Soukup | 21. 6. 2018 5:30

Související

    Pokračujte dál

    Hlavní zprávy

    reklama
    reklama
    reklama
    reklama
    reklama
    reklama