Obce zpochybnily politiku rozvoje, u soudu však neuspěly

ČTK ČTK
17. 3. 2015 10:28
Jihomoravské obce se snažily vyškrtnout dvě silnice z územního rozvoje. Ústavní soud to zamítl.
Ilustrační foto.
Ilustrační foto. | Foto: Thinkstock

Brno - Jihomoravské obce Bavory a Jinačovice s konečnou platností neuspěly ve snaze o vyškrtnutí silnic R52 a R43 z Politiky územního rozvoje České republiky. Stížnost obcí odmítl Ústavní soud.

Potvrdil tak ustálený postoj české justice, podle kterého politika územního rozvoje schvalovaná vládou není takzvaným opatřením obecné povahy. Proto ji správní soudy nemohou přezkoumávat či rušit, na rozdíl od územních plánů a krajských zásad rozvoje. Vyplývá to z usnesení v soudní databázi.

Politika slouží úřadům

Politika slouží podle ústavních soudců spíše úřadům, pro které představuje základní rámec rozvojových plánů státu.

"Nejde tedy o konkrétní regulaci určitého území s obecně vymezeným okruhem adresátů, ale o interní předpis, který však s ohledem na účast veřejnosti při jeho vzniku, jež je zákonem formalizována, nese i určitý přesah nad rámec samotné vnitřní činnosti veřejné správy," stojí v usnesení senátu se zpravodajem Jiřím Zemánkem.

Není jasné, kudy silnice povede

Jinačovic na Brněnsku se týká koridor plánované silnice R43 mezi Brnem a Svitavskem, Bavor na Břeclavsku zvažovaná trasa silnice R52 z Pohořelic k rakouským hranicím.

Politika územního rozvoje z roku 2008 ovšem vymezuje prakticky jen počátek a konec silničních staveb, nikoliv jejich přesné vedení. Přesto sporné body oběma obcím vadily. Momentálně finišuje aktualizace politiky územního rozvoje, dokument by se měl brzy dostat na stůl vládě.

Od politiky územního rozvoje se odvíjí krajské územní plány, které už soudy přezkoumávat mohou. NSS tak před časem například zrušil Zásady územního rozvoje Jihomoravského kraje včetně koridorů páteřních silničních tahů. Kraj nedostatečně posuzoval celkový vliv všech silničních staveb na životní prostředí a veřejné zdraví.

Přetíženost silnice

Rychlostní silnice R43 má v budoucnu spojit Brno s Moravskou Třebovou. Současná cesta směrem na Svitavy je přetížená a kvůli častým nehodám si vysloužila přezdívku "silnice smrti". Některé obce v koridoru R43 však s nejčastěji zmiňovanou trasou nesouhlasí.

Silnice R52 směřuje od Brna na jih směrem na Vídeň. Momentálně začíná u Rajhradu a končí u Pohořelic na Brněnsku. Kraj v minulých letech prosazoval její pokračování na Mikulov. Některé obce a ekologové s tím nesouhlasí a chtějí pro spojení s Rakouskem využít existující trasu D2 z Brna do Břeclavi.

 

Právě se děje

před 38 minutami

Lékárníci požadují přístup k záznamům o lécích, které pacienti pobírají

Lékárníci chtějí mít stejný přístup do lékového záznamu pacienta jako lékaři. Jen tak podle nich mohou poskytnout pacientům co nejlepší péči. Léková novela nyní čeká ke schválení ve Sněmovně. Lékárníkům vadí, že Senát navrhl, aby si pacienti mohli vybrat, kteří lékaři a lékárníci budou moci nahlížet do pacientových lékových záznamů.

Vládní novela má v duchu původního záměru zajistit, že ošetřující lékaři a lékárníci budou sdílet údaje o lécích, které má pacient předepsané. Smyslem je zabránit předepisování léků, jejichž vzájemné užívání by mělo nežádoucí účinky na pacienta.

Návrh senátorů Jitky Seitlové a Václava Hampla z klubu KDU-ČSL má však umožnit, aby pacient mohl souhlas s nahlížením do lékového záznamu udělit všem lékařům a lékárníkům, nebo pouze vybraným. Souhlas by mohl udělit kdykoliv a kdykoli jej také odvolat. Senátoři to zdůvodnili mimo jiné obavami ze zneužití možnosti zjistit, jaké léky pacient bere.

"Obavy ze zneužití údajů jsou naprosto zbytečné. Lékárníci jsou jednak vázáni mlčenlivostí stejně jako lékaři, lékový záznam je navíc opatřen řadou zabezpečení. Pouze lékárník, ze všech pracovníků v lékárně, bude moci na základě vlastního osobního bezpečnostního certifikátu vstupovat do tohoto systému," sdělil dnes prezident lékárnické komory Lubomír Chudoba. Navíc, v lékovém záznamu bude zaznamenána kompletní elektronická stopa a případné zneužití bude podléhat významným finančním sankcím i trestněprávní odpovědnosti, dodal.

Zdroj: ČTK
před 40 minutami

Skončila odstávka druhého bloku jaderné elektrárny Dukovany

V jaderné elektrárně Dukovany v sobotu skončila odstávka druhého bloku. Výroba elektřiny měla původně začít na konci června, ale kvůli opravě netěsnosti v parogenerátoru se odstávka o téměř tři měsíce prodloužila.

"Elektřinu začal blok dodávat ve 12:57 hodin", řekl mluvčí elektrárny Jiří Bezděk. V Dukovanech tak nyní pracují tři ze čtyř výrobních bloků. Na prvním výrobním bloku energetici dokončují plánovanou odstávku pro výměnu paliva.

"Přednost má vždy bezpečnost a jistota o stavu zařízení. Proto jsme si na diagnostice stavu, přípravě postupu, samotné opravě i následných zkouškách dali mimořádně záležet. Teprve na základě vyhovujících výsledků jsme se rozhodli druhý výrobní blok Jaderné elektrárny Dukovany opět uvést do provozu," uvedl ředitel Jaderné elektrárny Dukovany Miloš Štěpanovský.

Plánovaná odstávka prvního bloku skončí na přelomu září a října. Elektrárna Dukovany je v provozu od roku 1985. Loni dodala do sítě 14,25 TWh elektřiny. ČEZ prověřuje možnosti provozu nynějších bloků přibližně do roku 2045.

Zdroj: ČTK
Další zprávy