Praha - Ve čtvrt na sedm odjede vaše dítě do školy autobusem, zpět se dostane až kolem páté odpoledne. Domů se vracíte kolem prázdné školní budovy, o kterou se ale obec musí pořád starat, a na ulici se pozdravíte s propuštěnými učiteli.
To je jeden z možných scénářů dopadů reformy regionálního školství, kterého se obávají mnohé malé obce.
Jelikož ministerstvo školství nepředložilo s první verzí svého záměru na reformu financování regionálního školství zároveň žádnou konkrétní analýzu chystaných dopadů, obrátilo se Aktuálně.cz přímo na starosty.
Starosta středočeského Kamýku nad Vltavou Petr Halada předpokládá, že v současné podobě by návrh vedl ke zrušení druhého stupně místní školy. Obec by jej nebyla schopna dofinancovat.
S tím by bylo spojeno propuštění pěti učitelů a každodenní vypravování asi šedesáti dětí na autobus do 23 kilometrů vzdálené Příbrami.
Boj starostů
Podle Halady chce ministerstvo, bez znalosti terénu, optimalizovat školství, které na vesnicích budují téměř 300 let. "Považuji jejich koncepci jako naprosto nepřijatelnou," říká starosta Kamýku.
V celém Středočeském kraji se podle Halady "koncepce" dotkne minimálně 165 škol.
Eduard Kavala ze Spolku pro obnovu venkova a starosta Bělotína, obce ležícího nedalo Hranice na Moravě, tvrdí, že se do problémů dostanou školy, které nemají "tuplované" třídy.
V Hranickém mikroregionu hrozí podle předpokladů místních starostů zrušení šesti škol. Tři školy přímo v Hranici by se sloučily do jedné, druhá by potom sloužila právě žákům zrušených venkovských škol.
Děti by tak nyní dojížděly do školy přibližně mezi šesti až dvaceti kilometry.
V hlavní roli čísla
Konkrétní číselné podklady získalo Aktuálně.cz ze dvou obcí na Uherskohradišťsku, jejichž pravá jména však na přání zdroje ponecháme v anonymitě. Důvodem má být zabránění případné paniky a předčasnému odlivu dětí do škol ve větších městech.
Označme je tedy třeba jako Nová Ves a Lhota. Klasická devítiletá škola v Nové Vsi, jejíž třídy jsou naplněny v průměru třinácti žáky, přišla obec jen za loňský rok na více jak 1,4 milionu korun, opravy a investice potom dosáhly asi jednoho milionu korun.
Pokud by chtěla obec školu udržet i v podmínkách, které navrhuje současná podoba reformy, musela by ročně přispívat částkou přesahující 2,5 milionu.
V případě jejího zrušení by byli žáci každý den nuceni dojíždět. Jízdné by jejich rodiče vyšlo měsíčně asi na 680 korun.
Pětiletka ve Lhotě (průměrně 15 žáků na třídu), by si zase od roku 2013, kdy by ministerstvo rádo spustilo celý systém, vyžádalo ročně obecní dofinancování ve výši necelých 730 tisíc korun.
Tato škola přitom dosahuje dlouhodobě výborných výsledků v integraci fyzicky handicapovaných.
Školy v Nové Vsi i Lhotě jsou přitom rekonstruované a jejich žáci dosahují velmi dobrých výsledků.
O skutečné podobě reformy a všech jejích důsledcích nyní rozhodnou následující měsíce, kdy má proběhnout ministerská "road-show", během které bude Josef Dobeš (VV) s náměstkem Ladislavem Němcem objíždět kraje i některé konkrétní obce a řešit připomínky samospráv a odborné veřejnosti.
K nejvýznamnějším a často opakovaným připomínkám patří zejména to, že reforma vychází z nedostatečných podkladů, je založena zejména na ekonomických ukazatelích s minimálním ohledem na kvalitu i dopady chystaných změn a v neposlední řadě i rychlost, s jakou je tvořena.