reklama
 
 

Obce a kraje si připlatí za mzdy pro "šéfy". Platy starostů a zastupitelů mají být spravedlivější

10. 9. 2017
Starostům a zastupitelům od nového roku vzrostou platy. Nový způsob, podle kterého se jim budou mzdy vypočítávat, v pondělí projedná a pravděpodobně také odsouhlasí vláda. Vyšší platy mají být spravedlivější a zástupce samospráv motivovat k lepší práci. Podle svazu měst a obcí by stát měl samosprávám na zvýšení platů přidat peníze. S tím ale vládní nařízení nepočítá.
Doporučujeme

Praha - Loučná pod Klínovcem patří s necelou stovkou stálých obyvatel mezi nejmenší obce v republice.

Povinnosti, které má její starostka, ale nejsou o nic menší než ty, které má starosta nedalekého a co do počtu obyvatel dvakrát tak velkého Božího Daru.

Tamní starosta přesto dosud bral plat o tři tisíce korun měsíčně více než jeho kolegyně.

Od Nového roku se to změní a platy všech starostů obcí do 600 obyvatel se sjednotí.

Je to jedna z mnoha novinek toho, jak se odměny představitelů městských i krajských samospráv budou od příštího roku počítat.

Na poslední chvíli

Materiál v pondělí na jednom ze svých posledních zasedání před volbami projedná vláda.

Peníze, které si vydělají, se sice dál mají lišit podle počtu obyvatel daného města, obce nebo kraje. Už ale ne tak zásadně.

"Náročnost jednotlivých funkcí s počtem obyvatel nepochybně stoupá, ale ne lineárně a nejen v závislosti na počtu obyvatel," píše se ve zdůvodnění ministerstva vnitra, které návrh na vládu předkládá.

Navíc zatímco starosta zmiňované Loučné má stejné povinnosti jako starosta desetkrát větší Kuřimi, nemá k dispozici tak početný aparát obecního úřadu ani radu města. 

Výrazně víc peněz než dosud budou od příštího roku pobírat hlavně uvolnění radní obcí do tří set obyvatel. Jejich mzdy se jim víc než zdvojnásobí.

A výrazně více peněz dostanou také předsedové výborů a komisí, kteří pro radnice pracují na hlavní úvazek.

Nejvíce právě u malých obcí do tří set obyvatel. Dnes tam takzvaný uvolněný předseda výboru bere necelých 14 tisíc korun. Od Nového roku to bude téměř 25 tisíc.

Nejzásadněji se mají měnit platy takzvaných neuvolněných hejtmanů ve čtyřech krajích, kde dosud za stejnou funkci brali nesrovnatelně méně než ve zbytku republiky.

V Karlovarském kraji by hejtman, pokud by v čele kraje nebyl na plný úvazek, bral pouze necelých 12 tisíc korun. Nově to bude o 54 tisíc víc. Obdobné zvýšení platu by pak čekalo na hejtmany i na Ústecku, ve Středočeském kraji a v Praze.

Šéfové krajů jsou ale obvykle takzvaně "uvolnění pro výkon funkce", tedy pro úřad pracují na plný úvazek a jiné zaměstnání už nemají.

A avizované markantní zvýšení platů se jich tak nejspíš týkat nebude.

Méně v Brně, Ostravě a Plzni 

Naopak méně peněz na výplatní pásce najdou od Nového roku primátoři Brna, Ostravy a Plzně.

Z minulosti dostávali výrazně více peněz než jejich kolegové ze stejně velkých měst, protože navíc zastávali i agendu okresních úřadů. Té je ale v roce 2003 zprostil zákon, vysoké mzdy jim ale zůstaly.

"Odměna primátora Brna se blíží odměně pražské primátorky (aktuálně 105 949 korun, pozn. red.), i když je Praha třikrát větší a vykonává působnost kraje," zdůvodňuje ministerský návrh.

Růst platů starostů, radních a zastupitelů vítá i svaz měst a obcí. Nelíbí se jim ale, že s nimi ministerstvo vnitra nespolupracovalo od počátku a poslalo jim pouze hotový návrh k posouzení.

"Takto zásadní věci, které se týkají samospráv, jsme měli vytvářet společně," zlobí se předseda svazu František Lukl. 

Zároveň se obává toho, že na velkorysejší výplaty svých zástupců nebudou samosprávy mít.

"Stát by v rámci toho, že obcím a městům říká 'přidejte tolik a tolik', jim měl na to také poslat peníze," myslí si Lukl. Ministerský materiál ale s ničím takovým nepočítá.

"Navrhovaná právní úprava nemá přímé dopady na státní rozpočet," píše se v něm s tím, že veškeré náklady na vyšší mzdy jdou na vrub rozpočtů jednotlivých samospráv.

A co neuvolnění?

Svaz obcí a měst také kritizuje to, že úprava nijak nemění stávající praxi u takzvaných neuvolněných starostů a radních.

Jejich práce pro obec se jim totiž nezapočítává do odpracované doby, ze které se odvozuje nárok a výše důchodu.

"Na malých městech a v obcích starostové a radní, aby šetřili obecní kasu, působí v režimu neuvolněných. Jenže žádné další zaměstnání vedle toho často nemají," popisuje Lukl, "a za dobu, kdy pracovali pro obec, nemají nárok na důchod." 

V regulaci podomního prodeje selhal stát, říká předseda Svazu měst a obcí Dan Jiránek. Obce a města vydávají vyhlášky, ty ale nedokážou odlišit poctivé prodejce od nepoctivých. | Video: DVTV |  15:14

Související

    reklama
    reklama
    reklama
    Komerční sdělení
    reklama

    Sponzorované odkazy

    reklama