Obavy z nákazy morem nejsou důvodem k vrácení peněz za zájezd, rozhodl Ústavní soud

ČTK ČTK
15. 9. 2021 9:26
Ústavní soud odmítl stížnost dvou klientů cestovní kanceláře, kteří kvůli strachu z nákazy dýmějovým morem neodcestovali na ostrov Madagaskar. V žalobě tvrdili, že od kanceláře nedostali dostatečné informace o rizicích, v čemž spatřovali porušení smluvních podmínek, a proto požadovali vrácení peněz. Ve sporu šlo o 286 tisíc korun.
Ilustrační foto.
Ilustrační foto. | Foto: Thinkstock

Ústavní soudci stížnost odmítli jako zjevně neopodstatněnou, usnesení zpřístupnili ve své databázi. Upozornili, že cestování do exotických destinací má vždy svá rizika.

"Zvýšenou hrozbu různých nemocí v rozvojových tropických státech lze považovat za notorietu a nedává proto smysl, aby cestovní kancelář vždy zákazníkům 'pro jistotu' zaslala seznam stovek nemocí, které se ve státě X vyskytly či mohou vyskytnout," stojí v usnesení.

Muž a žena si v kanceláři v květnu 2017 objednali a zaplatili zájezd do několika exotických zemí včetně Madagaskaru. Měsíc před odjezdem dostali informace o rizicích, antimalarické prevenci a doporučení očkovat se proti žloutence a tetanu. Kancelář je zároveň odkázala na stránky ministerstva zahraničních věcí. Právě tam klienti našli zmínku o dýmějovém moru.

Kancelář klienty v reakci informovala, že mor se na Madagaskaru sice vyskytuje, ale nákaza není pro turisty při dostatečné prevenci pravděpodobná. Nabídla také možnost vyměnit za příplatek část zájezdu za jinou destinaci. Klienti nabídku nepřijali, na zájezd neodcestovali, od smlouvy ale výslovně neodstoupili.

Případem se zabýval Obvodní soud pro Prahu 3, který se postavil na stranu kanceláře. Městský soud v Praze rozsudek změnil a vyhověl klientům. Nejvyšší soud ale nakonec provedl další změnu, což znamenalo definitivní neúspěch žaloby klientů. Pokud neodstoupili od smlouvy a poté neodjeli na zájezd, šlo prý čistě o jejich volbu.

Ústavní soud zdůraznil, že ve smluvních vztazích je vždy nutné vnímat oprávněné zájmy obou stran. Není prý jasné, jaké řešení klienti od kanceláře očekávali. Pokud by jim vrátila cenu zájezdu ve chvíli, kdy už všechny platby za zájezd přeposlala a žádat je zpět od partnerů nemohla, protože žádné oficiální omezení cest nebylo v platnosti, v podstatě by tak ztrátu nesla na svých bedrech.

"Jednoduše řečeno, stěžovatelé si měli uvědomit již při uzavření smlouvy, že návštěva exotických krajů bude vždy spojena s jistým rizikem a pokud později došli k závěru, že takové riziko se jim najednou zdá příliš vysoké, může taková změna názorů s sebou legitimně nést příslušné náklady," uzavřeli ústavní soudci.

 

Pokud jste v článku zaznamenali chybu nebo překlep, dejte nám, prosím, vědět prostřednictvím kontaktního formuláře. Děkujeme!

Právě se děje

před 2 minutami

Nesrovnalosti i "atmosféra strachu", kritizuje volby v Rusku Evropská unie

Evropská unie v pondělí odsoudila "atmosféru zastrašování" v souvislosti s parlamentními volbami v Rusku a poukázala na četné nesrovnalosti při hlasování, na které upozorňovali nezávislí pozorovatelé. Polsko zase označilo za protiprávní skutečnost, že do ruské Státní dumy mohli volit i lidé z východní Ukrajiny, což zkritizovala také EU. Podle Británie průběh voleb, po nichž si dvoutřetinovou ústavní většinu v dolní komoře ruského parlamentu udrží vládní strana Jednotné Rusko, svědčí o vážném omezování demokratických svobod v Rusku.

"To, co jsme viděli před volbami, byla atmosféra zastrašování všech nezávislých kritických hlasů," řekl na tiskovém brífinku mluvčí šéfa unijní diplomacie Josepa Borrella. "Nebyli u toho žádní nezávislí mezinárodní pozorovatelé, takže je velmi obtížné zjistit, jak volby skutečně dopadly," dodal mluvčí Peter Stano. Od místních nezávislých pozorovatelů však má EU podle Stana indicie svědčící o "četných nesrovnalostech" při hlasování. Borrell se má podle něj tento týden sejít s ruským ministrem zahraničí Sergejem Lavrovem na okraj zasedání Valného shromáždění OSN v New Yorku.

Zdroj: ČTK
před 31 minutami

Řecké úřady začaly přemisťovat stovky migrantů do nového tábora na ostrově Samos. Má kapacitu 3000 lidí

Řecké úřady začaly přemisťovat stovky migrantů do nového uprchlického táboru na ostrově Samos. Informovala o tom agentura AFP. Řecký ministr pro migraci Notis Mitarakis prohlásil, že do tábora bude zpočátku umístěno zhruba 500 lidí z provizorního tábora u vesnice Vathy. Nový tábor, který byl financován z prostředků z Evropské unie, má kapacitu až 3000 lidí.

Tábor má rozlohu 12.000 metrů čtverečních a obklopuje ho vysoký plot s ostnatým drátem. Nachází se na relativně odlehlé části ostrova Samos. U vstupů jsou umístěny detektory a skenery. "Někteří si myslí, že se jedná o vězení, ale já nejsem toho názoru," řekl agentuře AFP jeden z migrantů. Od nového tábora si slibuje zvýšení kvality života, ve starém táboře totiž podle něj panovaly špatné hygienické podmínky.

V novém táboře panuje režim "omezeného pohybu". Migranti mohou pobývat mimo tábor denně od 8 do 20 hodin. Někteří z nich však nemohou tábor opustit vůbec. Jedná se například o osoby, které čekají na vyhoštění. Tento režim kritizují organizace na ochranu práv migrantů.

Starý uprchlický tábor ve vesnici Vathy měl kapacitu zhruba 700 lidí, v minulých letech tam v jeden moment pobývalo ale i desetkrát více lidí. Řecko za to čelilo kritice ze strany mezinárodních organizací. Za finanční pomoci Evropské unie se řecká vláda rozhodla vybudovat na pěti ostrovech, na které směřuje největší počet uprchlíků z tureckých břehů, nová zařízení. Náklady na vybudování nového tábora na ostrově Samos dosáhly 43 milionů eur (přes jednu miliardu korun).

Zdroj: ČTK
Další zprávy