reklama
 
 

O špičkové vědce by se mohla postarat nová nadace

11. 1. 2014 23:00
Vzorem pro Český vědecko-technologický institut jsou podobné instituce v Německu či USA.

Praha - V Česku by mohl již příští rok vzniknout institut, v němž by po vzoru Německa či Rakouska mohly fungovat špičkové vědecké týmy světové úrovně, s dostatečnými prostředky a navíc osvobozené od zbytečné byrokracie.

První krok k tomu udělala vládní Rada pro výzkum, vývoj a inovace na konci loňského roku, když schválila návrh, který je jedním z kroků nutných k založení.

Český vědecko-technologický institut pro excelentní výzkum (zkráceně "CIST"), jak je zatím plánovaná nadace označována, by měl do budoucna vytvořit stabilní podmínky pro přibližně 20 vědeckých týmů vedených renomovanými osobnostmi světové vědy.

Počítá se také s tím, že by měla nést jméno některé významné osobnosti české vědy, mluví se například o Otto Wichterlem.

Ve stopách německého Max-Planck-Gesellschaft

Vzorem pro CIST jsou zahraniční instituce, které dělají špičkový výzkum jako například Max-Planck-Gesellschaft v sousedním Německu, rakouský Institute of Science and Technology či americký Howard Hughes Medical Institute. Skupiny, které budou v rámci CIST působit, nebudou vázány na jednu konkrétní instituci či budovu.

"S žádnou budovou to spojeno nebude, k vědecké práci budou využity infrastruktury, které máme," říká k tomu místopředsedkyně rady Miroslava Kopicová.

CIST by se měl podobně jako výše zmíněné zahraniční instituce stát jakousi "značkou nejvyšší kvality" tuzemského vědeckého výzkumu, avšak zda tento záměr obstojí a nadace skutečně (a v plánovaném rozsahu) vznikne, bude záviset na ochotě nastupujícího kabinetu dostát svým slovům o podpoře vědy a výzkumu. Nadace si totiž vyžádá nemalé prostředky.

Miliarda ročně

"Počítá se s tím, že nadace bude potřebovat jednu miliardu korun ročně, a tato částka byla jako navýšení státního rozpočtu pro výzkum, vývoj a inovace zahrnuta ve státním rozpočtu schváleném Nečasovou vládou v červenci 2013. Současná vláda se rozhodla rozpočet pozměnit a jako jeden z důsledků této změny z něj byla tato každoroční miliarda korun vyškrtnuta," říká současný člen rady a někdejší vědecký šéfporadce Petra Nečase profesor Rudolf Haňka.

"Takže záruka financování byla, ale momentálně není," dodává. Kromě peněz ze státního rozpočtu počítá návrh s tím, že by nadace využívala také prostředků z Evropské unie a peněz od soukromých dárců.

"Jedním z problémů, který je třeba řešit, je finanční zajištění již existujících velkých evropských center. Institut bude potřebné řešit i v těchto souvislostech a je třeba také hledat cesty, jak získat na tento záměr soukromý kapitál," reagovala na otázku týkající se zajištění nadace ze státního rozpočtu místopředsedkyně ČSSD Alena Gajdůšková.

Možný budoucí ministr pro vědu lidovecký šéf Pavel Bělobrádek je v této záležitosti ještě stručnější. "Je to dobrá otázka, ale spíše na ministra financí," reagoval na stejný dotaz.

Navzdory chybějícím finančním zárukám však pokračují další přípravné kroky vedoucí k založení nadace, přičemž zmíněný radou schválený materiál je jen jedním z nich. "Rada je přesvědčena, že je v České republice nutné s pomocí dodatečných finančních prostředků a mechanismů vytvořit pro vskutku špičkové vědce podmínky pro rozvoj výzkumné činnosti světové úrovně," vysvětluje motivaci rady Haňka.

Už od roku 2015?

Jak on tak Kopicová vidí jako reálný termín spuštění činnosti nadace příští rok. "Pokud jde o datum, kdy by mohl být CIST - či jak se bude nadace jmenovat - spuštěn, tak předpokládáme, že nová vláda bude k financování vědy, a obzvláště špičkové vědy, vstřícnější. Pokud tomu tak bude a připravovaný zákon o nadaci projde Poslaneckou sněmovnou, tak vidím rok 2015 jako rok, kdy by se to mohlo rozjet," míní Haňka.

Nadace podpoří jak špičkové vědce, kteří již v Česku působí, tak umožní zahraničním skupinám přesídlit na kterékoliv univerzitní nebo neuniverzitní výzkumné pracoviště v České republice.

Týmy bude vybírat sama nadace na základě vlastní monitorovací činnosti a v podstatě by neměl být omezen na konkrétní obor. Ty, které budou vyhodnoceny jako excelentní ve světovém měřítku, budou následně osloveny s nabídkou působit jako výzkumný tým CIST. Budou muset zpracovat dlouhodobou vizi svého výzkumu na dobu příštích deseti let a tu s pomocí mezinárodních posudků zhodnotí vědecká rada CIST. Konečné slovo však bude mít správní rada nadace.

Oba tyto orgány by měly být tvořeny uznávanými zahraničními vědci, čímž by mělo být zároveň eliminováno riziko prosazování svých spřátelených skupin v rámci nevelké tuzemské vědecké komunity.

autor: Jakub Novák | 11. 1. 2014 23:00

Související

    Pokračujte dál

    Hlavní zprávy

    reklama
    reklama
    reklama
    reklama
    reklama
    reklama