


O tom, zda bude druhý cizí jazyk v základní škole pro žáky povinný nebo volitelný, rozhodne škola ve svém vzdělávacím programu. Nabízet ho ale bude muset nejpozději od sedmého ročníku. Vyplývá to z dopisu, který ve čtvrtek poslal ředitelům základních škol ministr školství Robert Plaga (za ANO).

Školy budou moci nadále vyučovat angličtinu od první třídy, nebude to ale povinné, jak původně předpokládal nový rámcový vzdělávací program. Nejpozději musí školy vyučovat angličtinu od třetí třídy. Na dopis ve čtvrtek upozornily Hospodářské noviny.
Povinnou angličtinu od první třídy a povinný druhý cizí jazyk nejpozději od sedmého ročníku měl přinést nový rámcový vzdělávací program (RVP), který koncem roku 2024 schválil tehdejší ministr školství Mikuláš Bek (STAN).
V současnosti je první cizí jazyk povinný od třetí třídy a druhý nejpozději od osmé. Podle nového RVP měly ZŠ začít učit povinně v první a šesté třídě od září 2027, Plaga v únoru odložil harmonogram o rok, tedy na září 2028. Dobrovolně mohou školy podle nových plánů učit od září 2025.
„Ruší se povinnost výuky anglického jazyka od 1. ročníku, je ovšem i nadále možné AJ od 1. ročníku vyučovat; tato možnost zůstává v kompetenci ředitele školy,“ stojí v dopise.
„Upravuje se pojetí dalšího cizího jazyka; ten bude škola povinna nabízet všem žákům nejpozději od 7. ročníku, přičemž o tom, zda bude pro žáky volitelný či povinný, rozhodne škola ve svém školním vzdělávacím programu,“ napsal v dopise Plaga.
Ředitel tedy bude moci určit, že bude druhý cizí jazyk pro děti povinný i nadále. To udělá například viceprezident Asociace ředitelů základních škol a ředitel ZŠ a MŠ Josefa Šíra v Horní Branné na Semilsku Tibor Hájek.
„Já třeba jako ředitel malé školy to budu mít povinně, protože nejsme velká škola, nemůžu proti tomu dávat nějaký jiný předmět,“ sdělil. Školy podle něj možnost mít druhý cizí jazyk i nadále povinně uvítají.
Podle ředitele odboru předškolního a základního vzdělávání ministerstva školství Michala Černého se nyní ruší minimální počet žáků pro výuku volitelného předmětu.
Dosud bylo minimum sedm dětí. Školy tedy nyní budou moci otevřít předmět například i pro tři žáky. Zároveň u dalšího cizího jazyka nemůže škola předmět neotevřít proto, že se přihlásilo málo dětí.
„Škola zkrátka musí nabídnout cizí jazyk a u cizího jazyka nemůže říct: přihlásilo se málo žáků, tak ho neotevřeme,“ řekl Černý. Pokud škola například nabízí jako druhý cizí jazyk jen němčinu a přihlásí se na ni jediný žák, musí se vyučovat.
Pokud ale budou mít například tři děti zájem o němčinu a tři o španělštinu, bude v pořádku, pokud budou mít všechny děti němčinu. Povinnost nabízet další cizí jazyk se nevztahuje na konkrétní jazyk, uvedl Černý.



Bývalý šéf německé rozvědky BND August Hanning, kterého v úterý pro podezření ze špionáže zadržela policie, podle německých vyšetřovatelů zřejmě udržoval kontakty s agentem z Ázerbájdžánu. Ve středu to napsal německý zpravodajský server Spiegel.de. Vyšetřující soudce ve středu tohoto někdejšího vysoce postaveného bezpečnostního činitele poslal do vazby, informovala německá média.






Kyjev v noci zasáhl další masivní ruský raketový a dronový útok. Obyvatelé slyšeli nejméně deset explozí, úřady hlásí zasažené sklady a požáry v několika čtvrtích. Moskva úder zahájila v den 74. narozenin Vladimira Putina, který v únoru 2022 nařídil invazi na Ukrajinu.



Ministr kultury Oto Klempíř ve středu kritizoval vystoupení české spisovatelky Radky Denemarkové na úterní zahajovací ceremonii Frankfurtského knižního veletrhu. V rozhovoru se zpravodajem ČTK řekl, že přes anonymní pískání ve tmě a kritické výkřiky na svou adresu se dokáže přenést, kritika od Denemarkové jej ale mrzela.



Nejvyšší povolená prodejní cena nafty ve čtvrtek klesne o 74 haléřů na 47,23 koruny za litr. U benzinu se cenový strop nemění, stejně jako ve středu ho bude možné prodávat nanejvýš za 46,07 koruny za litr. Ve středu o tom v cenovém věstníku rozhodlo ministerstvo financí.