Jihlava - Čtrnáctiletého chlapce na dětském táboře Stronghold Čtyři erby na Jihlavsku v zápalu bojové hry trefila žhnoucí světlice, kvůli které utrpěl popáleniny druhého stupně na obličeji a krku. Hlavní vedoucí ani ošetřující zdravotnice se však nerozhodli pro okamžitý převoz do nemocnice a namísto toho mu poskytli zdravotní péči v táboře.
Když si pro syna přijel na konci tábora otec, byl nepříjemně překvapený, že se o popáleninách dovídá teprve od chlapce. Hlavní vedoucí zrovna nebyl v táboře, a s rodičem se tak minul. "Tato skutečnost nás určitě neomlouvá, hlavní vedoucí měl poučit jinou osobu o předání dokumentace o zranění," přiznal jednatel společnosti organizující tábor Jiří Špaček.
Otec bez prodlení syna odvezl do nemocnice, kde podle něj lékaři konstatovali, že se jedná o popáleniny druhého stupně a chlapce měli přivézt již dříve.
Z vedení tábora však zaznívá, že zranění nebylo natolik vážné. "Podle mých informací popálenina nebyla taková, aby museli do nemocnice. Vše se ošetřilo tak, jak se ošetřit mělo. Ono mu to po dvou třech dnech začalo mokvat, což se stává," řekla asistentka společnosti Outdoor Aliance Monika Králová.
"Přijde mi to divné. U nás se do nemocnice jezdí s každou maličkostí. Je to prevence proti tomu, aby se nic nezanedbalo. Ať už je to třeba bolení bříška ze smutku," řekl Špaček.
Rodina chlapce se s vysvětlením však nespokojila a podala trestní oznámení. "Podle organizátorů je všechno v pořádku. Syn má však popáleniny druhého stupně a je tam možnost trvalých následků. I v nemocnici nevěřícně kroutili hlavou, když jsme jim řekli, že podle vedoucích tábora stačil zásah zdravotníka v tábořišti," dodal.
Otci dává za pravdu zkušená táborová zdravotnice Libuše Juřičková, která má s péčí o zraněné či nemocné táborníky desetiletou praxi. "Od hlavního vedoucího i zdravotníka je takové jednání nezodpovědné. Po jakémkoliv úraze by se měl okamžitě volat rodič," zdůraznila.
Na táboře podle vedení používají pyrotechniku, která nevybuchuje. Vždy se navíc snaží být maximálně opatrní. "Obhajují se, že používají pyrotechniku bezpečnou. Žádná pyrotechnika v rukou dětí však není bezpečná," dodal otec. "Byla to nešťastná náhoda. Táborník se světlicí ji měl položit na určené místo. Bohužel ji hodil, a to tak nešťastně, že zasáhl chlapce," bránil se Špaček.
Vzít dítě do nemocnice je jistota
Podle hlavních vedoucích jiných táborů je kontakt s rodiči stěžejní. "Snažíme se s rodiči vždy pěstovat důvěru, aby se nemuseli bát o své děti, když nám je na tábor dovezou. Vždy, když jedeme do nemocnice, tak informujeme rodiče o současném stavu jejich dítěte, aby věděli, co se děje," vysvětlil hlavní vedoucí tábora na Zlínsku Ondřej Elbel.
Zároveň přiznává, že rodiče v dnešní době mají vyšší nároky, a je proto důležité snažit se rodičům vyjít vstříc. "Když nad stavem táborníka váháme, tak raději do nemocnice jedeme, protože tím nic nepokazíme. Po dobu tábora za děti zodpovídáme, a proto se jim snažíme poskytnout maximální péči, abychom nic nezanedbali," řekl.
Táboroví zdravotníci jsou navíc povinni vést zdravotnický deník, do kterého zapisují veškeré ošetřované úrazy. "Ať už jde o dezinfekci rány, nebo klíště, zdravotník to musí zaznamenat a informovat o tom rodiče zpětně," dodala Juřičková.
Na táborové úrazy jsou lékaři z nemocnic zvyklí a ošetřit mladé táborníky jim problém nedělá. "Nestává se, že by vedoucí vozili děti neopodstatněně. Během letních prázdnin se v naší nemocnici objeví pár desítek dětí. Většina je ošetřena ambulantně a občas se stane, že si je v nemocnici necháme na pozorování," uvedla tisková mluvčí zlínské nemocnice Dana Lipovská.
Není to přitom poprvé, kdy došlo k popálení dětí na táboře. Loni v červenci utrpěly čtyři děti popáleniny v areálu tábora v Oldřichovicích, když se účastnily workshopu s chemickými pokusy, při němž vzplanul technický líh.
