Nejvíce zástupcům krajských samospráv vadí, že s nimi svůj záměr Buzková neprojednala a většina z nich se o něm dozvěděla až z tisku. A záměr zvýšit počet gymnázií během čtyř let asi o polovinu přijímají s rozpaky.
"Nebránil bych se tomu, mohli bychom mít klidně více gymnázií," připouští náměstek pro školství v Libereckém kraji Petr Doležal z ODS. "Ale jejich úroveň by se tím snížila a navíc nemůžeme mít všichni maturitu. Musí tu být část populace, která bude dělat obyčejné práce."
V Libereckém kraji je přitom nejnižší počet gymnázií a nejvíce učilišť ze všech krajů. "Připouštím, že to není ideální stav. Zítra se proto sejdu s vedoucím odboru a odborníky a budeme debatovat, zda vyslyšet výzvu ministerstva," slibuje náměstek Doležal.
V Karlovarském kraji tvoří gymnázia šestnáct procent ze všech středních škol. Záměrem ministryně Buzkové se však zabývat nebudou. Přestože se už v dubnu rozhodli upravit síť škol a jejich sloučením se kraji uvolní asi 15 objektů.
Vysokoškoláky nepotřebujeme
"Cestou, jakou navrhuje ministryně, nepůjdeme. Vždyť nám o tom ani nedala vědět," říká Karel Řezníček, člen rady kraje pro školství. "Jsme kraj turistický a s důlní činností, v těchto oborech není zapotřebí lidí s vysokoškolským vzděláním."
Sama Buzková ve středu připustila, že s kraji svůj projekt zatím většinou neprojednala a neví tedy, zda její záměr přijmou.
Podobně jako v jiných krajích vnímá návrh i hejtman Jihočeského kraje Jan Zahradník z ODS. "Je to spíš populismus, politický tah. Pokud bychom tak výrazně zvýšili počet gymnázií, poklesla by jejich kvalita a byl by to konec výběrových škol," říká hejtman Zahradník, který dříve na gymnáziu učil.
"Navíc z hospodářské komory máme signály, že je nedostatek vyučených, proto jsou potřeba spíše učňovské obory," dodává hejtman. V Jihočeském kraji tak apel ministryně nevyslyší a vidina získat státní peníze na tento projekt je nepřesvědčuje. "Na tvorbu dalších míst na gymnáziích bychom je nepoužili, jediné, k čemu by se nám hodily, je ke zlepšení vybavení současných škol."
Větší podpory se vznik nových míst na gymnáziích zatím nedočká ani ve středních Čechách. "Zvýšíme podíl gymnazistů o jedno procento, na čtvrtinu, pak uvidíme," říká náměstkyně hejtmana tohoto kraje Dagmar Nohýnková. "Budeme ale hlavně jednat s místními zaměstnavateli, úřadem práce a také rodiči. Abychom zjistili, co chtějí oni."
Odborník s kraji nesouhlasí
Podle Ondřeje Hausenblase z Pedagogické fakulty UK by však mohl být návrh ministryně Buzkové vykročení správným směrem.
"V celé Evropě je už od padesátých let trend poskytnout všeobecné vzdělání co největší skupině lidí. U nás je to ale stále rozděleno na úzkou elitu, která za sebou nechává masu nevzdělaných," říká Hausenblas.
"Ideálem je, aby do 18 let studovala celá populace. Stát by jim v tom měl pomoci a sociálně slabší podpořit. Je totiž evidentní, že ti, kteří ze vzdělávacího systému odchází dříve, častěji sejdou na zcestí, snáze podlehnou demagogickým politikům a samozřejmě častěji končí na úřadech práce."
Expert však upozorňuje, že spolu se zvýšením počtu gymnázií je nutné uvažovat i nad jejich přeměnou. Gymnázia totiž stále většinou biflují studenty k přijímačkám na vysokou školu. "Žáci by se měli spíše učit otevřenému a kritickému myšlení, samostatnosti, lidským hodnotám, a ne se jen biflovat," říká Hausenblas.
Jižní Morava nemá problém
Zatímco většina krajů o zvyšování počtu gymnázií bude možná teprve uvažovat, v Jihomoravském kraji mají už dnes po problému. Spolu s lycey tam podíl gymnázií tvoří téměř třicet pět procent - tedy tolik, kolik chce ministryně Buzková dosáhnout během čtyř let. V roce 2007 se jejich podíl na jižní Moravě přehoupne dokonce přes polovinu.
"U nás bylo vždy hodně gymnázií a nikdy jsme je nerušili, naopak v minulých letech jsme podpořili vznik dalších lyceí," říká Miloš Šifalda, krajský radní pro školství. V Brně a okolí má tedy možnost studovat na gymnáziu či lyceu skoro každý.
Obavy kolegů o pokles kvality Šifalda připouští, ale upozorňuje, že dnes už není nutné mít z gymnázíí elitní školy pro pár vyvolených. "Jsme rádi, že to tak u nás je. Kvalita škol samozřejmě trochu klesla, ale nijak dramaticky. Blížíme se trendu, jaký je v EU běžný. Gymnázia nejsou elitními školami, ale poskytují všeobecné vzdělání pro ty, kteří chtějí dál studovat."
